Náhodou

Náhodou mi jde word, ještě nedávno mi vůbec nešel.

Náhodou jdu na skok do kuchyně (dneska), pustím si rádio (náhodou) a náhodou hraje písnička, která se mi strašně líbí.  Znám ji z jednoho filmu, kterej jsem viděl (náhodou) a je fakt  1. Náhodou slyším konec a zcela náhodou řekne moderátor (radiožurnálu), že zpívala Dajdou. To tam řeknou tak jednou ze sta, kdo zpíval.

Hned utíkám ke kompu, na net a napíšu do vyhledávače „Dajdou.“ Po chvíli pochopím, že to bude asi jinak. Píši a dumám a dumám a píši. Náhodou se někde dole objeví Dido, po hodně marných pokusech a chuti se na to vykašlat. Náhodou si toho všímám.  To by mohlo bejt vono. A taky že hej a nenáhodu mi tadyk ta píseň hraje asi už dvě/tři hodiny.

Náhodu natrefím na film, kterej je fakt dobrej. Stylová recenze:

 „Branila som sa, co to slo. Urputne, zubami nechtami, rukami, nohami, myslou. Hodinu a pol som si myslela, ze sa aj ubranim, ale poslednu tristvrte hodinu som sa poddala, prehrala som na plnej ciare. Uplne som sa zlozila. A to doslova. Zo sedacky na zem, v predtuche, ze ma caka nieco emocionalne neznesitelne. Ano, je to sladke, ano, je to sentimentalne, ano, je to dlhe, ale ja vravim… Cert to vem! Ku koncu som citila az fyzicku bolest z toho, ako som vnimala tu bezmocnost a zaroven tu ohromnu lasku. Momentalne mi dosli vsetky vyrazove prostriedky, ktorymi by som mohla vyjadrit svoj dojem z tohto umeleckeho zazitku, a preto sa radsej poberiem do svojej ulitky…

Náhodu se objevím v sobotu k večeru v Karolíně, v Ově, tam sme neměli vůbec v plánu jít. Jsem tam s kámoškou. Náhodou je tam hudební obchod, zcela náhodou u něj čekám. A náhodou jsou hned ve vchodu bubny, takový ty, co se do něj tluče rukama. Náhodou jsem nedávno o nich viděl dobrej film,  Nezvaný host. Teď mě mrzí, že mám u sebe málo peněz… náhodou.

Náhodou na kompu uvidím knihu co sháním jako divej. Náhodou natrefím na celej houf. A tak si je 15.2. objednávám a všechno to skoro je (až na jednu), že to není skladem, dodací lhůta může být od 1 do několika týdnů. Náhodou mám dva došlý mejly, dneska – knihy už jsou na cestě. V pondělí je už budu mít doma.

Ale zcela nenáhodou píši nespisovně, mám z toho radost, protože to je stejné, jako kdybyste si s radostí skočili do kaluže, někde ve městě a to se přeci nedělá.

A tak jsem náhodou sepsal nový blog.