I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. … Většina umělců, stejně jako většina lidí, jenom do nekonečna rozmnožují látku, místo aby jí dávali tvar; jedni ji chrlí jako pekelnou lávu a jiní ji naplavují jako slizké bahno na břehu vod; stále nově kypí a vrší se země nesličná a nevykoupená, čekající na strašnou, slavnou kázeň tvoření. Odděluj, odděluj! Nikdy nepřestane platit a děsit tento přísný zákon, zákon dne prvního. (Karel Čapek: Život a dílo skladatele Foltýna)
Za totality jsme všichni chtěli číst, ale nikdo nemohl psát. Nyní všichni mohou psát, ale nikdo to nechce číst. Zažíváme inflaci slov. Slova se vynořují v nesčetných článcích, glosách či blozích, rychlostí světla proletí naším časoprostorem, a většina z nich, aniž by zanechala zaznamenatelnou stopu, navždy zmizí v útrobách gigantických pamětí všudypřítomných serverů.
Lidé tonou v hlubinách existencionální nejistoty a kladou si znepokojující otázky: „Je vůbec nějaký záchytný bod v této překotně se valící době? “ Napadlo mne na toto téma uspořádat improvizovanou anketu. Zeptal jsem se náhodných kolemjdoucích: „Co zůstane, zmizí-li všechno ostatní?“ Zde jsou odpovědi.
- Křesťan: Dobrý skutek a nesmrtelná duše
- Pesimista: Daňová povinnost
- Optimista: Pivo za dvacku
- Realista: Zlatý slavík Karel Gott a Marek Benda v parlamentu
- Šachista: Bílé a černé figurky na 64 políčkách v mém mozku
