Kouzla, čáry, magie

Kouzla, čáry, magie… Něčím iracionálním nás přitahují. Možná proto, že racionality a prakticky racionálních motivací jsme plní. Nebo proto, že kouzla fungují. Znáte přece Vlastíkova anděla, nebo homeopatickou léčbu.

A i když víme, že kouzelník je prostě jen šikovný chlapík s hbitýma rukama a uhrančivým pohledem, stejně dokáže strašně rychle upoutat naši pozornost. V loňském šachovém vlaku s námi jel i francouzský šachista Alain Larroufie. V turnaji moc bodů nenabral, ale když předváděl své kouzelnické triky, všichni jsme užasle zírali.

Mimochodem šachový vlak bude mít repete (viz Šachový vlak 2012 – Praha – Drážďany – Vratislav – Piešťany – Vídeň – Praha) a kouzelník Alain možná pojede opět a ještě je čas se přihlásit.

 

Podobně si nás, zajatce 64 polí, dokáží získat kouzelníci na šachovnici. Jedním z mých oblíbených je i Jochanan Afek, a nejen proto že je stále dobře naladěn. Umí nacházet – uvnitř své hlavy i v cizích partiích – nádherné šachové pozice s překvapivou či krásnou pointou.

Minulý týden jsem s ním domlouval, aby přijel v červnu do Prahy na zápas David Navary a vítěze Světového poháru 2011 Petera Svidlera (viz ČEZ CHESS TROPHY 2012). Jochanan bude v Praze v sobotu 23. 6. odpoledne přednášet o věžových koncovkách.

Naladěn na Jochanonovy vlny jsem si vytáhl z knihovny jeho knihu Invisible Chess Moves (Neviditelné šachové tahy) a listoval množstvím diagramů s paradoxním „neviditelným“ řešením. Přemýšlel o nich, hledal, řešil, občas potěšen, když jsem našel… Některé pozice, které kouzelník Afek do této knihy sebral, byly až magicky krásné. Například ta závěrečná z partie Sergej Karjakin – Alexandra Kostenjuková (Brissago 2003).

 

 

 

Zkuste najít nejlepší a vyhrávající tah za bílého. Až ten tah zahrajete, ta pozici vám vezme dech.

Řeknete, že objevit finální úder Va8! není těžké, ale tehdy třináctiletý Sergej Karjakin jej viděl již o pět tahů dříve, do této pozice směřoval. Mohl partii vyhrát prozaičtěji, jednodušeji, ale on si vybral pokračování krásné.

 

Druhá pozice z knihy Invisible Chess Moves, kterou vám chci ukázat, není možná tak krásná, ale řešení je složitější a také stojí za trochu námahy. Je z partie Alexandra Baburina se Stephenem Jesselem (Dublin 2008).

 

Černý je zdánlivě prohraný, protože má figury v nepříjemné vazbě a pokud se uvolní výměnou věží (1…Jb2? 2.Vyd1 Jxd1 3.Kg4, jak se i stalo v partii), tak bílý pohodlně vyhraje díky výhodě vzdáleného volného pěšce.

Jak tedy mohl černý partii zachránit? A ještě se dostat (při nejlepší odpovědi bílého) do mírně lepší pozice, či dokonce (při nepozornosti bílého) rychle vyhrát?

1…Je1!!

2.Vxd1? Jxg2+

3. Kg4 h5 mat!

 

Ve čtvrtek jedu na turnaj do Lichtenštejnska. Pokud se mi nebude dařit za šachovnicí kouzlit a vývoj partií bude odpovídat mé herní síle, budu zkoušet všechny triky   Nechcete se někdo přidat? Neznám hezčí open, než tento v malém knížectví.