Název je trochu zavádějící, protože na MČR v Ostravě jsem nikomu nepomáhal s přípravou, ale hrálo tam několik mých svěřenců a byl jsem velmi zvědav, jak si povedou. Rozhodl jsem se napsat tento blog hlavně proto, protože to je něco nového, psát v roli trenéra o svěřencích. Doposud jsem se tomuto vyhýbal.
Radomír Caletka. Radek neměl dobré období, když hrál za Slavoj extraligu a za Opavu 1.ligu. Měl hodně dobrých pozic, ale často nevynucené chyby, hrubky atd. Radek se hlavně musí/musel dát do kupy po psychické stránce, protože jeho čistě šachová síla není slabá, navíc hodně zapracoval na zahájení. Po prvním kole se mi zdálo, že jeho slabá psychika bude úrazem i na MČR, když v podstatě bez odporu prohrál s Vlastou Babulou. Prohrát s takovým hráčem není hanba, ale otázka je JAK PROHRÁT. A takovým stylem je ŠPATNĚ. Radek pak vyhrál dlouhou partii s Honzou Bartošem a pak hlavně vyhrál ve velkém stylu s Honzou Vykoukem. To byla podle mě klíčová partie, po ní si začal VĚŘIT. Je to jako když Morfeus říká Neovi – ty jsi rychlejší, musíš si věřit. Pak Radek ve svižné partii porazil Davida Kaňovského. Byla z něj cítit energie, sebedůvěra. Jeho psychika byla úplně někde jinde. Musím velice ocenit tu věc, že se Radkovi podařilo prolomit psychickou bariéru a hlavně sám sobě dokázal, že s takovými hráči se dá hrát. Rovněž musím vysoce ocenit jeho koncentraci a pracovitost za šachovnicí.
Svaťo Svoboda. Svaťo je v prudkém vzletu. Nevím kolik mu přesně vyjde elo, ale bude to kolem cca 2450, možná i více. Svaťo začal tvrdě na sobě pracovat. Ukázal jsem mu, co jsou „vyšší“ šachy a že jediná cesta je pracovitost, psychika a koncentrace. Svaťo měl výborné výsledky již před MČR, nicméně bylo velmi otazné, jak si povede s borci kolem 2500 elo. To je už jiná liga, než hráči kolem 2300. Svaťo mě velmi mile překvapil, hrál prostě skvěle. S lehkostí, řekl bych až elegancí. Rychle počítal varianty a hlavně hodně zapracoval na zahájení, na tom jsme zamakali nejvíce. Krásně porazil Pavla Šimáčka a Marka Matyáše. Naprosto ukázkové partie. V nevyrovnané partii porazil Vlastimila Jansu, kdy dokázal využít své šance. Svaťo, podobně jako Radek teprve sbírá zkušenosti s hráči kolem 2500 elo. Jak sám vidí/viděl, dá se s takovými hráči hrát. Samozřejmě je stále co zlepšovat a myslím si, že Svaťo má velký potenciál, jenom musí hrát každou partii s max. koncentrací. To platí ale i pro Radka. Sednou si za stolek a vcucnout se do 64 polí.
Jirka Adámek. Jirka je už velmi silný hráč. Podle mě to je hráč úrovně IM, který si dříve či později uhraje mezinárodního mistra. I silní velmistři s ním mají dost práce. Musíme ještě zapracovat na zahájení (platí i pro Radka a Svaťa). V turnaji Jirka trpěl na zahájení. Prohrál s velmistry Tomášem Polákem a Vlastou Babulou v podstatě po zahájení. S takovými hráči nemáte šanci, když po zahájení stojíte špatně. Jirka sehrál několik dobrých partií. Řekl bych, že odehrál takový standart – jenom těsně od další normy IM, s perfem 2421. Slušný výsledek. Chyběla pověstná jiskra. Pokud bude nadále na sobě pracovat a já pevně věřím že ano, budeme mít za chvíli silného mezinárodního mistra.
Magdaléna Miturová. Magda je velká bojovnice, která v poslední době udělala pořádný kus práce. Sehrála vynikající turnaj. Myslím si, že zcela po zásluze. Je nutno vytrvat a pracovat a pracovat a pracovat. Magda má pořádný potenciál, aby ho plně využila, musí prostě na sobě makat. Po všech stránkách jít nahoru, hlavně si zlepšit zahájení a přechod ze zahájení do střední hry. Magda rovněž ukázala, že je nebezpečná taktička a že dokáže hrát dlouhé, namáhavé partie. Krásným způsobem porazila Vlastimila Jansu. Měla na lopatě super talenta Vana. Proč dala remízu? Na to jsem se ji neptal, ale po psychické stránce tomu plně rozumím, ještě není zvyklá na to, aby hrála (nekompromisně) na výhru s takovými hráči. Kdo to nezná, tak jenom napíši – je to strašný nápor na nervy (asi i proto přijala remízu od Vojty Zwardoně, kde stojí na výhru – mimochodem krásná partie!). Ale právě partii s Vlastimilem Jansou sehrála skvěle. Když Magda vylepší zahájení a odstraní určité nedostatky, bude na 100% v ženském A týmu.
Jan Malík. Honza sehrál turnaj tragicky. Hlavně se mu vůbec nedařilo s něžným pohlavím, které ho zcela neněžně sestřelilo… Honza doplatil na to, že se v poslední době vůbec šachu nevěnoval. Bohužel, měl jiné starosti a jak jsem se ho ptal po turnaji – prostě na šachy neměl energii. To se v turnaji zákonitě projevilo. Dokáže hrát daleko lépe a věřím, že když začne pořádně pracovat, hned půjde nahoru, ale je třeba nejdříve nabrat energii a chuť na šachy. Bez toho to nejde.
Já. Trénuji sám sebe, takže pár slov. Moje příprava na turnaj byla dvojí. Psychická a teoretická. Je to těžké s malým mimčem, když jsme na to dva (už je jenom jedna babička, vídáme se málokdy). Byl jsem si toho vědom. Proto moje příprava byla hlavně v psychické sféře. Nad šachovnicí jsem dělal minimum (jenom nad počítačem jsem brousil zahájení). Potřeboval jsem si věřit a jít po každém. Tato příprava se ukázala jako „velmi dobrá“. Bohužel jsem po partii s Radkem Doležalem chytl virózu a měl jsem zvýšenou teplotu, energie pomalu odcházela pryč. Měl jsem bohužel smůlu na ubytování…několikrát jsem musel řešit bordel na pokoji vedle mě… byly to docela ostré zážitky (pokoj byl ale zcela OK). Nechci se rozepisovat, ale ještě teď mám pohmožděné klouby. Poslední den tam byla skupinka ožralých Poláků, docela se mi ulevilo, když šli pak pozdě večer pařit na stodolní. Nevím nevím co by se dělo jinak…
Proč jsem nevyhrál s Tomášem Polákem? Neměl jsem pak energii a hlavně (podobně jako s Markem Vokáčem a Leonem Vološinem) jsem nedokázal v sobě najít vnitřní sílu a klid. Proč jsem zahrál takto poslední partii? proč to zahájení? Už v partii s Lukášem Černouškem jsem byl KO (jinak bych tu koncovku hrál dále), proto jsem se rozhodl pro jasnou taktiku – jednoduchá pozice, koncovka. Tu umím, ale ani takto to nestačilo, byl jsem grogy, figurky se mi motaly. Nicméně generál nesmí v bitvě onemocnět. Přesto všechno jsem měl jít do toho. To bylo špatné rozhodnutí. Raději prudce zariskovat. Příště 🙂
