Šachy jsou hrou, která měla původně simulovat válku, schopnost veletarmádám. Bitvy na 64 polích se ovšem občas prolínají i s válkou mnohemméně neškodnou. Ačkoliv někteří šachisté možná obývají předevšímvzdušné zámky své fantazie, jsou pořád lidmi, takže i s nimi mohounemilosrdně smýkat válečné události.
V roce 1914 se konal turnaj v německém Mannheimu, jehož sezúčastnila i řada ruských šachistů. Vypukla však 1. světová válka aRusové byli internování. Ve vězení v Raststattsu sehráli několikpartií naslepo pozdější soupeři o titul mistra světa Aljechin aBogoljubov. Aljechin se po řadě peripetií vrátil do Ruska (pozdějiopět emigroval), Bogoljubov zůstal celou první světovou válku vinternaci, posléze se v Německu oženil a získal i místní občanství.
Účastníci nedohraného turnaje Mannheim 1914
Osobně považuji za velmi zajímavou problematiku šachy v SSSR za druhésvětové války. I v této době se totiž kupodivu konaly přebory SSSR.Je-li mi známo, válečné ztráty mezi známějšími sovětskými šachistynebyly velké (v porovnání s tím, jaký podíl mužů v produktivním věkujinak zahynul). Byli snad šachisté režimem nějak přednostně chráněni?Nebo zde funguje jakýsi výběrový efekt – kdo zahynul, nemohl se užstát slavným (vrchol kariéry většiny sovětských šachistů přišel až vletech poválečných)? Zabýval se tím nějaký šachový historikpodrobněji?
Zapomínat v této souvislosti nelze ani na slavnou Šachovou noveluStefana Zweiga, jejíž hrdina hraje sám se sebou (a výhradně ve svéhlavě) šachové partie během samovazby v hitlerovském vězení.
Evropské území se změnilo ve válečné pole
V Šachovém týdeníku 37/20013 se podíváme do Polska v době druhésvětové války. Uvidíme, že šachy přitahovaly stejnou silou vojáky ivězně, dobyvatele i pokořené, náhodné pozorovatele i lidipronásledované a ohrožené, válečné zločince, kolaboranty i jejichsoudce; navíc budeme řešit drobnou detektivní záhadu.
V aktuálním ŠT dále najdete reportáž z turnaje Sinquefield Cup. Vamerickém Saint Louis prošel Magnus Carlsen generální zkouškou nablížící se zápas o titul mistra světa úspěšně, turnaj vyhrál.
19. září uplynulo 140 let od narození pražského rodáka Rudolfa Charouska.Nejznámější jeho partií je výhra nad tehdejším mistrem světa EmanuelemLaskerem v Norimberku 1896. Tato partie způsobila řazení Charouska kútočným hráčům a pozdním romantikům, my si ho však představíme i jakobrilantního technika a koncovkáře.
Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.
Napsat komentář