V hraničních hvozdech Jizerských hor, na půli cesty mezi Železným Brodem a Tanvaldem stával na pokraji mokřadů záhadný hrad. Postaven byl v polovině 14. století za vlády Karla IV. Snad to býval strážný hrad královský na hranicích země.
Pojďte poslední srpnový pátek (28. 8. 2015) na zříceninu tohoto hradu na výlet s nejlepším českým šachistou Davidem Navarou. Určitě na Navarově pokřtíme jeho knihu Můj šachový svět v limitované a luxusní edici a možné dojde i na simultánku.
Prvním známým správcem hradu Navarov byl purkrabí Adam Heřman z Heřmanic (1365), po něm přišel Jindřich z Valdštejna (1380) a po něm ještě v devadesátých letech čtrnáctého století Čouchové ze Zásady. Proč se hradní páni střídali na počátku historie hradu tak rychle není známo. Stejně zůstává záhadou, z čeho hrad žil, protože na rozdíl od jiných hradů a zámků neměl hospodářské zázemí vesnic, které by ho živily.
Petr Čouch z Navarova, který i přes své katolické vyznání podporoval šlechtice a pozdějšího král Jiříka z Kunštátu a Poděbrad, přišel o hrad ve 40. letech 15. století, kdy jej obsadily loupeživé hordy. Lapkové v té době obsadili i další hrady v Čechách – Trosky, Valdštejn a Zbiroh. Jiří z Poděbrad postupně dobýval hrady zpět a podařilo se mu vyhnat loupežníky i z Navarova. Náklady na jeho dobývání ale musel zaplatit jeho pán, petr z Čouchova, který se kvůli tomu musel zadlužit.Dluhy postupně splácel a když byl přesvědčen, že již vše svým věřitelům uhradil, ozvali se lichváři, že část dluhu stále zbývá a úroky narůstají. Petr Čouch umírá a hrad i s dluhem zůstal jeho dceři Johance. I po ní jdou lichváři. Zachrání ji až král Jiří z Poděbrad, který se jí ujímá, dluhy po jejím otci sám splácí a ochrání ji od vyhnání z Navarova.
Za třicetileté války byl hrad opakovaně obléhán a dobyt švédskými vojsky i císařskou armádou a v roce 1644 byl na příkaz císaře pobořen, aby již příště nemohl sloužit Švédům jako pevnost. Ve stejné době byl východně od hradu vystavěn zámek.
V následujících stoletích se na Navarově majitelé opět rychle střídali – Zajícové z Házmburka, Smiřičtí, Valdštejnové, Ehrenburkové a mnozí další. Od roku 1895 patřil Navarov Vaníčkům, jejichž potomci ho dostali zpět v 90. letech 20. století v restitucích.
Tajemstvím je opředena nejen hospodářská existence hradu, bez podřízených vesnic, které by panstvo živily, ale také jeho jméno. Ve většině textů o Navarově, včetně brožurky Navarov od Přemysla Špráchala, z níž v tomto článku čerpáme, se píše, že původ jména je neznámý.
Ve staročeštině slovo návara označovalo chudé jídlo – kaši z krup a hrachu. V severním Španělsku je provincie Navarra. To jsou dvě indicie pro Sherlocka Holmese, víc jich nemáme.
Stejně tak si původem svého jména není jist velmistr David Navara. Možná jeho předci přišli ze Španělska a původně se rod jmenoval Navarra. Možná byli jeho pradědové chudí rolníci, co jedli jen kaši z krup a hrachu.
Jistí si však jsme knihou velmistra Navary. Můj šachový svět je mimořádně dobře napsaná a připravená šachová kniha, která obsahuje nejen komentované Navarovy nejlepší partie, ale také jeho biografii, zážitky z turnajů, zápasů a lig a dokonce i básně, které velmistr složil.
Poslední srpnovou sobotu budeme na Navarově křtít limitovanou a luxusní edici jeho knihy. Chcete-li si ji koupit, neváhejte. Sto kusů bylo vydáno vázaných v imitaci kůže, z nichž polovina byla prodána během prvních dvou týdnů od vydání… Limitované vydání knihy Můj šachový svět stojí 999 Kč (plus poštovné), objednat si ji můžete e-mailem (prazska.sachova@gmail.com) a podepsat od velmistra Navary si ji budete moci nechat přímo na Navarově.
Chcete-li vyrazit na výlet na Navarov s velmistrem Navarou, přihlašte se e-mailem (prazska.sachova@gmail.com). Na konci července všem zájemcům sdělíme podrobnosti (místo srazu, trasu cesty a program výletu).
Ukázky z knihy Davida Navary si můžete přečíst zde.
Napsat komentář