Už v antickém období se objevila první zařízení, která bychom mohlioznačit za automaty: mechaničtí ptáci různě třepotající křídly, pijícíči plivající vodu, strojky reagující určitou činností na vhozenímince, samočinně hrající varhany poháněné vodním mlýnem nebo dokonceloutkové divadlo schopné po natažení klíčkem sehrát sehrát celépředstavení.
Tradice automatů ve středověku přežívala v muslimském světě. V Bagdáduse kalifové bavili závody lodí s umělými veslaři a maškarami, jimžpodobné byly k vidění ještě v 70. letech 20. století na poutích. Různíroboti se možná vyskytovali i ve středověké Evropě. Nejde jen oGolema, ale zachovaly se i další zprávy o „umělých lidech“. Jejich“provozovatelé“ byli občas obviněni z čarodějnictví, ale obhájili setím, že systém rozebrali a ukázali jeho mechanickou podstatu.
Mohly by podobně čistě na principu mechanického soukolí fungovat išachy? Zdá se to neuvěřitelné, ale do určité míry ano. Už před 1.světovou válkou se objevil automat El Ajedrecista, který dokázal dátkrálem a věží mat soupeřovu králi; skutečně šlo o mechanické (spoužitím magnetů) zařízení, do něhož se nenačítal řádný oddělenýprogram. Idea softwaru na páskách a štítcích v té době spala, protožev 19. století tuto koncepci anglický vynálezce Chalres Babbagenedokázal prosadit do praxe.
Aktuální šachový týdeník ovšem přináší ještě starší příběh šachovéhoautomatu, tzv. Turka. Jeho „vynálezce“ von Kempelen se narodil již vroce 1734 v Bratislavě. Uvozovky v předešlé větě naznačují, že sejednalo o podvod, v umělé orientálcově figuríně se totiž skrývalšachista malé postavy. Na druhé straně si však Kempelen zesměšňování nutně nezaslouží, protože disponoval nesporným technickýmtalentem a stál i za naprosto reálnými a realizovanými projekty typufontán či mostů. Každopádně představa šachových automatů na dvořeMarie Terezie je z dnešního pohledu fascinující a groteskní. Kempelenův Turek inspiroval i další finty, například strojMephisto, který v 19. století tahal opravdu „automaticky“, ovládánoperátorem pomocí magnetů z vedlejší místnosti.
V letošním 5. čísle Šachového týdeníku se můžete dále těšit nareportáž z turnaje Tata Steel ve Wijku aan Zee, kde 2. hráč světovéhožebříčku Levon Aronjan dosáhl při účasti dalších šachistů nejužšísvětové špičky přesvědčivého vítězství. Ukážeme si několik partií ztéto vrcholné akce. Dále zjistíme, jak se organizátoři dokázalivypořádat s úbytkem finančních prostředků, co udělali pro to, abyturnaj zatraktivnili pro diváky, a jaké problémy musí řešit na podobnéakci rozhodčí.
Komentované partie přinášíme také z posledních kol 1. ligy ČR aExtraligy SR. Dozvíte se, jak hraje šachy spoluzakladatel MicrosoftuBill Gates a jak se mohlo stát, že v partii s mistrem světa MagnusemCarlsenem docílil vyhrané pozice, přesto však dostal bílými mat už v9. tahu.
Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.
Napsat komentář