Byl mimořádný talent, vše se mu dařilo lehce a přirozeně. Jeho šachová technika měla punc nejvyšší kvality. Na absolutní vrchol se ale nikdy nedostal. V těchto dnech oslaví 60. narozeniny Rafael Vaganjan. A poté přijede hrát šachy do České republiky. Bude členem týmu legendárních velmistrů v zápase Sněženky a Machři 2011, který se uskuteční 3. – 11. prosince v Mariánských Lázních. „Má skvělý cit pro dynamiku šachu a umí v pravý čas přiostřit hru. Ne vždy počítá varianty do hloubky, spoléhá se na svůj přirozený talent. Nezná za šachovnicí pocit strachu či nejistoty. Je stále optimistický, plný ambiciózních úmyslů v každém stadiu hry, s výbušným temperamentem,“ říká o Vaganjanovi významný šachový teoretik Alexej Suetin.
„Nebojte se retrográdní analýzy,“ vyzývá Josef Maršálek. A zabývá se důkazními partiemi, které jsou „zajímavou samostatnou skupinou retrográdních úloh, které mají obvykle bizarní základní postavení. Důkazní partie jsou vedeny tahy sice podle pravidel, ale nikoliv za účelem dát soupeři mat nebo získat rozhodující materiální převahu.“ „Černý je na tahu, může dělat rošádu? Který kámen je zamaskovaným bílým králem?“ zní zadání některých úloh.
Frýdek Místek úspěšný stoprocentně, Lysá nad Labem a Poruba napůl, Bohemians na body čeká – takové je resumé prvních čtyř zápasů naší extraligy. Tip na zajímavou partii ke komentování dal Jiří Jirka – hrála se na první šachovnici v souboji dvou extraligových nováčků, Bohemians a Poruby, kde se střetli Petr Zvára s Alexandrem Mištou. Ve své komentátorské premiéře v Šachovém týdeníku ji komentuje IM Petr Zvára.
Dění ve španělském Bilbau, kde se hrálo finále série Grand Slam, lze přirovnat k cyklistickému závodu: osamělý závodník na čele v úniku, peloton mu šlape na paty a pomalu náskok stahuje. Cíl se blíží, ale vlci vzadu už dýchají na záda… Vasilije Ivančuka nakonec dohonil Magnus Carlsen. O celkovém vítězi rozhodl jejich vzájemný souboj v tie-breaku, ve kterém zvítězil mladý Nor.
Napsat komentář