„Něco člověk stihne, něco už ne. Něco se dá ještě dohnat, něco už ne. Měl jsem štěstí a privilegium, že jsem mohl pobývat v posledních letech ve společnosti maestra Vítězslava Houšky, že jsem s ním mohl spolupracovat, že jsem s ním mohl hovořit a naslouchat mu.“ Těmito slovy začíná Pavel Matocha nekrolog Vítězslava Houšky, jež zemřel ve věku 86 let. S Vítězslavem Houškou odchází jedna z velkých osobností pera, vypravěč, který umí povídat poutavě a zajímavě, s velkou jazykovou erudicí. Bude nám chybět jako gentleman slova a ten, který nám byl vzorem ve schopnosti vyjádřit se kriticky, ale s úctou a vkusem. Odchází s ním vzácný svědek časů šachové romantiky, který měl co říci k dějinám československého šachu.
„Rozhodující byla zřejmě moje lepší příprava a, řekl bych, herní nepohoda Davida, který občas dělal větší počet zbytečných chyb než já,“ řekl po Novoborské šachové corridě Viktor Láznička. Ten v zápase s Davidem Navarou třikrát zvítězil a třikrát remizoval a jeho aktuální rating se přehoupnul přes hranici 2700. „Oba hráči odehráli duel se ctí a patří jim velký dík. Konečné skóre může vypovídat pouze o aktuální formě, ale z dlouhodobého hlediska bych učinil jediný závěr: Hráč světové třídy nám neubyl, ale definitivně přibyl,“ okomentoval výsledek zápasu jeden z novoborských organizátorů Petr Boleslav. „Viktor se na zápas velmi dobře připravil a hrál v dobré formě, což se o mně říci nedá. Vyhrál přesvědčivě a zaslouženě, převyšoval mě v přípravě i v propočtu. Na druhé straně asi nemá smysl dělat o mé formě dalekosáhlé závěry na základě jednoho týdenního zápasu,“ soudí po zápase David Navara.Viktor Láznička pro Šachový týdeník okomentoval pátou partii zápasu, ve které zvítězil bílými v Grünfeldově indické.
V hlavním turnaji pardubického Czech openu zvítězil velmistr Dmitrij Kononěnko, který se stal po GM Gasanovovi (vítěz 2008) a GM Korobovovi (2009, 2010) čtvrtým ukrajinským vítězem pardubického hlavního turnaje v řadě. Druhé místo letos obsadil GM Konstantine Šanava (GEO 2535), třetí skončil ruský velmistr Vjačeslav Zacharcov (2578). Tak úplně se nedařilo prvním dvěma nasazeným, GM Philippu Schlosserovi (2599) a úřadujícímu mistru republiky Jiřímu Štočkovi (2596). Pardubický komentátor Petr Pisk k tomu říká: „Zákeřností“ pardubického turnaje jsou pro výše nasazené hráče nejen velmi silně ratingovaní soupeři, ale taktéž řada mladíčků a neznámých hráčů, kteří nejspíše ještě neměli možnost změřit síly se silnými soupeři na více mezinárodních turnajích.“ Jiří Řehůřek, který hrál v Pardubicích již popatnácté, přináší svůj pohled na festival. Pardubicích se konala také řešitelská soutěž, ze které několik zajímavých úloh vybírá Josef Maršálek.
Napsat komentář