Půlroční šachové vakuum a hned na to GM norma?!

 

Po dlouhé době se se svými čtenáři opět podělím o nějaké své šachové i nešachové zážitky, názory. Protože jsem se šachu od ledna nevěnoval, nebylo zde moc o čem psát. Bilancování uplynulé sezóny mi jasně ukázalo, že nechci být profesionálním šachistou. Jednalo se sice o jednu z mých nejúspěšnějších, přesto jsem se ale místo s motivací dále trénovat setkal pouze s nechutí hrát. Obětoval jsem šachu mnoho a mnoho mi za to šach naopak dal. Vyhrál jsem spoustu turnajů, udělal jsem pár opravdu pěkných výsledků. Pocit vítězství mi za to vždy stál. Nyní ale cítím, že s každou další minutou strávenou tak, jako dříve, bych více ztratil, nežli získal. Chválí vás, obdivují, plácají vás po ramenou, když ale příjde na finanční ohodnocení tisíců hodin práce, které za tím stojí, vysvětlují vám, že šachy se přece hrají pro radost… OK, pochopil jsem. Budu je tedy hrát pro radost. Vždy jsem je tak bral. Pak mě ale osud donutil na pár let stát se šachovým profesionálem. Radost z boje najednou vystřídal stres a nejistota. V 17 letech jsem neměl na vybranou, dnes mám. Někteří lidé z mého okolí nechápou, proč se vyhýbám turnajům, proč jsem vyměnil první ligu za krajský přebor, proč jsem z ničeho nic přestal trénovat, proč se na partii připravuji častěji s půllitrem v ruce než s Megadatabází. Radí, vysvětlují, ve skutečnosti ale srovnávají nesrovnatelné. Ty nervy mi už za těch 50-100 elo bodů navíc prostě nestojí…

 

Oxfordská nabídka

 

Zatímco jsem minulé roky trávil léta téměř výhradně na šachových turnajích, letos jsem do toho neměl chuť. Měl jsem tak víc času vidět se s přáteli ze střední, zajet si na výlet do Londýna, projít se stanem na zádech Šumavu z Železné Rudy až do Nové Pece, zkrátka více si užívat života… Jeden týden jsem si ale přeci jen rezervoval na šachy, a sice na OPEN Olomouc. Přeci jen se jedná o turnaj, který mám relativně blízko z domu, není zase až tak silný a navíc sem každý den jezdila autem velká výprava z Velkých Losin, za které budu příští sezónu hrát. Týden před začátkem turnaje, kdy jsem si akorát prohlížel velkolepou anglickou univerzitu, na které se mimochodem natáčel i slavný Harry Potter, kontaktoval mě pan Fuksík, jestli si nechci zahrát GMko v Olomouci. Normálně se tohoto typu turnajů kvůli finanční náročnosti nezúčastňuji, dostal jsem ale nabídku, kterou nešlo odmítnout…

 

Jak se dělá GM norma?

 

Uznávám, že na tomto turnaji jsem měl víc štěstí než rozumu. Ale jak jinak si má hráč s elo 2500 uhrát performance 2600, navíc s pěti černými figurami?

 

1. kolo

 

Mám černé proti GM Kalinitschewovi (2431), ten na mě zkouší podezřelý útok ve Slovanské, měním však všechny jeho nebezpečné figury a později ho dorážím v dlouhé koncovce. 0 : 1

 

2. kolo

 

Mám bílé proti GM Arutinianovi (2562). Můj cíl je jasný, stačí mi remiska. Po tazích 1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jc3 Sb4 4.e3 0-0 5.Sd3 d5 6.Jf3 c5 7.0-0 Jc6 8.a3 Sxc3 9.bxc3 Dc7 10.cxd5 exd5 mi soupeř nabídl remízu, kterou jsem po krátkém přemýšlení přijal. Tuto variantu jsem měl připravenou ještě spoustu dalších tahů, takže příprava mi vyšla na 200%. 0.5 : 0.5

 

3. kolo

 

Mám posledního velmistra. Hraji černými s GM Andreevem (2458). Opět mi sačí remíza, kterou mi soupeř nabízí už před partií. Tuto nabídku odmítám, jen abych mu ji o 7 tahů později stejně nabídl… 0.5 : 0.5

 

4. kolo

 

Mám bílými posledního nasazeného FM Drozdowského Kacpera (2311) a samozřejmě cítím krev. V zahájení získávám iniciativu, která mě rychle přivedla na pokraj výhry. Pak jsem ale přehodil tahy a ztratil jsem pěšce, kterého jsem měl navíc. Tento přehmat mi sice nakonec nečekaně získal figuru, vyhrát vzniklou koncovku však bylo nesmírně těžké a soupeř ji bránil opravdu dobře. Remízu mohl černý vynutit na mnoha místech, v oboustranné časovce se mu to ale ani jednou nepovedlo. V 88. tahu nakonec měním dámy a s čistou figurou navíc se soupeř po pár již zbytečných tazích vzdává. Těžký a dlouhý boj! 1 – 0

 

5. kolo

 

Mám černými svého týmového spoluhráče z Litovle Lukáše Butkiewicze (2435). Po zahájení 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Jc3 Jf6 4.a3!? vzniká rychle neuvěřitelný chaos, ve kterém zpočátku stojím lépe, pak hůř a nakonec… v dlouhé koncovce nalézám trik s obětí věže a zapisuji další celý bod! 0 : 1

 

6. kolo

 

Dostávám černými Jardu Bureše (2380). Moc dobře si uvědomuji, že stojím proti hráči, který mě v poslední době dvakrát zcela smetl ze šachovnice. Už při losování vtipkuji, že asi budu muset udělat +5, protože s Jardou si ani neškrtnu…:D Nakonec ale soupeři zcela kazím přípravu, když hraji 1.e4 e5 2.Jf3 Jf6!!. Motivace tahu je jasná, odremizovat černýma tohoto zabijáka. Odmítnutí mé nabídky ke smíru v sedmém tahu jasně svědčí o tom, co si Jarda myslí o mé hře…:D Nakonec jsem ho ale stejně bez větších problémů odpůlil. 0.5 : 0.5

 

7. kolo

 

Mám bílými IM Krivoborodova Egora (2507) a nemám chuť zbytečně riskovat a předčasně tak ukončit své zatím úspěšné tažení turnajem. Spokojuji se s remízou, kterou dosahuji poměrně drastickým 1.d4 d5 2.c4 c6 3.Jf3 Jf6 4.cxd5!??!!??! s brzkou nabídkou remízy… 0.5 : 0.5

 

8. kolo

 

Mám černými IM Mikhaila Antipova (2407), tomu taktéž nabízím rychlou remízu ve Španělské, ten ale odmítá. Později získávám obrovskou výhodu, navíc soupeř má na 20 tahů pouhých 30 vteřin. Jedním tahem ale nakonec partii kazím a mám pocit, že jsem právě přišel o normu… 0.5 : 0.5

 

9. kolo

 

Dostávám bílými Piotra Dobrowolského (2423) a na GM normu musím vyhrát. Partii zahajuji tahy 1.d4 d5 2.Jf3 Jf6 3.c4 c6 4.Jc3 a6 5.c5 Jbd7 6.Sf4 Jh5 7.Sd2 Jhf6 8.Sf4! Jh5 9.Sd2 Jhf6 10.Vc1!, čímž dávám černému jasně najevo, že o remízu bude muset ještě zabojovat. Postupně získávám výhodu, kterou jsem vyměnil za remízovou věžovku s pěšcem navíc. V ní jsem soupeře vyloženě utahal, když jsem nejdříve králem bluffoval na h-sloupci, aby musel černý ztrácel čas zbytečným počítáním. Pak jsem se vrátil zpátky na f3, to už ale byl soupeř v časovce. V té se dopouští několika vážných chyb a postupně získávám vítěznou převahu. 1 : 0

A tak se zrodila má první GM norma!