Je sobota (2. 6.) dopoledne a já místo abych uháněl na kole; a s kamarády!; ze šachových Zaječic zpátky do Moravského krasu, tak naštvaně a nešťastně sedím u stolu a jen; a sám!; přebírám papíry…
…přesně před týdnem v sobotu jsem vyrazil na menší cyklotrénink. V polovině trasy jsem se ale zarazil a, vlastně ani nevím proč, vyrazil zpátky k domovu. V prudké zatáčce pod Vilémovicemi jsem za zády zavnímal větší auto a ve stejný okamžik se proti mně z protisměru vyřítilo vozidlo další, přesně kopírující svůj obrys plné čáry. V jediné setině vteřiny, v tom nejhorším místě, jsme se ocitli všichni tři vedle sebe. Všechno naštěstí dobře dopadlo, a já, ve chvíli, kdy jsem se odlepil od svodidla, zvedl hlavu, abych se podíval, co za auto mě to ohrozilo. Nikdy by mi ani na mysl nepřišlo, co uvidím. Přes celou záď se táhl nápis OHL ŽS. Samozřejmě se mi ihned vybavil rok 1989 a drezína stejné firmy, jež mě tehdy, v kolejišti Elektrárny Hodonín, nemilosrdně zezadu poslala k zemi. Kde se tady proboha, zrovna oni a v sobotu, berou, proběhlo mi hlavou a mírně jsem zaklel. Na dalších metrech mě napadlo, zda to třeba není varování osudu před nadcházejícím silničním výletem. Tomu jsem, ale nechtěl ani o milimetr podlehnout, maximálně jenom s velikou pokorou vnímat.
Ale nebylo nám přáno. V neděli jsem totálně podcenil oblečení a po šesti hodinách ve větru, po lesích Krasu, jsem se v pondělí ráno probudil takřka neschopen pohybu. Naprosto nečekaně mě bolela až nesnesitelně záda a ve středu jsem tedy bohužel musel Zaječice definitivně odpískat, nešlo by to. Teď mě jen trochu utěšuje milosrdná myšlenka, že to tak možná všechno mělo být…
…ve svých papírech jsem se dostal i k poslednímu blogu, kde je mimo jiné zmínka o obci za Letovicemi na silnici R43. O této silnici smrti jsem kdysi psal do Mladé fronty, tehdy se mi na ní zabil kamarád. Ten stejný článek by se, kupodivu, mohl otisknout i dnes. Stav silnice je jen horší a horší.
Mimochodem těch článků do Mladé fronty jsem v době cca před deseti lety napsal asi šedesát a zhruba polovinu mi jich otiskli. Časem se mi, ale začalo zdát, že noviny už nejsou tak nezávislé jako dřív, že nemohou otisknout úplně všechno, co by si jejich redaktoři přáli a tak jsem toho postupně nechal.
Několik článků z té doby jsem teď, z dlouhé chvíle, vybral, třeba by někoho z Vás snad mohly zaujmout, nebo, některé, asi spíše pobavit.
Na úplný úvod jsem, ale nachystal článek pana Kalendovského o „Šachovém Turkovi“.
Novodobá podoba „Turka“ již vzniká v ateliérech, . 30. 6. při dni otevřených dveří na „Sýpce Blansko“ bude slavnostně odhalena; přijeďte se podívat! Součástí otevření bude i simultánka Sergeje Movsesjana. Rád bych na ni pozval i případné zájemce z vašich řad. Velmi rád, třeba Giocoza, Miloše Břízu, Petra K., PH, Lucy P, prosím, pokud případně Vy máte zájem, tak mi zavolejte na 602 501 962, já na Vás nemám kontakt. Pokud máte zájem i další – ozvěte se, volná místa ještě jsou.
Hezký den Vlastík
P.S. Na blogu píšu minimálně o svém zaměstnání. Dnes jsem zde okrajově zmínil firmu OHL ŽS. Tak možná ještě jednu poznámku. Někdy okolo roku 2000 jsem se na jedné společenské akci dal do řeči, mimo jiné, s vysoce postaveným manažerem firmy OHL ŽS. „Vlastíku“, začal on, „Nedávno se mi zdál sen, ve kterém jsme velmi nemilosrdně navzájem bojovali se stavební firmou CHRT, s.r.o. Byl to těžký sen a já jsem se probudil z toho všeho velmi zpocený.“ „To bylo jistě velmi nepříjemné, pane řediteli, ale jak to jakoby, promiňte, souvisí se mnou?“ odpověděl jsem. „No, ta firma CHRT, s.r.o. znamenala Chládkovy rekonstrukce tramvají“, trochu se pousmál, podíval se mi do očí a odešel o skupinku dál…
ŠACHOVÝ TUREK (Jan Kalendovský)
1) Aby neumírali kamarádi (2009)
2) Proč za komunisty pyká 88 letá žena? (2008)
3) Obhajoba Odlévákové (20. 2. 2007)
4) Podívat se sobě do očí (17. 10. 2005)
5) Vydání prezidenta? (2. 7. 2001, neotištěno)
6) Dotacemi šetřme (15. 3. 2001)
7) Šílené krávy (4.12. 2000, neotištěno)
8) Referendum v Dánsku (2. 10. 2000, neotištěno)
9) Do Klause si kopli (14. 7. 1998)
10) Vodu káže, ale víno pije (19. 1. 1998)
Brno jde kupředu tak jako my (23. 9. 2009, příspěvek do Krajské přílohy na požádání redaktora)