Aro rozjímá před bitvou a představuje si ji jako šachovou partii: „Seděl jsem ve své pracovně a upřeně hypnotizoval šachovnici na konferenčním stolku. Byla starodávná a figurky byly tak elegantní, že by si člověk mohl pomyslet, že ani nic dokonalejšího neexistuje. Tato představa zkresleně pasovala i na upíry. Tu jsem si představil nadcházející bitvu jako šachovou partii. Černé i bílé figurky se pohybují neuvěřitelnou rychlostí a elegancí. Je to nádhera. Moje i jejich strana obětuje pár pěšáků. Doufám, že u nich to budou ti prašiví vlkodlaci. Pak má dáma udělá zásadní tah, který změní celou hru. Budou zmateni a já pak dám šach mat…“
Šachové prostředí a šachové motivy si rádi berou na mušky tvůrci nejrůznějších filmů, seriálů či scénáristé, jako např. autoři známé ságy Stmívání (v originále The Twilight Saga – série čtyř románů s upíří tématikou), ze které je použita pasáž v úvodníku. Co ale celé, komplexní Šachové povídky jako literární útvar?
Povídka jako literární útvar byla známa už v antice a středověké zábavné próze. A přestože také hra v šach je velmi starého původu (vždyť podle určitých zdrojů vynalezl šachy učenec Philometer nebo Xerxes už za babylonského krále Evilmerodacha, podle jiných zdrojů ze staroindických a arabských rukopisů vyplývá, že tato hra pochází z Indie v 6. století), ke spojení těchto dvou elementů, tedy hry v šach a povídky jako literárního útvaru, nedochází příliš často. Šachových povídek je ve srovnání s ostatními tématy jako šafránu.
Pěknou šachovou povídkou je např. Šachová novela od Stefana Zweiga uvedená v knize Amok, nebo v knize Novely. Autor zde bravurně rozvíjí příběh, který vyvrcholí konfrontací dvou šachových mistrů během plavby parníkem z New Yorku do Buenos Aires. Krátce po vyplutí lodi vyzve pár šachových nadšenců na souboj jednoho z prominentních pasažérů, šachového velmistra Mirka Czentovice. První partii vyhraje Czentovic a poražení žádají odvetu. Zpočátku je velmistr v převaze, vtom se však k hráčům připojí nenápadný muž, poradí jim několik skvělých tahů, a partie skončí remízou. Kdo je tento doktor B., záhadný brilantní šachista? Jak souboj skončí?
Dalším zajímavým dílkem jsou Šachové povídky a pohádky od F. J. Prokopa (autora proslulé knihy Poklady bohyně Caissy). Šachové povídky a pohádky jsou zábavným typem pedagogické práce v šachu. V rámci vypracování různé povahy seznamují milovníky šachové hry se zajímavostmi šachových dějin, s pozoruhodnými díly světové šachové skladby a s žertovnými tvary jejího zvláštního odvětví – s šachem pohádkovým, jenž v běžné metodické výuce šachové je Popelkou.
Za zmínku stojí také Lužinová obrana. Ve dvacátých letech minulého století přijíždí do mondénního prostředí u italského jezera, kde se schází evropská smetánka, podivínský šachový génius Alexandr Lužin, aby zde sehrál svůj životní zápas. Šachy jsou pro něj celý jeho život – únik z reality, s níž se jen obtížně vyrovnává, jeho způsob komunikace s okolním světem i jediný smysl života – do okamžiku, kdy se setkává s Natálií.
Ale jinak? Kde ještě je možné nalézt pěkné šachové povídky?
„Za cennou literaturu se povídky obecně pokládají spíš zřídka kdy. Je zajímavé, že šachová povídka je vlastně literární útvar velmi neobvyklý. Když už něco s šachovou tématikou napsáno je, jde spíš o román nebo novelu“
zamýšlí se nad tématem Šachová povídka Pavel Houser, spoluautor knihy Černobílá Cesta. Kromě této knihy, ve které najdete nejkrásnější studie a úlohy Maria Matouše, nejlepšího českého šachového skladatele 20. století, a dvacet dva bizarních šachových povídek právě Pavla Housera doplněných ilustracemi Kristiny Peřichové, vlastně nenaleznete na českém knižním trhu komplexnější knihu šachových povídek. (Knihu Černobílá cesta si můžete objednat na e-mailové adrese pavel.matocha@gmail.com za 333,- plus poštové).
A pak samozřejmě Šachový týdeník vydávaný Pražskou šachovou společností. Aktuální dvojčíslo Šachového týdeníku totiž přináší kromě jiného další Houserovu povídku uvedenou pod názvem Přešlechtěný talent.
Dále v něm najdete ohlédnutí za šachovým festivalem ČEZ Chess Trophy 2015 s analýzami od velmistra Roberta Cveka, portrét k 130. výročí od narození Milana Vidmara a samozřejmě nejžhavější aktuality z šachového domácího i světového dění.
Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.
Pavel Houser, autor šachových povídek pravidelně uváděných v Šachovém týdeníku.
Napsat komentář