Na konci roku jsem byl na vyšetření CT. Lékaři mě zasunuli do tubusu a nechali osudu. Po chvíli jsem se odvážil otevřít oči a uviděl jsem skleněné okruží rotující stěnou tubusu okolo mé hlavy. Rychle jsem oči zavřel, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že ze tmy za okružím mě zkoumavě pozorují desítky, možná stovky zelených kočičích očí, že mě pozorují, vše vyhodnocují a výsledky sdělují centrálnímu kočičímu mozku, jenž mně pak sdělí ortel. Představa se mi líbila až jsem oči dychtivě otevřel a do skleněného okruží zaostřil. Ale bohužel nic, jen jakési zaprášené dráty, plechy, kabely a tak.
Dokázali jsme moc, skoro všechno umíme, lidský mozek opravdu zasluhuje obdiv, ale přeci jen bych si přál, aby mě raději zkoumaly ty tajemně zelené oči kočičí.K tomuto povídání jsem, ze své sbírky partií s velmistry, nemohl vybrat žádnou jinou než s Davidem Navarou. Povídání je trošku i o lékařích, k nim mám velikou úctu a úctu cítím i k panu Navarovi.
David Navara – Vlastimil Chládek (6.2.2006- simultánka s časovou kontrolou)
Tato partie je zajímavá tím, že jsem poměrně jednoduše mohl v jejím průběhu jedno tahově vyhrát. Respekt k soupeři byl ale tak silný, že jsem nevnímal výhody své pozice a jen jsem se obával, z které strany přijde úder. Ale už je to dávno, možná jsem již jiný.
1. d4 Jf6 2. c4 c5 3. d5 b5 4. Jbd2 bxc4 5. e4 d6 6. Sxc4 g6 7. b3 Sg7 8. Sb2 0-0 9. Jf3 Jbd7 10. 0-0 a5 11. a4 Sa6 12. Dc2 Dc7 13. Vfe1 Jg4 14. Sxg7 Kxg7 15. Dc3+ Kg8 16. Sxa6 Vxa6 17. Jc4 f6 18. Jfd2 Jge5 19. Ja3 Jb6 20. f4 Jf7 21. Jdc4 Jxc4 22. bxc4 Dd7 23. Veb1 Dg4 24. De3 g5 25. f5 Je5 26. Vb7 Vf7 27. Vab1 h5 28. Vc7 h4 29. h3 Dh5 30. Vb8+ Vf8 31. Vb7 Vf7 32.Vxe7 Vxe7 33. Vxe7 Dd1+ 34. Kh2 (diagram)
34. Dxa4 Zde mě můj soupeř upozornil, že jsem mohl jedno tahově vyhrát 34. – g4! Praporek jsem měl na spadnutí a z promarněné šance jsem se již nevzpamatoval 35. Vxe5 dxe5 36. Dxc5 Db3 37. Jc2 Dxc2 38. Dc8 Kg7 39. Dxa6 Dxe4 40. 1:0
