Sigmund Freud prohlašoval, žepro šachistu soupeřův král symbolizuje otce. Šachisté si taktoodreagovávají svoji zášť – byť si tento mechanismus obvykle saminepřipouštějí.
Empiričtěji orientovaní psychologové pak testovali, zdašachisté skutečně po smrti svého otce ztrácejí motivaci ke hře.Ukázalo se (jak by si asi tipl kdokoliv příčetný předem) že ne, obafaktory spolu nesouvisejí. Na to zastánci psychoanalýzy přišli stvrzením, že to ale nic nedokazuje, protože soupeřův král není otcemreálným, ale symbolickým. Tato polemika nebyla bezvýznamná – rakouskýfilozof vědy Karl Popper pak mj. právě na tomto případě prohlásil, žepsychoanalýza nesplňuje princip falzifikovatelnosti (= nelze jivyvrátit), a tudíž nepatří do vědy, spíše je jakýmsi náboženstvím.
Faktem nicméně je, že šachy na rozdíl od kombinačních her typu sudokuči Rubikovy kostky v sobě opravdu nesou prvek destrukce. Nejde zde jeno vytváření uspořádanosti, ale i o likvidaci soupeřovy pozice. Sotvato nějak souvisí s rodiči, ale určitý vztah k ničení zde možná je. NaYouTube se nyní objevil holandský filmový dokument z roku 1979 Láskake dřevu (míněno k šachovým figurkám), kde se právě o tomto aspektukrálovské hry diskutuje.
Švédský velmistr Ulf Anderson připouští, že šachy tento aspekt mají – někdy mu je prý líto, že sesoupeř už vzdal a nemůže ho dále trápit a likvidovat jeho pozici.Jeden z nejsilnějších hráčů té doby, holandský velmistr Jak Timman,nesouhlasí. V dokumentu zazní i úvahy bývalého mistra světa MaxeEuweho, diskutuje se zde otázka vztahu šachů k jinému fenoménu -drogám. Nicméně všechna podobná tvrzení není asi třeba brát zbytečněvážně. Šachy jsou fascinující mj. právě tím, že dokáží učarovat lidemnapříč jejich životním stylem, náboženským přesvědčením,psychologickými profily, ekonomickou situací či politickou orientací.Určitě existují různé cesty a motivace, jak se k šachům dostat…
K filmu Láska ke dřevu se dostaneme v letošním 8. čísle Šachovéhotýdeníku. Soustředíme se zde i na poslední dvojkolo naší nejvyššídomácí šachové soutěže – Extraligy ČR. Podíváme se, jak vypadá situacena čele tabulky i jak se vyvíjí souboj o záchranu. Přinášíme takékomentovanou partii, kdy bílé figurky teprve v 16. tahu překročily 3.řadu.
Při příležitosti 90. výroční narození kandidáta na titul mistrasvěta Davida Bronštejna se pokusíme zodpovědět otázku, zda na tohotohráče při jeho zápase s Botvinnikem sovětský režim vyvíjel nějakýnátlak. A proč vůbec Bronštejn prohlásil na sklonku svého života šachyza něco nedůležitého? Bronštejnův portrét doplňuje i jeho vítěznápartie s Markem Tajmanovem, kterou sám okomentoval.
Jubileum oslavil rovněž ruský šachový skladatel Viktor Čepižnyj – představíme siněkolik jeho úloh včetně nezvyklého samomatu využívajícího branímimochodem.
Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.
Napsat komentář