Před měsícem jsem s jedním ze svých šachových a cyklistických kamarádů diskutoval o naplňování jeho neuvěřitelného snu, uskutečnit v některém z následujících roků start „Giro d´Italia“ v Praze. Už teď pro svůj sen udělal neskutečné penzum reálné práce.
Tuto neděli mi z Šachového vlaku volal Pavel. Měli právě zastávku v Lichkově a potom směřovali dál, do Brna. Pozval mě, ať se za nimi zajedu do Brna podívat, projít se Nočním městem. Hned na začátku hovoru jsem se musel usmát. Pavel jistě netušil, že v okamžiku našeho hovoru jsem slabou půlhodinku autem od něho, v nedalekém Žamberku – na návštěvě za maminkou. Neděli jsem měl ale velmi vytíženou a navíc se již desetiletí v nedělní podvečer koncentruji na další pracovní týden. Nevyšlo mi tedy setkání ani tam, ani tam. Cestou zpátky jsem ale o našem telefonátu velmi přemýšlel; o Pavlovi, o uskutečňování jeho Šachových snů, o podnikatelské odvaze a tak podobně…. Toto dvouhodinové osamělé přemýšlení a uvědomování si souvislostí; mi velmi pomohlo v jednom z mých konkrétních rozhodování se. Již tak tři týdny se totiž velmi intenzivně zaobírám reálnou myšlenkou – postavit nejkrásnější bowlingové centrum ve střední Evropě. Je to můj dlouhodobý sen, ale cítím, že přibývající roky otupují moji odhodlanost a přístupnost k riziku. Poznenáhlu jsem se v této konkrétní „šachové partii“ smířil s jakousi nemastnou neslanou remízou. Je sice hezké o té „mé hale“ zasvěceně hovořit ale přitom jedním dechem říkat, ale víte tamto a ono a to by asi nešlo atakdále a tak dále.
Před těmi třemi týdny se mi totiž naskytla možnost koupě zajímavého pozemku a tím i konkrétní realizace mého snu. Už tedy žádné alibistické řeči. Jen se rozhodnout „Buď teď nebo nikdy“! Možná právě rozhovor s Pavlem a myšlenky v něm obsažené byly těmi posledními, ale rozhodujícími kapkami v poháru mého pozitivního rozhodnutí se.
Je fajn, že když, a dokud, to život člověku umožňuje, tak je možné jít a pokusit se naplnit svůj sen. Třeba tak jako Pavel se svým neuvěřitelným Šachovým vlakem, nebo Václav se svým stejně neuvěřitelným Giro d´Italia. Třeba to nevyjde, třeba nebude nejkrásnější, ale teď už vím, že pro realizaci udělám všechno!
Vlastík
P.S. V posledních letech ve svém životě vždycky ve volných chvílích o něčem podvědomě přemýšlím. A někdy z toho vznikne blog. V posledních týdnech a měsících jsem hodně přemýšlel o imigrantech, o islámském státě apod. (např.: proč v titulkových zprávách na ČT někdo neustále a bez výjimky označuje nestoudné a bezuzdné vrahy IS za bojovníky. A o mnoha a mnoha dalších věcech a souvislostech. Chtěl jsem o tom do hloubky přemýšlet a psát a následně vytvořit na toto téma nový blog. Ale už to neudělám – už podvědomě přemýšlím, a jsem tomu nesmírně rád, o jiné a lepší věci; O nejkrásnějším bowlingu!