Dnes 65letý Filipínec Eugenio Torre je jedním z mála machrů, který se nikdy neúčastnil šachového klání pořádaného Pražskou šachovou společností Sněženky a Machři. Machrem je ale na slovo vzatým a pro tuto akci, která se koná od roku 2008, by se hodil víc než náramně, jelikož i na letošní olympiádě v Baku s přehledem porážel o dvě generace mladší soupeře. Vydařila se mu jak první půle turnaje, kdy exceloval výkonem 6.0/7 při performance 2712, tak druhá půle, kterou svůj výkon jen podtrhl a celkovým výsledkem 10 bodů z 11 partií, při performance 2836 skončil v žebříčku výkonů hned za Wesleym Soem a Zoltánem Almásim.
Eugenio Torre se stal prvním asijským šachovým velmistrem v roce 1972. Narodil se v Iloilo City, ale od svých šesti let žil s rodinou o osmi dětech v Manile. Jeho šachovými idoly byli mistři světa Aljechin, Capablanca a také Botvinnik, ovšem nejvíce mu imponoval Robert Fischer, který tehdy ve světě začínal dominovat. Mezi světovou elitu patřil Torre zejména v období 1975—1992. Podle žebříčku Elo byl v roce 1983 na světě číslem 17.
Důvod, proč se o něm hodně mluví je ale především téměř nepřekonatelná pravidelná účast na šachových olympiádách. Od roku 1970 do roku 2016 totiž Torre hrál za Filipíny na 20 šachových olympiádách (s výjimkou roku 2008). Na své první olympiádě v Siegenu byl nejmladším členem. V Nice v roce 1974 získal ve věku 22 let bronzovou medaili za třetí nejlepší výsledek na 1. šachovnici. A takové medaile má celkem tři.
GM Eugenio Torre z Filipín. Olympiáda v Baku byla jeho 23.
(Foto: David Llada)
V aktuálním dvoučísle Šachového týdeníku, jehož hlavní náplní jsou olympijské ohlasy, věnujeme pozornost právě Eugenio Terremu článkem Jana Kalendovského. Dále přinášíme pokračování portrétu Salo Flohra od Michala Konopky a Pavel Houser uvádí svou povídkou Podivné partie pralesního příšeří.
Že ještě Šachový týdeník nedostáváte zdarma do svých e-mailových schránek? Stačí vyplnit formulář zde.
Napsat komentář