Domů » Krásné Vánoce a pokoj lidem dobré vůle

Krásné Vánoce a pokoj lidem dobré vůle

Je pondělí 3. prosince. První pondělí posledního měsíce roku 2012. Včerejší den zahájil adventní cyklus čtyř nedělí, který bude slavnostně zakončen narozením Krista, syna Božího. Čistě náhodou jsem právě dnes narazil na svůj několik let starý e-mail, který níže přikládám v jeho celém znění. Řekl bych, že kompletně platí i v současné době (ba dokonce možná ještě více)…

Vánoce, co jsou to Vánoce? Pro mnoho z nás především shánění dárečků, pečení, úklid, stres… což je škoda. Vánoce jsou především časem, kdy se narodil Ježíš, tedy Spasitel světa. A to není vůbec málo. Pokusme se tedy v tomto vánočním čase spasit naše duše. Snažme se být k sobě hodnější, upřímnější, laskavější, nepomlouvat druhé, ale pomáhat jim, otevřít naše srdce dokořán, být tou lepší polovičkou z našeho já. Proto Vám všem přeji láskou a pokojem prožitý čas vánoční, pokud možno se svými nejbližšími, ať už svou rodinou či přáteli, štědrého Ježíška, úspěšný vstup do dalšího roku a především klid v duši a v srdci mír.

Tento můj skromný literární projev mě donutil znovu se zamyslet nad svým (naším) bytím a nebytím. Žijeme ve světě, který je plný ambiciózních lidí. Všechno jde neuvěřitelně rychle kupředu. Šachy nejsou výjimkou, možná se brzy dočkáme doby, kdy počítačové motory budou mít sílu přes 4000. Dříve se lidé mnohem více radovali z maličkostí, alespoň mám ten pocit. Možná není od věci se nad tím zamyslet. Často se honíme za něčím, co sice hrozně moc chceme. Když to ale konečně získáme, udělá nás to šťastnější? Právě v čase vánočním bychom mohli třeba každý večer poděkovat Bohu, naší víře, andělům strážným (každý nechť si to nazve jakkoliv, to není důležité) třeba za to, že máme střechu nad hlavou. Mnoho lidí ji nemá. Další večer za to, že máme po svém boku osobu, kterou bezmezně milujeme. Tisíce lidí takový pocit nepozná za celý svůj život. Další večer za to, že máme rodinu. Nebo že máme krásné a zdravé děti. Že žijeme svůj život naplno. Vymyslet se dá neuvěřitelně mnoho věcí. Když se každý z nás pořádně zamyslí nad maličkostmi ve svém životě, nad kterými sice nepřemýšlí, ale které dělají jeho život daleko šťastnější, jistě nám nebude stačit třicet jedna večerů posledního měsíce roku…

Tímto děkuji všem lidem kolem sebe a všem maličkostem, které mě dělají šťastným. A pokud mají do mého života vejít další maličkosti, nechť vejdou, mé dveře jsou otevřené. I všichni ostatní by měli nechávat své dveře otevřené. Nesnažme se však otevírat tyto dveře násilím, nýbrž láskou…

 

 

David Kaňovský
64 tučných letChyby
Comments: 16
  1. Inconnu
    4 prosince, 2012 at 8:44 am

    Panebože, děkuji ti za všechno a prosím, ať si soused zlomí nohu…

  2. David Navara
    4 prosince, 2012 at 11:48 am

    Pěkný adventní blog! Ani příliš nelituji, že teď nemám nápady, když v poslední době tak pěkně píše tolik kolegů z těchto stránek.

  3. David Navara
    4 prosince, 2012 at 12:30 pm

    Re Inconnu: Věřících znám celkem dost a v drtivé většině to jsou lidé, kteří se nemodlí za to, aby si soused zlomil nohu, ale spíše za to, aby se soused se zlomenou nohou brzy uzdravil (když Bůh dá).

     Samozřejmě chápu, že různí lidé mají s církvemi a s věřícími různé zkušenosti, na předsudky ve vzájemném pohledu věřících a nevěřících nebo církví a sekulární společnosti si ale musejí dávat pozor obě strany. Podobné to je se vztahem šachistů a žurnalistů. Všichni víme, že řada novinářů představuje šachisty jako geniální blázny. Nějaké objektivní důvody to má, ale je to přeci jen dost pokřivený obraz.

  4. Inconnu
    4 prosince, 2012 at 3:42 pm

    Já vám Davide věřím, také jich znám dost a nemyslím si, že má (nejapná) poznámka má reprezentovat postoj typického věřícího. Náboženství má navzdory době obsah a smysl (ne nutně pro každého stejný či stejně zásadní). Nehodlám se zde pouštět do jakýchkoliv rozborů, jen si myslím, že spoustu pomluv na církev vymyslel její největší konkurent, který měl nedávno čtyřicetiletý monopol na pravdu, aniž byl schopen stvořit aspoň desatero… 

  5. zdenda
    4 prosince, 2012 at 3:59 pm

    Koukám, že křesťani i rastamani mají podobný názory. V tom případě doporučuju Mr. Cocomana: http://www.youtube.com/watch?v=rV8ibuQN-kM

  6. David Navara
    4 prosince, 2012 at 7:14 pm

    Re Inconnu: Děkuji za odpověď. Dejfovi se omlouvám za svůj zavádějící komentář, protože jeho článek skoro vůbec nesouvisí se současnými spory okolo církví, ale pojednává o víře a lásce k bližním a přináší harmonii, která je v dnešním světě vzácná. (Alespoň tak to chápu.)

  7. Marja
    4 prosince, 2012 at 11:05 pm

    Davide, moc hezky napsané. Zrovna dneska jsem si říkala, že se letos pokusím vyhnout předvánočnímu šílenství a zkusím si Advent pro změnu užít.

  8. Inconnu
    5 prosince, 2012 at 8:31 am

    A já se též omlouvám za torpédování pokusu o navození předvánoční atmosféry. Já jsem bohužel ten případ který si to kvůli různým povinnostem a osbnostním dispozicím užít nedokáže, takže leccos nahrazuji cynismem.

  9. Láďa Langner
    5 prosince, 2012 at 8:42 am

    Ahoj Davide, prima článeček, díky, že jsi mě tak trochu nakopnul do adventu. Jsou to staré pravdy, ale člověk na ně občas pozapomene. Až budeš večer přemítat nad maličkostmi, tak si tam můžeš připočítat i tu moji  Jinak v naší partii bylo 10….Dxb2! 11.Jb3 Sa4 12. Sb5+ Sxb5 13.Sc1 Dxa1 14.Jxa1 Jd3 a ačkoliv na šachovnici vládne pro mě vyhovující zmatek, přesto černý tahá za delší konec lana. To jen tak marginálně. Jinak v návaznosti na diskutovaný článek Vám všem přeji v adventu to, abyste opravdu nezapomínali, že máte rodinu a děti (důvod každodenní radosti). A pokud nemáte, tak na tom zapracujte! Zdraví Láďa

  10. zkouška citlivosti netečného davu?
    5 prosince, 2012 at 9:51 am

    Uskupení, která neučí pravdu o Bohu, to jest falešná náboženství, v Písmu označena jako Babylonská děvka, budou podle biblického proroctví v blízké době zničena s krutou svědomitostí do základů a nezbude po nich ani stopa (zpustoší ji a obnaží a sežerou její masité části – Zj 17:16).

    Mimochodem vánoce oplácané šíleným množstvím pohanského balastu jsou založeny na lži, Ježíš se n-e-n-a-r-o-d-i-l o vánocích.

  11. Inconnu
    5 prosince, 2012 at 10:19 am

    No, možná jen na omylu a nepořádku v datumech. Navíc to hezky navazuje na pohanské oslavy slunovratu.

  12. Láďa Langner
    5 prosince, 2012 at 11:29 am

    Re zkoušeč citlivosti: Člověče, opravdu jsi výborný provokatér. Se svým požíráním mé masité části mi nechceš dopřáti adventního usebrání a vánočního míru. Ježíš Kristus se opravdu nemohl narodit o vánocích, tyto svátky přece vznikly až jako oslava jeho narození. Všechno to má své historické souvislosti, jak správně poznamenává Inconnu. Pokud známe historické kořeny své kultury, můžeme lépe pochopit i své „bytí a nebytí“. Takže Vám tu předkládám stručný úvod do historie vánoc:

    Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista a každý rok si připomínáme vlastně jeho narozeniny. V dějinách lidstva to byla tak zásadní událost, že od Kristova narození počítáme náš letopočet. Vánoce začínají 25. prosince a končí 11. ledna na Křest Páně. Hodně křesťanů slaví Vánoce po staru, to znamená až do Hromnic (2. ledna), kdy se slaví svátek Uvedení Páně do chrámu.Slavení vánočních svátků je spojeno s mnoha tradicemi a zvyky. Ty navazují na předkřesťanské svátky zimního slunovratu. Oslavě narození předchází čtyřtýdenní období očekávání a půstu zvaným advent. Poslední den adventu se nazývá Štědrý den (24. prosince). (zdroj: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky-kraj/znojmo/667-1946-co-jsou-vanoce-a-proc-se-slavi.html)

  13. Ach jo.
    5 prosince, 2012 at 4:49 pm

    Tedy… pořádně taky všichni žvaníte. Prázdné tlachy na internetu coby oslava vánoční atmosféry?

  14. zkouška II
    5 prosince, 2012 at 7:23 pm

    Pro citlivého Láďu Langnera: Ježíš se n-e-n-a-r-o-d-i-l v prosinci! Církve zavedením vánoc přemalovaly saturnálie. Charakter obžerství a chtivosti (konzumu) byl zachován dodnes. Pro obchod (myšleno v tom nejbecnějším smyslu slova) jsou vánoce hotovým požehnáním a životabudičem spotřeby.

    Mimochodem Ježíš nabádal své následovníky, aby si připomínali jeho smrt (Památná večeře) a ne jeho narození. Pokud by bylo datum narození důležité, bylo by v Písmu, na rozdíl od datumu smrti, uvedeno. V Písmu jsou dvě zmínky narozenin – obě v negativním pojetí. Jedna z oslav skončila donáškou hlavy Jana Křtitele na podnose.

    Ale když už se tedy Ježíš nenarodil 25. 12. nebo je to bezesporu sporné, tak se najdou odborníci na relativismus. Datum oslavy narození je nutné chápat jako symbol… Nějak se tonaroubovat přece musí!

  15. Jan Kalendovský
    6 prosince, 2012 at 8:48 am

    Davidova úvaha je jistě pěkná, ovšem již tisíckrát jinými vyslovená. Ale co když žádný Bůh není a náboženství je jen „opium lidstva“? A Ježíš Kristus „jen“ historickou postavou, byť jeho poselství změnilo chod dějin. Myslím, že ti, co jsou dnes „nahoře“, se podobnými adventními úvahami vůbec nezabývají a tak je dobré, že to činíme aspoň my „dole“. Šachu o vánocích zdar!

  16. Láďa Langner
    6 prosince, 2012 at 9:00 am

    Milí „hledači Vánoc“ (kdo se nepídí po historii Vánoc, ať to ani nečte), především chci poděkovat níže píšícímu anonymovi, který mě přinutil se zamyslet nad tím, kdy se skutečně narodil Ježíš Kristus. Nikdy jsem tomu jako křesťan nepřikládal váhu (asi tak, jako je dělníkovi jedno, kdy slaví svátek práce, mohl by klidně 1.8. místo 1.5. bez ohledu na stávku chicagských dělníků 1.5.1886). Koneckonců narození Ježíše Krista je událost o trochu starší než 2000 let (pro ilustraci vláda „jedné strany na věky“ vydržela v Československu 40 let). Vzdálenost 2000 roků nám tedy onu událost poněkud zamlžuje a nikdy jsem si nemyslel, že by šlo přesně určit datum narození, i když tu samořejmě je tradice a také nějaké hvězdné jevy, podle kterých někdo určuje různé komety apod…Tyhle důkazy mě přišly vždy jako na vodě a opravdu jsem datum považoval za symbolické, dokonce i v tom smyslu, že bylo z praktických důvodů naroubováno na římský svátek Sol invictus, který se slavil 25.12. Vše ve smyslu odkazu http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Narozeni-Pane-Z-knihy-Ikony-Krista-str-49-66.html (svátek Sol invictus není to stejné, co jsou saturnálie). Nicméně díky anonymovi a tomu, že jsem citlivý člověk  jsem našel velmi zajímavý odkaz http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=864 a ten je pro mne novinkou. Kdo chce číst, ať čte. Paradoxně nás v životě mohou posunout dál různí buřiči a provokatéři, patří jim dík, že nás dovzdělávají. zdraví Láďa

Blog Davida Kaňovského
3 prosince, 2012