Jak už jsem mnohokrát předeslal, závěrečný díl mého vyprávění bude věnován v prvé řadě hodnocení české reprezentace. Ještě předtím ale napíši něco o celkových výsledcích.
V hlavním turnaji přesvědčivě, ale zaslouženě zvítězili Číňané. Jejich hlavním úderníkem byl Yu Yangyi, který na třetí šachovnici proti silným soupeřům uhrál 9,5 bodu z 11 partií! Zdatně mu ale sekundovali i další hráči. Družstvo nemělo žádnou velkou slabinu, za celou soutěž prohrálo jen jedinou partii a žádný zápas! Čína vyhrála „mužskou“ olympiádu poprvé a hráči vítězství prožívali velmi emotivně.
Druhé místo obsadilo Maďarsko. Dlouholetá šachová velmoc nastoupila v nejsilnější sestavě a ve výborné formě. Nejlepšího výsledku z družstva překvapivě dosáhl Csaba Balogh, který byl papírově nejslabším hráčem týmu. Judit Polgár ve svých 38 letech po necelých 25 letech na pozici ženské světové jedničky oznámila konec své kariéry. Na jedné straně je to škoda, na druhé straně už pro šachy udělala mimořádně mnoho, nepochybně se i nadále bude zabývat jejich popularizací a především má plné právo a dobrý důvod věnovat více času své rodině.
Bronzovou příčku velmi překvapivě obsadila Indie. Ta se sice řadí mezi šachové velmoci, ale při neúčasti dvou nejsilnějších hráčů od ní podobný úspěch očekával málokdo. Když v posledním kole páté Rusko porazilo průběžně třetí Francii a přeskočilo čtvrtou Ukrajinu, zdálo se, že ho medaile nemine. Indie ale vyhrála nad Uzbekistánem 3,5:0,5 a díky lepšímu pomocnému hodnocení obsadila třetí místo. Na jedné straně hrála pouze s jedním družstvem z prvních deseti nasazených, na druhé straně z uchazečů o bronz nabrala nejvyšší skóre. I ti, kteří považují zvolená pomocná hodnocení za nespravedlivá, musejí uznat, že indické družstvo tato pravidla nevymyslelo. A hráči si za svůj výsledek rozhodně zaslouží uznání.
Na Rusko zbyla nepopulární čtvrtá příčka, vysoké nároky domácího publika se pravděpodobně po prvních neúspěších staly pro hvězdné družstvo přítěží.
V soutěži žen přesvědčivě vyhrály Rusky, když se jim podařilo zvítězit v deseti zápasech z jedenácti! V prvních šesti kolech s nimi držely krok Číňanky, ve vzájemném zápase ale špičkové asijské hráčky podlehly v poměru 3:1. Soutěž se mírně zdramatizovala v předposledním kole, kdy Rusky těsně prohrály s Ukrajinkami, kterým vítězství zajistila svou výhrou GM Natalia Žukova. Číňanky ale nedokázaly zaváhání konkurentek využít, když se Španělkami pouze zremizovaly 2:2. Do závěrečného utkání Rusky vstupovaly s náskokem zápasového bodu před Číňankami a Ukrajinkami, které se utkaly mezi sebou. Vedoucí hráčky si vítězství nenechaly ujít. Zápas o stříbro skončil po boji čtyřmi remízami.
Rusky sehrály turnaj výborně. O úspěch se zasloužily především Valentina Gunina a Alexandra Kostenjuk, které zároveň dosáhly nejlepších výsledků na svých šachovnicích. Zdarně jim ale sekundovaly i další hráčky. Stříbrnou medaily získaly Číňanky. Hou Yifan nezklamala a také další hráčky podávaly dobré výkony, v rozhodujícím zápase ale mistryně světa i jedna její kolegyně prohrály.
O bronzovou medaili Ukrajinek se významně zasloužila GM Žukova, která dosáhla nejlepšího výsledku na čtvrté šachovnici. Třetí místo odpovídá papírovým předpokladům.
Nepopulární čtvrté místo obsadily Gruzínky. Nana Dzagnidze nabrala na první šachovnici neuvěřitelných 8 bodů z 9 partií a zdatně jí sekundovala i Bela Chotenašvili (8/10), jejich kolegyním se ale tentokrát tolik nedařilo.
Nyní se pokusím zhodnotit vystoupení českých družstev. Mužský tým vedl zkušený kapitán, velmistr Vlastimil Jansa. Družstvu po celou dobu soutěže dodával optimismus a velmi se snažil o dosažení úspěchu, nakonec ale byl zklamán podobně jako ostatní.
Já jsem na první šachovnici skvěle odehrál prvních sedm kol, ve zbytku soutěže mne ale trápila směsice únavy, nesoustředěnosti a nervozity. Určitě jsem v poslední třetině mohl udělat leccos lépe a doufám, že se příště poučím. Ale hrát jedenáct partií je těžké.
Podobně bych mohl napsat o Viktorovi. Ten rovněž odstartoval skvěle, nevyšel mu ale závěr soutěže. V posledním kole kvůli nepříznivému stavu zápasu musel riskovat, na což doplatil.
Také Zbyněk sehrál velmi dobrý turnaj. Po dobrém startu na nečekanou prohru odpověděl dvěma výhrami v řadě, dále udržel těžkou pozici v zápase s Ruskem. Potom se ale možná projevila únava, protože zbytek soutěže doremizoval. (Pravda, proti podobně silným soupeřům to rozhodně není ostuda.)
Jak si mnozí všimli, naše první trojice odehrála nejlépe prvních sedm kol. Za dva týdny nás čeká Evropský klubový pohár v barvách Nového Boru. A ten turnaj je sedmikolový!
Na čtvrté šachovnici hrál Vlastimil Babula. Podal dobrý výkon, přestože v některých partiích měl rezervy. Jistě ho dost mrzela nevyužitá příležitost v zápase s Běloruskem z předposledního kola.
Náhradník Martin Petr uhrál proti mírně silnějším soupeřům půl bodu ze dvou partií, což lze podle statistik kvalifikovat jako mírný neúspěch. Svým seriózním přístupem k turnaji a přátelskou povahou ale přispíval k udržení dobré atmosféry v družstvu.
Kdybych byl trenérem, určitě bych Martina nasazoval častěji. To ale nemusí znamenat, že bychom skončili lépe. Poslední tři šachovnice z hlediska ratingu skončily zhruba „na svých“. Neznám recept na úspěch a neznají ho ani jiní. Nemůžeme si zpětně ověřit, zda by ta či ona sestava přinesla lepší, nebo horší výsledek. Do určitého momentu šlo vše skvěle a problémy nastaly až v závěru.
V družstvu žen dosáhla na první šachovnici výborného výsledku Kristýna Havlíková. Ta kvůli studiu ztratila mnoho bodů ratingu, na olympiádě ale uplatnila své nadání. Proti silným soupeřkám se nevyhnula porážkám, ale připsala si ještě více výher, když uhrála 6 bodů z 10 partií.
Karolíně Olšarové se tentokrát příliš nedařilo. Olga Sikorová dosáhla slušného výsledku, jen je škoda prohry v posledním kole.
Skvěle hrála Tereza Olšarová, která získala 8 bodů z 10 partií. Její výsledky vykazovaly určitou pravidelnost: čtyři výhry, prohra, volno, čtyři výhry, prohra. Je škoda, že turnaj neměl 16 kol, zisk 12/14 by byl ještě hezčí. 🙂
Kristýna Novosadová jako náhradnice odehrála jen tři partie. Dvě vyhrála proti výrazně slabším družstvům, jednu zremizovala proti přibližně rovnocenné soupeřce. Také v jejím případě jsem se divil, že nedostala více příležitostí si zahrát. Petr Hába mi ale vysvětlil, že v některých případech musel při výběru sestavy zohlednit i barvy figur. Kromě toho byl velmi blízko k úspěchu, před závěrečným utkáním družstvo stálo na prahu první desítky. Petr Hába si jako kapitán ženského družstva zaslouží velké ocenění, protože našim hráčkám pravidelně pomáhal s přípravou na soupeřky.
V obou družstvech vládla po celou dobu soutěže přátelská a bezkonfliktní atmosféra.
Je mi líto, že jsem se nestihl podrobněji zmínit o spřátelených slovenských družstvech. Byli jsme s nimi v kontaktu, ale hodnocení s dovolením přenechám jiným, i tak jsem už napsal příliš mnoho. Svou bilanci jsem ukončil, teď je čas završit článek. Zpáteční cesta nenabídla žádné mimořádné zážitky, proto uvedu už jen jeden postřeh na téma „méně je někdy více“:
Na olympiádě byla dost patrná česká stopa. Vedle dvou reprezentačních družstev a jejich kapitánů byli přítomni ještě Vít Valenta s matkou, rozhodčí Ladislav Palovský, delegát Petr Pisk, Lenka Ptáčníková, Kateřina Němcová v dresu Spojených států, Sergej Movsesjan s Julií Kočetkovou a paní Jana Bellin (za svobodna Malypetrová) v dopingové komisi. Pokud mne paměť neklame, celá tato sestava se z turnaje vracela do Prahy. Povězte sami, není to úžasné? Čím více soutěžících přestupuje do jiných federací, tím je nás česky mluvících na Olympiádě více!
