Úvodní tři duely dlouho očekávaného zápasu o titul mistra světa máme za sebou, před námi je dalších devět. Ani mistr světa Viswanathan Anand, ani vyzývatel Boris Gelfand náskok nezískal, všechny partie skončily smírně. Na programu byly Grünfeldova indická a Slovanská. Třetí partii zápasu, která byla zatím nejzajímavější, okomentoval pro Šachový týdeník IM Vojtěch Rojíček.
V Koutech nad Desnou se hraje Mistrovství České republiky jednotlivců. Letošní republikový šampionát hrají muži a ženy společně, jedničkami jsou David Navara a Olga Sikorová. Na startu je jedenáct velmistrů a deset mezinárodním mistrů. Remíza velmistrů Davida Navary a Alexeje Kislinského ve čtvrtém kole znamená, že do pátého kola nevstupuje nikdo z účastníků bez ztráty. Po čtvrtém kole je na čele trojice Alexej Kislinský, Vlastimil Babula a David Navara – všichni tři získali tři a půl bodu. Z odehraných kol vybíráme některé zajímavé partiové ukázky.
„Titova Jugoslávie měla ráda šachy a šachoví mistři měli společností uznávaný umělecký i sportovní status. Města ráda organizovala šachové turnaje a lze jen těžko odhadnout, kolik let jsem při šachu a kolem šachu vlastně v Jugoslávii strávil. Určitě se k mému chvalozpěvu s vděčnosti připojí i další kolegové! Na turnajích jsme se naučili i velice slušně srbochorvatštinu, což nebylo a není k zahození,“ píše Vlastimil Hort v pokračování své stati nazvané Hej Slované. Připomíná šachovou olympiádu v Dubrovníku 1950, kde Jugoslávie zvítězila. Analyzuje jednu z olympijských partií, kterou sehrál Svetozar Gligorič s Wolfgangem Unzickerem.
„Kdo zná Josefa Augustina blíže, dobře chápe jeho zdánlivě pesimistický vztah k šachovému umění, který občas probleskne v tvrzení typu „Každá pozice se dá prohrát!“ a podobně,“ píše Jan Kalendovský o Josefu Augustinovi. Brněnský šachista Augustin, který v těchto dnech slaví 70. narozeniny, mimo jiné reprezentoval Československo na studentské šachové olympiádě v Budvě 1963, kde pomohl týmu ke zlatým medailím.
Napsat komentář