V neděli 25. května 2008 jsem společně s mojí kolegyní vyzkoušel novou šachovou disciplínu, pro kterou by se nejlépe hodil název Random Street Chess. Celá věc spočívá v tom, že si vezmete dřevěnou šachovnici a figurky a na ulici oslovujete chodce s tím, aby provedli tah. Pro větší zajímavost jsme se rozhodli pro partii Turisté vers. Pražané. V úvahu přicházejí i jiné možnosti – např. muži vers. ženy, lidé, kteří působí inteligentním dojmem vers. jejich opaky, bezdomovci vers. policisté apod.
I když byl celý experiment krokem do neznáma, jedna věc se dala s určitostí předpokládat – totiž že se bude jednat o jednu z nejbizardnějších partií, která byla kdy sehrána/publikována. Po šachové stránce nebylo možno nic očekávat, spíše nás zajímaly reakce lidí; to, jak pohotově dokáží přepnout a reagovat na nezvyklou, ale přitom čitelnou a neohrožující situaci. Dá se říci, že většina oslovených obstála, dokonce se zdálo, že někteří litovali, že se nemohou zapojit více.
Partie probíhala na trase Uhelný trh-Havelská-Staroměstské náměstí-Malé náměstí. Za celou dobu jsme narazili jen na jednoho šachistu (ELO 1800), kterým byl prodavač na Havelském trhu. Podle očekávání bylo takřka nemožné na Staroměstském náměstí najít Čecha, museli jsem se tedy spokojit s číšníky a turistickými průvodci. Jeden z nich stojí za zvláštní zmínku: oběma rukama držel nad hlavou ceduli s nabídkou svých služeb, na dotaz reagoval, že šachy hrát umí, ale tah že neudělá. Nejdříve jsme se domnívali, že je to kvůli tomu, že drží tu ceduli, ale pak nám sdělil, že ho něco zajímavého napadlo, ale že nám to neřekne. V tu chvíli stáli bílí pod jednotahovým matem, bylo třeba najít nějakého schopného Pražana, který by celou záležitost skončil. Naštěstí jsme potkali na Malém náměstí mého známého, potulného barda z Karlova mostu, který mat našel. Čest Pražanů byla tedy obhájena.
Poučení z experimentu:
– v podstatě to funguje, člověk ale od toho nesmí mnoho očekávat, důležité je vhodné počasí (bylo dost horko),
– jako vždy i zde je fantazie zajímavější než realita.
Snad by se podobný typ akce mohl stát tradicí (např. v den narození nejslavnějšího pražského rodáka W. Steinitze, 14. května). Random Street Chess by se dal např. obohatit tím, že by se aktéři pohybovali podle toho, jak by probíhala partie (např. tah e2-e4 by znamenal 200 metrů směrem dopředu, takh a1-h1 800 metrů doprava atd.). Zpestřením pro alkoholiky (kterých mezi šachisty není málo) by mohlo být, že např. po vzetí kamene by bylo nutné zkonzumovat předem určené množství alkoholu, teoreticky to vychází až na 30 dávek. Je jasné, že by to byla akce na celý den.
Napsat komentář