Tak jsem si splnil takový malinký sen, jelikož jsem vždycky chtěl něco publikovat o Silmarillionu (zde). Tedy o světu pána Tolkiena. A navíc se ještě pokusit o nějakou rýmovačku, jelikož to mi taky chybělo. Prosím o schovívavost, je to první a (s velkou pravděpodobností) poslední pokus. Navíc vím, že kdybych to hned teď nepublikoval, tak bych už tak neučinil nikdy, mimochodem jako u většiny svých věcí. Cítím, jak mi energie ohledně publikování každým ťukem do klávesnice slábne… Mimochodem rýmovačky přijdou najednou a taky rychle zmizí, jak přišly, tak odejdou. Najednou. Jen tak něco vymýšlet nejde, je to utrpení. V každém případě je důležité být 3s ať už jde o cokoliv J
„Příběh“ je o třech postavách. Melkorovi, zvaném elfy Morgoth (nepřítel). Melkor je příčina všeho zla. Pán středozemě. Pak Saurona, kterého asi nemusím představovat a ještě pak upírky, přesněji: Thuringwethil byla upírka, Sauronův posel, přijala podobu tvora, podobného netopýru.
„Příběh“ začíná, kdy na konci Melkorovi vlády, sám Pán zla, povolá svého věrného Saurana, pravou ruku. V době kdy Melkor sice vládne všemu, ale cítí, že západ povstane.
Přichází,
Je to on, démon, sám Mistr Sauron
Co je leká, že pán tu u vrat čeká?
Jistě, jistě vaše černorodí , tak to tady chodí
Nevíš snad kdo já jsem? Chceš být o svou hlavu ochuzen? Zde na místě popraven?
Ó mistře, temný pane, tvůj úsudek tě klame
My jenom sloužíme, rozkazy plníme
(Sauron pak přichází poněkud rozhněván, za svým Pánem Melkorem)
Sedí sám, ve stínu zadumán, tam je on, můj Pán
Temné stíny ho obepínají a já se před ním kaji
Ó můj pane, ó můj pane, je vy víte co se stane
Můj synu, můj Saurone, tys jediný kdo vždycky vstane
Toliks toho vykonal, všechny spory urovnal
Mnohé bitvy vyhrál a ty elfy, ty jsi zahnal
Pojď sem, pojď za mnou, ať mé oči pro jednou vzplanou
Já, král všeho, korunou tížen a všemi vzhlížen!
Ale myšlenky tlačí, tak tak že mi dech stačí
Zbývá mi jen poslední sten, co mi je západem předurčen
Cítím to v kostech, blíží se po stech
Z toho přemíra se skládá armáda nesmírná
Bratři povstali, aby mě zajali
Ó můj pane kdeže! To jenom myšlenky, temné jako věže!
Tys největší, nech ty myšlenky, jako noci včerejší
Můj pane, to jest jen malý svízel
bleděmodrý elfí uzel
Nač to rozvázat?
Vem meč, běž to rukou rozpárat!
Ó můj pane, ó můj pane, tvůj oheň navždy vzplane!
Můj synu, jen ty to umíš dokázat, myšlenky mé trudné vykázat!
Tys můj jediný, syn zdařilý
Pojď sem, pojď blíže, neměls bys být níže
Ó můj synu co to slyším? Nerad křivdím, ale já to vidím!
Pověz mi něco o ní, slyším jak tvé srdce duní
Myslíš na ní a tvůj duch se jí klaní
Ó můj pane, ó můj pane
Je to srdíčko moje krásné, co jen pro mě vane
Srdíčko moje temné, jablíčko mé černé
Křídla šupinatá, prsa vypjatá, pokožka sinalá, v tváři spanilá
Vlasy dlouhé a myšlenky její jsou věrné tak krásně temné
Když jsem s ní, srdce mé mi zní
V temných kobkách ležíme a k sobě vzhlížíme
Čas, čas tam můj pane není, nic co se mění
Jak popsat tu čarokrásu? Bez ní, bez ní můj pane, vadnu
(Sauron odchází a doufá, že svého Pána potěšil, spěchá za svoji upírkou)
Stíny hlazen, chmury vztažen, tam sedí a jeho oči studí
Sedí a jen hledí, kdepak jeho duch vězí?
Melkor, můj pán, a přitom tak sám.
