Test

Tento blog dokumentuje simultánní šachovou partii s nejlepším šachovým juniorem světa a zároveň dvacátým pátým hráčem aktuálního světového pořadí s velmistrem Richardem Rapportem. Poznámky k partii ale povětšinou nejsou odborné, spíše vykreslují moje pocity a dojmy prožívané v den utkání. Jsou tedy určeny i čtenářům, kteří vůbec nemusí být aktivními šachisty.

 

GM Richard Rapport (2731) – Vlastimil Chládek (2050)
3. 6. 2016 – Michnův palác, Praha

 
Na simultánní produkci uskutečněnou v rámci ČEZ CHESS TROPHY – tedy čtyřdenního zápasu velmistrů Rapporta a Navary jsem si vyhradil celý volný den. S kamarádem Martinem jsme vyrazili v pátek ráno a cestou z Brna do Prahy se zastavili za mojí maminkou v městečku Žamberk. Strávili jsme s ní příjemnou hodinku v nádherně udržovaném lesoparku zdravotnického zařízení Albertinum. V tomtéž městě jsme zašli i na lehký oběd s bratrem Václavem. Václav má šachovou scénu zmapovanou a tak mi mohl dát několik „cenných rad “ pro nadcházející zápas.

V samotné partii jsem si samozřejmě moc šancí nedával, ale po dopoledni stráveném s mně nejbližšími lidmi jsem se cítil uvolněně. Několikrát se mi duší mihla i vzpomínka na partii s velmistrem Spasským. Tehdy jsem se cítil nějak podobně, vnitřně velmi spokojeně a tak nějak nad věcí.

 

1. b3 e5 2. Sb2 Jc6 3. e3 d5 4. Sb5 f6

 

Velmistr Rapport hrál zahájení na všech šachovnicích velmi rychle, jeho tempu jsme se samozřejmě museli přizpůsobit i my. Můj tah f6 mi sice připadal velmi odpudivý, ale chtěl jsem se nějak postavit proti střelci na b2.

Tah f6 by mohl být vnímán i jako „podivný pozdrav“ jezdci  g8. Je ale zajímavé, že postupně se z tohoto jezdce, a to jen při třech jeho skocích, stane nejdominantnější figura na šachovnici.

 

5. Je2 Sd6 6.c4 Se6 7. d4 Sb4+ 8. Jd2

 

V této fázi partie jsem vnímal slabost pěšců e5 a d5 a možnosti ztráty některého z nich v souvislosti s případným pozdějším šachem Dámy na há 5. Zároveň se mi ale při tomto neradostném přemýšlení hrozně chtělo na záchod. Cestou do Prahy jsem vypil minimálně litr vody a před samotnou partií jsem si v rychlém sledu dal dvě kávy. Nakonec jsem se rozhodl, že oba pěšce vyměním a v pauze mezi tahy si odskočím.

 

8… dxc4 9. bxc4

Z toalety jsem se vrátil právě včas. Neúnavný velmistr stál již zase jen kousek od mé šachovnice. Nic jsem tedy nevymýšlel a hrál podle plánu.

9… exd4 10. Jxd4 Sd7 11. Dh5+

 

Tento tah jsem ve svých propočtech viděl, ale nijak jsem se ho nebál. Bílý sice oslabuje černou diagonálu a1-h8, ale dáma musí ustoupit zpátky a já dostanu čas k výraznému zjednodušení pozice. Případný aktivní ústup dámy na f3 by mi umožnil braním na d2 vtáhnout bílého krále do hry a i následný rentgen po d-sloupci by nebyl k zahození.

 

11… g6 12. De2 Je7 13. 0-0 Sxd2 14. Dxd2 Jxd4 15. Dxd4 Sxb5 16. cxb5 Dxd4 17. Sxd4

 

V posledních osmi tazích ubylo osm figur a situace se výrazně zjednodušila. Byl jsem přesvědčený, že v můj prospěch. Pozici jsem hodnotil jako rovnovážnou. Taky jsem předpokládal, že svojí bojovností a šachovou kreativitou známý velmistr Rapport, s přechodem z živé pozice plné figur takřka do koncovky, asi moc spokojený nebude.

 

17… Kf7 18. Vfc1 Vhc8 19. Vb1 b6 20. a4 c5 21. bxc5 Vxc6 22. a5

 

V tuto chvíli už některé partie skončily, zbývalo nás tak okolo osmi trošku vážnějších soupeřů. Taky jsem zaregistroval, že v partii po mé pravici se velmistrův pěšec dostal až na pole proměny – na há 8. Protože v tu chvíli ještě měl svoji Dámu na šachovnici, začal se ohlížet po Dámě druhé. Nakonec ale mávl rukou, bigamii se vyhnul a postavil si dalšího jezdce své barvy. Po chvíli i tato partie skončila, byl jsem na svém místě čím dál víc osamocenější.

Ale zpátky k mé partii; nebýt slabosti první řady, měl by velmistr s tahem a5 pravdu, takhle mu ale začaly vážné problémy.

 

22… Vxc1 23. Vxc1 bxa5 24. Vc5 Vc8 25. Kf1 Vxc5 26. Sxc5 Jc6

 

Nyní už na výhru hraje jen černý. Realizace převahy nebyla ani tak složitá.

 

27. Ke2 Ke6 28. e4 f5 29. Ke3 a6

 

Tento nenápadný tah se mi líbil: uvolňuji svého jezdce z obrany pěšce a7 a taky, při případném rychlém přesunu bílého krále na dámské křídlo, blokuji pole b5. Navíc se hraje na křídle, kde mám převahu a zároveň nenápadně nutím bílého, aby se vyjádřil, o co se vlastně bude snažit.

 

30. f3 fxe4 31. Kxe4 a4 32. g4 a5 33. f4 Jb4

 

A je to tady! Dominantní jezdec, na jazyku mám spíše slovo dominantní samec, se poznenáhlu opravdu stal ústřední postavou partie a bude jí až do úplného závěru.

 

34. f5+ gxf5 35. gxf5+ Kf7 36. Ke3 a3 37. Kd2 Kf6 38. Kc3 Kxf5 39. Kb3 a2 40. Sd4 Kg4  41. Sf6 Kh3 42. Kb2 Kxh2 43. Sd8  a1D.

 

I já jsem si tedy postavil Dámu. Samozřejmě jsem si po vzoru velmistra mohl postavit taky jezdce, mihlo se mi hlavou, ale to by bylo v této situaci velmi neslušné. Zbývající tahy byly již ze strany velmistra zbytečné, ale trošku se mi zdálo, že se nějak nemůže smířit s tím, že se, po z mé strany tak slabě zahraném zahájení, mohl dostat do tak bezvýchodné pozice.

 

44. Kxa1 Jc6 45. Sf6 h5 46. Kb2 Kg3 47. Kb3 h4 a bílý se vzdal.

 

Po partii jsem se šel chvíli projít. Cítil jsem náznak dojetí a potřeboval jsem si i urovnat myšlenky v hlavě; po lednovém úrazu (Alpy) mi totiž neustále hučí v uších, lékař mi nedoporučuje hrát šachy a například ani pokračovat ve výuce angličtiny. A tak jsem tuto partii bral trochu i jako test jak to u mě se šachovou hrou bude dál. (Angličtina mi ani nevadí )

V té chvíli tam venku a jen sám se sebou jsem pevně vnímal, že tato výhra je pokyn; že cosi mi říká „Však Vlastíku hrej šachy, vždyť se neboj dělat a hrát to, co máš rád a co tě tak věrně provází celý tvůj život.“  V tu chvíli jsem na jarním sluníčkem prozářeném kamenném nádvoří Michnova paláce prožíval krásné a výjimečné pocity.

Po návratu do hrací místnosti jsem požádal velmistra Rapporta o společnou fotografii. Hned jak jsem vyřkl tato slova, tak jsem jich litoval. Bylo zřejmé, jak nerad se velmistr staví vedle „vítěze“. Ač centimetry těsně vedle sebe, svými dušemi jsme si byli kilometry vzdáleni. Ale chápal jsem ho, nebýval jsem jiný. A vlastně i toto vnímání světa patří k projevům a i ke krásám mládí.

 

                                                                                  hezké léto Vlastík

 

P.S. Do fotogalerie jsem přidal i fotky z třetího ročníku našeho putování „Krasová – Seč a zpět“ na podporu šachových Zaječic.

Zaječice skutečně táhnou – a to nejen šachisty. Tentokrát nás jel už patnáctičlenný bílý peloton,  no peloton – spíše skupinky …. A tempo té první bylo vražedné……

 

P.P.S. Ještě drobnost, kdyby někdo z Vás měl zkušenost s výše uvedeným zdravotním problémem, byl bych rád za případnou konzultaci. Dík