Vyznání

V minulém týdnu jsem byl účastníkem besedy v Městské knihovně v Blansku. Setkání probíhalo v komorním prostředí cca pětadvaceti lidí. Tento formát mi docela vyhovoval, neboť se jednalo o první takovouto záležitost v mém životě. Bylo zajímavé, že minimálně polovina besedy se nakonec týkala šachu, resp. souvislostí mezi šachem a reálným životem.

V jednu chvíli se přihlásil o slovo starší, na první pohled velmi sympatický pán a tichým hlasem nám řekl, že on dotaz nemá, ale že by se s námi chtěl podělit o jeden svůj životní zážitek související s šachem:

„Moc se o tom nemluvilo a asi ani neví, ale při okupaci Kazaši postříleli v okolí Prostějova asi třicet lidí. Mezi nimi byla i dívka, na kterou jsem si myslel, ale nedostal jsem již příležitost ji říci, jak moc ji miluji. V dalším období jsem z toho byl špatný a nedokázal jsem tam žít. Přestěhoval jsem se do Blanska. Tam, jsem hrál fotbal a začal jsem jako začátečník chodit i do šachového klubu. Fotbalisté jsou takoví tvrdší, možná jednodušší, nic na mně nepoznali. Šachisté vnímali, jak moc se tiše a uzavřeně ve svém životě trápím, že nejsem dobrý. Vyslali za mnou členku klubu. Ta mě jednou oslovila a povykládala si se mnou. Všechno jsem jí řekl a ona mi nakonec poradila, ať se pokusím najít sobě milou jinou dívku, ať mám děti, ať se na to co strašného jsem prožil, pokusím zapomenout. Uvěřil jsem jejím slovům a našel v nich sílu. Od té doby uteklo mnoho vody, nyní mám tři vnoučata a již dlouho žiji šťastný a spokojený život. Na ten rozhovor jsem ale nikdy nezapomněl. A i proto co jsem tehdy prožil, považuji šachisty za vnímavé a inteligentní lidi. Toto jsem Vám chtěl na této besedě o Šachu a životě říci.“

Během jeho tichého vyprávění bychom slyšeli špendlík spadlý na zem.

Chtěl jsem psát dál a dál o tom co prožívám v tyto dny, výše uvedené jsem ale vnímal a vnímám tak silně, že si to raději nechám na jindy.

 

Všem čtenářům a zvláště těm, kteří mají rádi a respektují Šachovou hru, bych chtěl popřát hezké Vánoce a hodně zdraví a štěstí v novém roce.

                                                                                                                                                             Vlastík                 

 

P.S. Jenom připomínám pro případné zájemce vycházku Moravským krasem 29.12.2016 (informace 602 501 962) a také pro ilustraci života Dopravních staveb Brno připojuji rozhovor v časopise „Svět průmyslu“.