Šachový týdeník

Jak Lasker vyvracel Einsteina

[29.07.2013 00:00:00] - Věděli jste, že druhý mistr světa Emanuel Lasker sehrál svůj první poválečný turnaj v Československu, konkrétně v Ostravě? V aktuálním vydání Šachového týdeníku si připomeneme tuto akci, včetně partie Laskera s Richardem Rétim. Dozvíme se však o Laskerovi i leccos dalšího: že se plánoval vzdát titulu mistra světa bez boje, že přišel o majetek při investicích do státních dluhopisů, že chtěl zanechat šachové kariéry a věnovat se matematice a filozofii.
O Laskerovi jako šachistovi toho bylo napsáno poměrně dost. Vyzdvihuje se jeho bojovnost, úžasná výkonnost i v kmetském věku, dlouhé držení titulu mistra světa (27 let!) a rozpracování psychologického přístupu k šachové partii. Občas můžeme narazit i na kritiku: nejraději hrál se soupeři, až když byli za zenitem svých sil (Tarasch). Také neváhal využívat ve svůj prospěch jakýchkoliv výhod – podle některých tvrzení si např. v zápase o titul s Karlem Schlechterem prosadil, že vyzyvatel musí vyhrát o 2 body, jinak si titul uchová Lasker. Historici šachu se zde nemohou shodnout, nicméně tato verze vysvětluje, proč by se Schlechter v poslední partii nebyl ochoten spokojit s remízou (viz diskuse na toto téma na Wikipedii).
Lasker představuje ale zajímavou osobnost i jako nešachista. Čím konkrétně se v matematice a filozofii zabýval? V matematice (kterou vystudoval v Berlíně předtím, než se stal profesionálním šachistou) se zajímal o obor později nazvaný teorii her, prováděl např. analýzu hry Go i různých karetních her. Zakladatel teorie her a jeden z otců moderních počítačů von Neumann v některých aspektech na Laskera navazoval. Krom toho podnikal Lasker však i výzkumy v „čisté matematice“ - algebře. Později matematiku studoval i v Göttingenu a Heidelbergu, v Erlagnenu v roce 1901 obhájil disertaci. Znal se s jedním nejslavnějších matematiků té doby Davidem Hilbertem (který mj. navrhl kolekci 10 nejvýznamnějších matematických problémů pro 20. století), Laskerovy články o matematice vyšly i prestižním vědeckém časopise Nature.
Co se týče prací zcela filozofických, Lasker v roce 1906 napsal knihu Kampf, která se pokoušela sjednotit přístup ke konkurenčnímu boji – do stejné kategorie jako šachy zde Lasker zařadil také obchod a válku. Lasker se mj. věnoval i vyvracení teorie relativity, o níž byl přesvědčen, že je chybná. Nesouhlasil s tvrzením, že by rychlost světla ve vakuu měla mít konečnou hodnotu. Podle jeho názoru kolem nás neexistuje dokonalé vakuum a příslušné přítomné částice světlo zpomalují, ve skutečně prázdném prostoru by se však světlo šířilo nekonečně rychle (viz např. článek na webu Chess.com dole na stránce).
V roce 1931 byl Lasker jedním z autorům textu Sto autorů proti Einsteinovi. Einstein v reakci prohlásil, že intenzivní šachové zaujetí zřejmě nemůže zůstat bez negativního dopadu i na tu nejsilnější mysl.
Kniha s názvem Kampf a odmítání teorie relativity by ale neměly svádět k chybným interpretacím. Lasker sám byl totiž židovského původu a po Hitlerově nástupu k moci Německo opustil. Mimochodem, později zamířil i do Sovětského svazu, kam ho pozval Nikolaj Krylenko – tomu jsme se věnovali v jednom z předchozích čísel Šachového týdeníku. Lasker i Einstein byly přáteli a geniální fyzik dokonce napsal předmluvu k již posmrtně vydanému Laskerovu životopisu.


Einstein a Lasker - dvě renesanční osobnosti, přátelé a intelektuální oponenti.

V dvojčísle 29-30 Šachového týdeníku naleznete také reportáž z mistrovství Evropy mládeže, kde naši junioři získali bronzové medaile – což je však vzhledem k výborně rozehranému turnaji možné vnímat i jako neúspěch.
Přinášíme recenzi knihy Šachové pozice, kde se také dozvíte recept na špagety zingara (ingredience prozradíme už zde: zázvor, rajčatová omáčka, česnek, chilli, bazalka, citrón a parmazán). Nebudou chybět komentované partie z turnajů v rapidu a Fischerových šachách, které proběhly v rámci pardubického festivalu Czech Open, vůbec největší šachové akce v ČR.
Komentovaných partií najdete v tomto vydání Šachového týdeníku opravdu slušnou proci – půjde o dvojciferný počet. Zájemci o úlohy a studie se zase mohou těšit na popis domácího mistrovství v řešení šachových problémů.

Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.

| Pavel Houser | zobrazeno(1547x)