Již dnes a zítra budou občané České republiky volit nové krajské zástupce. I šachisté se mohou stát politickými činiteli a my jsme pro vás udělali menší průzkum, které známé osobnosti ze světa šachu se letos objevují na kandidátních listinách. Z nejznámějších šachových jmen jsme vybrali čtyři kandidáty, kteří nám přiblížili své politické ambice a také spojení šachů a politiky.
Veselin Topalov, Boris Gelfand i Šakrijar Mamedjarov nasbírali na prvním turnaji mužské GP v Londýně sedm bodů z jedenácti partií. Pomocné hodnocení pomohlo k metě nejvyšší bulharskému velmistru Topalovovi. Dařilo se i Alexandru Griščukovi, který připsal slušných +2. V dobrém zřejmě nebudou na britskou metropoli vzpomínat Aniš Giri a Hikaru Nakamura, kteří se čtyřmi body skončili na chvostu turnajové tabulky. Jednu ze tří vítězných partií vítězného Topalova okomentoval mezinárodní mistr David Kaňovský.
Abyste se dostali na úplný vrchol, nebo alespoň těsně pod něj, nemusíte být zázračné dítě. Že nevíte jak na to? Následujte Levona Aronjana. V době, kdy se z velmistrovského titulu a vstupu do bran oddělujících užší světovou šachovou elitu od těch obyčejných, byť možná ne méně zanícených „šachounů“, radují nezřídka patnáctiletí, je příběh velmistra Aronjana přece jen trochu jiný. „Když jsem byl malý, měl jsem jen jeden velký talent,“ svěřuje se velmistr Aronjan v jednom ze svých rozhovorů a hned poodhaluje, že tento talent nemá s jeho současným životem šachového profesionála žádnou spojitost. „Ten talent spočíval v tom, že jsem uměl skvěle otravovat a zlobit svoji starší sestru. Ta pak hledala různé způsoby, jak mě zklidnit, až přišla na to, že mě v devíti letech naučí hrát šachy.“
Napsat komentář