Blíží se Silvestr, dovolím si zde proto zafantazírovat a pokusím se nahlédnout do vzdálené šachové budoucnosti. Možná i vás bude zajímat, jak bude za sto let vypadat šachový svět. Vybral jsem pro vás několik tiskových zpráv z roku 2112, jako ohlédnutí za uplynulým rokem.
Nová listina ELO
Ke dni 31.12.2112 byla vydána nová listina ELO. Obešla se bez překvapení, žebříčku nadále kraluje dlouholetá mistryně světa, zkušená 26letá Paola Morphy z Botswany. Díky vítězstvím na prestižních turnajích nejvyšší kategorie v Novém Boru a v bolivijské Cochabambě, kde jednou dosáhla skóre +1 a podruhé dokonce dávno nevídaného výsledku +2, vzrostla hodnota jejího ELO o 4 body na současných 3361. Nejlepší český zástupce, jímž je 18letá Tao Mingh Li, se drží v žebříčku na výborné 58. příčce a posunula český elový rekord na hodnotu 3279.
Muže neradno podceňovat
Jediným překvapením ve světové top 10 je další zlepšení 17letého talentu z Nigérie Marka Anderssena, který se dostal na hodnotu 3345 ELO bodů. Ve světovém žebříčku mu v současné době patří 9. příčka a je jediným zástupcem mužů v první desítce, které už několik desetiletí vévodí ženy. Jak archaicky dnes působí někdejší označení žen jako „slabší pohlaví“. Když se před více než 100 lety dostala mezi desítku nejlepších jediná žena (byla to Maďarka Judit Polgárová), mnozí to považovali za senzaci. Dnes je situace opačná, ale Anderssenův příklad svědčí o tom, že ani muže za šachovnicí není radno podceňovat. Důkazem nevídané odvahy a statečného srdce nigerijského borce je i jeho umanutost, s níž se vytrvale odmítá účastnit mistrovství světa mužů a opakovaně dává přednost otevřeným turnajům s účastí nejlepších šachistek.
Na mezinárodní scénu se vrací bojovnost
Krátce poté, co na mezinárodním turnaji v Honolulu skončily všechny partie remízami a o pořadí rozhodovala pomocná kritéria (větší počet sebraných figurek, při rovnosti počet tahů v partiích jednotlivých hráčů, při další rovnosti pak vyšší počet tahů králem), přičemž nepomohlo ani přísné nařízení FIDE, zakazující remízové dohody před 80. tahem, vzbudily hotovou senzaci výsledky posledních dvou mezinárodních turnajů v Chanty Mansijsku a v Úholičkách. V 13kolovém turnaji v Chanty Mansijsku skončily hned dvě partie výhrou bílých figur, což značí dávno už nedosaženou rezultativnost 2,2 %. Na prestižním turnaji v Úholičkách, letos již podruhé zařazeném do seriálu Světového poháru, stoupl počet rozhodnutých partií dokonce na pět. Nesmělé výtky, že z těchto pěti partií padají čtyři na vrub překročení času seniorem turnaje, 122letým bývalým mistrem světa M.C., dnes nazývaným Magnusem Hrozným, který v rozhodujících chvílích usnul, jsou zcela jistě motivovány pouhou závistí pořadatelů konkurenčních šachových podniků.
Povinné dresy ve světě šachu
Poměrem hlasů 8:7 rozhodl vrcholný orgán FIDE, že od 1.1.2113 budou šachisté a šachistky na všech mezinárodních akcích nastupovat ve sportovních dresech, tak jako je to obvyklé v ostatních sportech. Při vícevrstevnatém oblečení není zaručeno, že v nich šachista nebo šachistka neukrývá nedovolené elektronické pomůcky. Při vyrovnaném hlasování rozhodl hlas předsedy rozhodovací komise, který se řídil též estetickým hlediskem. „Proč by se i při šachu nemohli diváci pokochat vypracovanými těly sportovců a sportovkyň, jako je tomu například v plážovém volejbalu, plážovém basketbalu nebo plážové cyklistice,“ zněl jeho verdikt. Naopak neprošel návrh zástupce Bangladéše, který požadoval, aby ze stejného důvodu (nebezpečí použití zakázaných prostředků) museli šachisté a šachistky nastupovat k partiím ostříhaní dohola. V platnosti však zůstává pravidlo o povinném příchodu k partii 30 minut před jejím začátkem, aby aktéři mohli bez zbytečného stresu projít všemi bezpečnostními rámy a aby pořadatelé měli dostatek času na důkladnou osobní prohlídku.
Skromné výsledky ČR na šachových olympiádách
Nelze zastírat, že výsledky českých šachistů na šachových olympiádách nejsou oslnivé. Slušné 73. místo na poslední olympiádě na Antarktidě, kde jsme za sebou nechali někdejší velmoci USA, Rusko, Arménii a Čínu, bylo jen výjimkou potvrzující pravidlo. Na reprezentace Botswany, Burundi a Antarktidy, které už dlouhá léta udávají tón světovému šachu, prostě nemáme. Navzdory kritickým ohlasům z řad šachové veřejnosti trenér české reprezentace po návratu z Antarktidy zářil spokojeností. „Fanouškům se prostě nikdy nezavděčíte. Měli jsme to rozjeté skvěle, záludný španělský systém (už léta používaný místo zastaralého švýcaru) nám však v posledním kole přidělil favorizovanou Antarktidu. O umístění v první padesátce nás připravila jen nehorázná smůla,“ řekl trenér.
Úspěch na MS seniorů
V ostrém kontrastu ke skromným výsledkům na šachových olympiádách jsou opakované úspěchy českých barev na MS seniorů, určeným šachistkám a šachistům nad 90 let. Na letošním šampionátu jsme vybojovali hned dvě medaile: bronzovou získala 110letá Karin Rakušanová, niklovou (ta se jak známo uděluje od roku 2050 ve všech druzích sportu za 5. místo) ještě o rok starší Nguyen Thai Dai Van. Úspěch je o to cennější, že oba museli v nerovném souboji čelit 91letým mladíkům z Uzbekistánu a Turkmenistánu, kteří s převahou obsadili dvě nejvyšší příčky. Stále naléhavěji se vnucuje otázka, jestli by nebylo vhodné zvýšit věkovou hranici pro seniory na 95 let. O tomto návrhu, k němuž se přiklonili delegáti hned několika zemí, se bude jednat na nejbližším kongresu FIDE.
Český šachový svaz odmítá další sponzory
Mluvčí Českého šachového svazu oznámil na tiskové konferenci, že je nucen odmítnout další potenciální sponzory, kteří nabízejí nemalé finanční prostředky, aby se mohli zviditelnit při prestižních šachových soutěžích. „Máme tolik peněz, že nevíme, co s nimi. Kdybychom nadále navyšovali odměny pro účastníky turnajů, jenom bychom je rozmazlovali. Zamítavé jsou i reakce samotných hráčů, kteří odmítají bohatnout na tom, že provozují duševní sport, který je zároveň jejich koníčkem,“ uvedl mluvčí a poradil firmám, že by bylo vhodné a společensky prospěšné sponzorovat spíše méně atraktivní sporty, jako jsou kopaná, tenis či golf.
Teoretická novinka
Významná teoretická novinka z dílny mexických analytiků překvapila šachový svět. Jako první ji použila mexická přebornice Leona Torres na turnaji ve Vlašimi, kde v anglické hře (hra XXIV, varianta 17, subvarianta 9a) zahrála nečekané 49.Jd3-e1! místo obvyklého a obehraného tahu 49. Jd3-f2, který se do té doby používal téměř automaticky. Partie s mistryní světa Paolou Morphy sice skončila i tak remízou, když mexická šachistka nedokázala realizovat svou mikroskopickou výhodu, ale počítačové hodnocení novinky (+0.004 oproti +0.001 u tahu Jf2) je významným krokem vpřed a zásadně mění hodnocení nejen této varianty, ale ve svých důsledcích anglické hry jako celku. Připomínáme, že poslední podobně významná novinka pochází z roku 2084. Tehdy šlo o tzv. říčanský objev (nečekaná odpověď 38…Kg8-h8!! v XIX. hře, 57. variantě a 6b subvariantě sicilské obrany), který prakticky vyřadil tah 1.e4 z mezinárodní scény.
Enfant terrible světového šachu
Že se v současném šachu můžeme nadít lecčehos, dokázal český šachista Nguyen Van Den Bergh na turnaji mužů v Jokohamě, kde hned dvě partie zahájil extravagantním tahem 1.e2-e4?!, který byl v módě na úsvitu šachových dějin, ale po výše zmíněném říčanském objevu z roku 2084 se zcela přestal používat. Jeho první soupeř Američan Ivan Ivanov přemýšlel nad svou odpovědí celých 45 minut, načež se rozhodl nejít do teoretického sporu, odpověděl stejně nečekaně a archaicky 1…e7-e5!? a po napínavém průběhu skončila partie v oboustranné časové tísni v 15. tahu remízou opakováním tahů. Přiznejme si, že remíza byla podepsána v ne zcela vyjasněné pozici, ale žádný ze soupeřů se neodvážil jít v dávno už nepoužívaném zahájení do nadměrného rizika. Nikdo nečekal, že podobný kousek, založený na momentu překvapení, by mohl český talent v témže turnaji zopakovat, ale stalo se. Další Nguyenův protivník, jímž byl nervově labilní Rus Johny Scott, se po úvodním tahu 1.e4 málem psychicky zhroutil. Až do konce partie se nevzpamatoval a ve 12. tahu překročil čas.
Čech Nguyen Van Den Bergh tak potvrdil, že je právem považován za enfant terrible světového šachu a všem posměváčkům znovu dokázal, že v praktické partii hrají roli i jiné faktory než šachové znalosti a naučené varianty – především psychologie. Podobný kousek se mu podařil v zápase s Antarktidou na šachové olympiádě, kde nad prvními zcela jasnými 35 tahy v notoricky známém zahájení přemýšlel celých 15 minut, a přesto se mu i s tímto časovým deficitem podařilo partii zremizovat. Jsme právem zvědavi, čeho se od svérázného Čecha dočkáme příště.
Světový rekord v simultánce naslepo
Kamerunská šachistka Margaret Byia překonala světový rekord v simultánce naslepo, když ve dnech 8. až 10. listopadu 2112 proti ní v Kapském Městě usedlo 124 šachistů. Produkce trvala plných 72 hodin, během nichž šachistka snědla 8,5 kg energetických tyčinek, vypila 12 litrů kávy, vykonala 14 zdravotních procházek, podrobila se dvěma masážím a svým soupeřům bezchybně ohlásila 12682 tahů. Ze 124 partií vyhrála 119, tři skončily remízou a dvě prohrála po hrubých přehlédnutích (z nich zejména třítahová ztráta pěšce v 86. partii ji bude dlouho mrzet). Nejkratší partie trvala pouhých 38 tahů, nejdelší 220.
Margaretin výkon je zajisté obdivuhodný, přesto se našlo několik kritiků, kteří nový rekord zpochybňují. Při hlášení svých tahů se totiž kamerunská šachistka v 71. hodině hry jednou spletla a ve dvou partiích souhlasila s remízou v nevyjasněných pozicích ještě před 80. tahem. Námitku vznesl i předchozí rekordman, který poukazoval na to, že síla soupeřů neodpovídala významu této produkce, o čemž prý svědčí jejich průměrné ELO, které činilo pouhých 2435 bodů. Připomínkami se zabýval vrcholný orgán FIDE, ale vyhověl jim jen částečně. Sice uznal chybu v 71. hodině hry, čímž snížil rekordní číslo na 123 partií, ostatní námitky však smetl ze stolu.
Zajímavé je, že v praktické hře disponuje kamerunská velmistryně poměrně skromným ELO, které má hodnotu 3105 bodů, ve hře naslepo však nemá konkurenci.
Další hranice prolomena!
Nejvýkonnější šachové počítače sestrojené na universitě v Harwardu prolomily další hranici. Byly rozřešeny všechny šachové pozice s 31 kameny a zbývá tak učinit poslední krok k rozlousknutí algoritmu šachové hry. Nejnovější objev způsobil revoluci především v teorii zahájení – každý se obává jako první vzít jakýkoli soupeřův kámen, aby se nedostal do postavení, které už nemůže vyhrát, nebo, co je ještě horší, do postavení, v němž už není záchrany. To je důvodem, proč v současných partiích málokdy dochází k první výměně před 40. tahem a mnoho partií končí remízou, aniž byl vyměněn jediný kámen. Někteří odborníci se obávají, že se přece jen naplní dávná Capablancova hrozba o remízové smrti šachu.
Po uzávěrce: Mezinárodní tým na ČVUT vyřešil algoritmus šachové hry
Objev z Harwardu překonán! Mezinárodnímu týmu odborníků na prestižní ČVUT v Praze se podařilo rozluštit algoritmus šachové hry. Skupině expertů, jejímž vedoucím byl šachový a počítačový génius Magnus Navara, pravnuk jednoho z nejlepších světových velmistrů počátku 21. století, se podařilo vyvinout program, který během okamžiku vyřeší jakoukoli myslitelnou pozici na šachovnici. Šachisty pochopitelně nejvíce zajímá řešení té nejsložitější pozice, za níž je odjakživa považováno počáteční postavení.
Dejme však slovo šéfovi Magnusi Navarovi. „Nikoho asi nepřekvapí, že při přesné hře obou stran je základní šachové postavení remíza, další námi zjištěné podrobnosti však nepostrádají zajímavost. Tak kupříkladu zastaralý zahajovací tah 1.e2-e4, který se v posledních třiceti letech prakticky nepoužívá, vede při nejlepších tazích obou stran k pozici holých králů v 258. tahu. Tahem 1.d2-d4, rovněž hojně užívaným v minulém a předminulém století, dosáhneme stejného výsledku v 294. tahu. Potvrdil se tak názor, k němuž intuitivně došly představitelky šachově nejvyspělejších zemí Botswany, Burundi a Sierra Leone, že těmito dvěma zahajovacími tahy nelze reálně pomýšlet na zisk převahy. Tah 1.Jg1-f3, v posledním období přece jen častěji používaný v partiích na nejvyšší úrovni, je poněkud náročnější, ale i ten vede v nejlepším případě v 358. tahu k remízové koncovce střelce a jezdce proti jezdci. Nijak nepřekvapuje zjištění, že největší nároky klade na černého rafinovaný tah 1.a2-a3, nejčastěji používané zahájení v posledním dvacetiletí. I tam však při přesné obraně dosáhne černý v 309. tahu jezdcové koncovky sice s pěšcem méně, která však přesto v 387. tahu končí remízou,“ uvedl šéf pracovního týmu.
Podle neoficiálních zdrojů byli necelou hodinu po zveřejnění zprávy všichni členové výzkumného týmu navrženi na Nobelovu cenu.
PF 2113, pardon 2013!
Nekamenujte mne prosím, kdybyste viděli šachovou budoucnost poněkud jinak. Když vás můj pohled do budoucnosti nepřesvědčí, budu rád, když vás alespoň pobaví.
Přeji všem čtenářům i ostatním blogerům úspěšný rok 2013, především hodně zdraví a samozřejmě i hodně radosti nad šachovnicí s dvaatřiceti figurkami.
Luděk Sedlák
BRAVO
Samozřejmě jsem chtěl napsat „pohled do roku 2113″.