V pořadí desátý mistr světa v šachu Boris Spasskij se v těchto dnech dožívá osmdesáti let. Je nejstarším ze žijících mistrů světa, druhý v pořadí Anatolij Karpov je proti němu „mladíček“, je mladší o 14 let. A který z mistrů světa minulosti se ale dožil nejvyššího věku? Požehnaného věku 89 let se dožil Vasilij Smyslov, o pět let méně Michail Botvinik, půl roku po svých osmdesátých narozeninách zemřel pátý mistr světa Max Euwe. Na druhém pólu tohoto pomyslného žebříčku jsou José Raul Capablanca, který zemřel předčasně v 53 letech a 4 měsících na cévní mozkovou příhodu, a jeho následovník na trůnu mistra světa Alexandr Aljechin, který žil o necelý měsíc déle a zemřel za podivných okolností v hotelovém pokoji v portugalském Estorilu. Ve věku 55 letech zemřeli Michail Tal a Tigran Petrosjan.
Boris Spasskij se narodil 30. ledna 1937 v Leningradu a se šachovou hrou se seznámil v pěti letech za dramatických okolností ve vlaku během evakuace Leningradu za druhé světové války. Seznámení s šachem bylo pro jeho život osudné, od prvních chvil prokazoval neuvěřitelný talent. Pozornost upoutal v deseti letech v roce 1947, když porazil v simultánce Michaila Botvinika. V osmnácti se stal juniorských mistrem světa, v roce 1961 vyhrál poprvé prestižní Mistrovství SSSR, což byl v té době jeden z nejsilnějších turnajů světa.
A v roce 1965 již vyhrál turnaj kandidátů a stal se vyzyvatelem tehdejšího mistra světa Tigrana Petrosjana. V zápase s ním v roce 1966 ještě prohrál o jediný bod 11,5 : 12,5, když ještě pět partií před koncem byl stav nerozhodný. Ale hvězdná chvíle na Borise Spasského ještě čekala. O tři roky později Petrosjana již přehrál v poměru 12,5 : 10,5 a stal se v pořadí desátým mistrem světa. Jednín z klíčovým momentů zápasu byla čtvrtá partie, ve které Spasskij vyhrál černými po pěkné kombinaci s obětí střelce:
Tigran Petrosjan vs. Boris Spasskij
Zápas o titul mistra světa, 4.partie, 21. 4. 1969
38…Sd3!
Krásný úder na téma překrytí.
39.Jf5
Po vzetí oběti 39.Sxd3 černý vyhraje 39…Dxd4+ 40.Kf1 Jxd3 a na 41.Vc7 Ve1+ 42.Kg2 Df2+! 43.Dxf2 Jf4# – krásný mat!
39…Dg5!
S hrozbou 40…Jh3+.
40.Je3 Dh4+ 41.Kg1 Sxf1
A bílý se vzdal – po 42.Jxf1 přijde 42…Ve2 a na 42.Kxf1 Dh3+ 43.Kf2 Dxh2+ 44.Ke1 Vxe3 – v obou případech s jednoduchou výhrou.
Spasskij o titul mistra světa přišel o tři roky později v památném zápase století s Robertem Fischerem v Reykjaviku v poměru 8,5 : 12,5. Ztrátu titulu mistra světa nelibě neslo sovětské vedení, a Spasského situace se stala obtížnou. Po sňatku s francouzskou státní občankou v roce 1976 využil možnosti legálního vystěhování a odjel se svou ženou do Francie.
Spasskij byl považován za všestranného univerzálního šachistu, měl velký cit pro iniciativu, dobře se orientoval v ostrých pozicích. S oblibou používal Královský gambit, tedy zahájení, které je dnes považováno téměř za vyvrácené, a za celou svou kariéru v něm neprohrál jedinou partii (!).Více o Borisi Spasském se dozvíte v článku Pavla Matochy „Král královských gambitů“ v Šachovém týdeníku č.4-5/2017.
Aktuální číslo připomíná ještě jedno jubileum – devadesáti let se dožívá neúnavný organizátor a předseda ŠK Smíchov Josef Čermák. Týdeník též přináší článek o utkání Talentů Tadeáše Kriebela a Van Nguyena proti Legendám Vlastimilu Hortovi a Robertu Hübnerovi ve dnech 16. – 20. 1. 2017 v pražském hotelu Galerie Royal v Karlíně. Informaci o průběhu a výsledcích doplňuje analýza partie Kriebel vs. Hort, kterou komentuje mezinárodní mistr David Kaňovský. Nechybí také informace o probíhajícím turnaji ve Wijku aan Zee, kde dvoudenní kolaps zaznamenal mistr světa Magnus Carlsen.
Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.
Napsat komentář