Od mého posledního článku šachy a životospráva už uběhla nějaká doba. Všechny komentáře jsem si přečetl, ale usoudil jsem, že reagovat na ně ještě za „čerstva“ by nebylo dobré. Chtěl jsem to nějakou dobu nechat uležet a až poté reagovat na otázky a zajímavé podměty čtenářů.
V prvé řadě jsem nikde neupadnul, nepraštil jsem se, ani mě nikdo nezmlátil, ani nepřetáhl železnou tyčí po hlavě. Ten článek (a tím odpovídám na pár dotazů), vznikl v době, kdy mi nebylo zrovna 2x dobře a chtěl jsem se pouze pobavit.
Dále si myslím, že každý ví, co má dělat se svoji životosprávou. Otázka ovšem je, kdo jak má a nakolik silnou vůli a disciplínu. Co chce a kam chce.
David Navara mě neinspiroval k tomu článku, David mě hlavně inspiroval k 3 …Sb4+ v dámské indické J
Lahodná, vychlazená dvanáctka (myslím pivo), nohy nahoře, ruka prohrabávající číro, oči do čárky a úsměv na tváři, jo, dal bych si J
To jste mě rozesmál s tím košem plným jídla. Nakonec jsem z toho koše měl jednu jedinou věc, kterou jsem pak dal máti. Myslím, že to byly nějaké čokoládové bonbóny.
Myslím si – můj osobní názor – že 42let je málo. Ale kdo chce, může se už v 20ti cítit jako zdechlina. Jsou 20ti letí starci a 60ti letí mladíci. Je to vnitřní stav.
Nikotin… jednou jsem viděl jednoho chlapíka, jak kouřil cigáro opřen o auto. Čekal jsem v autě na máti u Alberta (nakupovala…). To byl pohled, jak elegantně, labužnicky vytáhl cigaretu, pomalinku k ní přivoněl, lehce pomačkal, hrál si s ní. Pak ji elegantně zapálil a pak… zdálo se mi, že ten kovboj s kloboukem a dlouhými stříbrnými vlasy, prožívá naprostou extázi. Skoro jsem si říkal v duchu, sakra, proč nekouřím? A když dokouřil, tak na chvíli znehybněl, díval se na mraky a… jasně, zalovil v postranní kapsičce. Vytáhl krabičku, a zase tak pomalu a elegantně si vytáhl a zapálil druhou cigaretu.
Není třeba nikoho, aby se v tom viděla hovadina. Kdo hledá, ten najde.
Docela by mě zajímalo, co bylo to nejlepší, co jsem napsal? J Vím tedy, co jsem psal s největší chutí, ale co je nejlepší? Jak to hodnotit, dle čeho?
Já si myslím, že to není/nebyl zbytečný článek. Konec konců mě (mile) překvapilo tolik komentářů, vůbec jsem to nečekal. Co je zbytečné? Podle čeho to měřit?
Kombinace šachy + alkohol je velmi působivá J Když se člověk chce bavit, tak je to přímo trefa do černého. Můj názor na alkohol byl jako sinusoida, ale měla by to být prostě přímka, uprostřed (myslím si). Pít, ale s rozumem. Žádné extrémy.
To není pravá kritika vůči sobě, to je sebeironie.
Každý je jiný, někomu se zdá to, někomu tamto a třetí poukazuje na támhleto. Hledat nějaký ideál je věcí každého z nás. Podívat se do zrcadla a zeptat se kdo jsem? To je otázka. Ale málokdo nalezne odpověď.
Ps.: Morphy asi taky nepil alkohol
