Šachový týdeník

Z dějin (nejen) šachových strojů

[31.01.2014 00:00:00] - Už v antickém období se objevila první zařízení, která bychom mohli označit za automaty: mechaničtí ptáci různě třepotající křídly, pijící či plivající vodu, strojky reagující určitou činností na vhození mince, samočinně hrající varhany poháněné vodním mlýnem nebo dokonce loutkové divadlo schopné po natažení klíčkem sehrát sehrát celé představení.
Tradice automatů ve středověku přežívala v muslimském světě. V Bagdádu se kalifové bavili závody lodí s umělými veslaři a maškarami, jimž podobné byly k vidění ještě v 70. letech 20. století na poutích. Různí roboti se možná vyskytovali i ve středověké Evropě. Nejde jen o Golema, ale zachovaly se i další zprávy o "umělých lidech". Jejich "provozovatelé" byli občas obviněni z čarodějnictví, ale obhájili se tím, že systém rozebrali a ukázali jeho mechanickou podstatu.
Mohly by podobně čistě na principu mechanického soukolí fungovat i šachy? Zdá se to neuvěřitelné, ale do určité míry ano. Už před 1. světovou válkou se objevil automat El Ajedrecista, který dokázal dát králem a věží mat soupeřovu králi; skutečně šlo o mechanické (s použitím magnetů) zařízení, do něhož se nenačítal řádný oddělený program. Idea softwaru na páskách a štítcích v té době spala, protože v 19. století tuto koncepci anglický vynálezce Chalres Babbage nedokázal prosadit do praxe.
Aktuální šachový týdeník ovšem přináší ještě starší příběh šachového automatu, tzv. Turka. Jeho "vynálezce" von Kempelen se narodil již v roce 1734 v Bratislavě. Uvozovky v předešlé větě naznačují, že se jednalo o podvod, v umělé orientálcově figuríně se totiž skrýval šachista malé postavy. Na druhé straně si však Kempelen zesměšňování nutně nezaslouží, protože disponoval nesporným technickým talentem a stál i za naprosto reálnými a realizovanými projekty typu fontán či mostů. Každopádně představa šachových automatů na dvoře Marie Terezie je z dnešního pohledu fascinující a groteskní. Kempelenův Turek inspiroval i další finty, například stroj Mephisto, který v 19. století tahal opravdu "automaticky", ovládán operátorem pomocí magnetů z vedlejší místnosti.
V letošním 5. čísle Šachového týdeníku se můžete dále těšit na reportáž z turnaje Tata Steel ve Wijku aan Zee, kde 2. hráč světového žebříčku Levon Aronjan dosáhl při účasti dalších šachistů nejužší světové špičky přesvědčivého vítězství. Ukážeme si několik partií z této vrcholné akce. Dále zjistíme, jak se organizátoři dokázali vypořádat s úbytkem finančních prostředků, co udělali pro to, aby turnaj zatraktivnili pro diváky, a jaké problémy musí řešit na podobné akci rozhodčí.
Komentované partie přinášíme také z posledních kol 1. ligy ČR a Extraligy SR. Dozvíte se, jak hraje šachy spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates a jak se mohlo stát, že v partii s mistrem světa Magnusem Carlsenem docílil vyhrané pozice, přesto však dostal bílými mat už v 9. tahu.

Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.

| Pavel Houser | zobrazeno(2309x)