Mám rád slovní hříčky, jakož i všeliké rozmary, jimiž nás obšťastňuje čeština, o které víme, že je jazykem vtipným. Tak třeba položme vedle sebe jména – Lendl a Kalendovský. Oba věnovali valnou část svého životního zájmu šachové literatuře. Ale mně nějak splývají v jednu záslužnou osobnost, jejíž jméno je Kalendlovský. Oba se starali o 2393 šachových svazků, jimiž se pyšní Státní pedagogická knihovna v Brně. Profesor Eduard Lendl už není mezi živými, ale jeho brněnský pokračovatel je ještě velmi živoucí.
Právě s tímto Janem Kalendovským mívám občas co do činění. Především se mi líbí jeho jméno. Odkud se vzalo? Jiného takového člověka spojeného s kalendářem totiž neznám. Ale vážně: kalendy znamenají podle starého římského kalendáře první den v měsíci. A pan Kalendovský znamená podle houškovského názoru absolutní akurátnost v každém dni každého měsíce každého roku.
Chtěl jsem onehda napsat blog o Tomáši Sikovi, ale paměť byla ke mně krutá. I požádal jsem mailovou poštou přítele Kalendovského, aby mi prozradil, napověděl a pošeptal pár věrohodných faktů o tomto pozapomenutém šachovém mistru staré školy. Brněnský strážce šachových pokladů mi obratem kalendářního dne poskytl záznamy mnoha Sikových partií, turnajových účastí, ano, dokonce i kompletní otisk Sikovy učebnice šachu. Tož (začínám po moravsky) takový borec je tenhleten nedostižný znalec, majitel a konzument šachové literatury. Naší a veškeré jiné; známé i mechem obrostlé.
Je takové jízlivé přísloví, že kdo nemá o nějaké věci pojem, sebevědomě o ní přednáší a píše, kdežto ten, kdo věci rozumí, s ní prý poctivě zápolí. Čímž chci naznačit, že náš šachový knihomol a knihomil Kalendovský si s šachovými figurkami setsakra dobře rozumí. Vizme dvě jeho partičky, které stojí za pozornost a víc – za obdiv a hlučný potlesk.
Tu první sehrál na dovolené v jakémsi Hnačově. Kde Hnačov leží, jaké bylo tehdy počasí a kam chodíval s manželkou na výlety, už prý neví, ale zato nikdy nezapomněl na utkání s členem šachového klubu v Porubě. Až si tu hnačovskou partii přelouskáme, sborově oceníme, jak důležité je znát velká díla slavných velmistrů i veškeré úchvatné jemnosti, jimiž nejrůznější nesmrtelné partie oplývají. Autorem poznámek je dirigent vítězných figurek.
Richtr – Kalendovský, Hnačov, 2. května 1982
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.d3 Jf6 5.0-0 d6 6.Sg5 (Předčasná rošáda ve spojení s výpadem střelce vedou na scestí) h6! 7.Sh4? (Lepší je 7.Se3, ale kdo nečetl staré knihy, ani netuší, co bude následovat) g5 8.Sg3 h5! 9.Jxg5 (Snad poprvé se tato varianta vyskytla na turnaji v Londýně 1862. Dubois prohlédl Steinitzovu ďábelskou léčku a raději zahrál 9.h4) h4 10.Jxf7 hxg3!! (To je pointa léčky černého) 11.hxg3 (V partii Knorre-Čigorin z roku 1874 se stalo důsledné 11.Jxd8 Sg4 12.Dd2 Jd4 13.Jc3 Jf3+ 14.gxf3 Sxf3 15.Sf7+ Kxd8 16.Sh5 Vxh5 17.Dh6 Vxh6 18.h3 Vxh3 a 19. …Vh1 mat) Sg4 12.Jxd8 Vxd8 13.Dd2 Jd4 14.Ve1 Jf3+ 15.Kf1 Vh1+ 16.Ke2 Jd4+ 17.Ke3 Jf5 mat.
Toto je jeden z receptů, jak se proslavit. Někdo nepřející možná poví, že jde o chlubení se cizím peřím. Ale já odhazuju zbytečnou skromnost a nárokuju pro sebe hrdý titul Brněnský Morphy. V Brandejsově knížce Šachové panoptikum (Praha, 1975) je totiž kapitolka Islandský Morphy, kde je s nadšeným komentářem předvedena partie Botzhold-Gudmundsson, Kodaň 1962, která je víceméně shodná s klasickou partií Knorre-Čigorin. Jenom vůdce bílých svoji smrt urychlil: 12.De1 Jd4 13.Jc3 Jf3+ a vzdal se.
Kalendovský, J. – Vachek, J., Brno, blicák, 19. října 1989
1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5 c5 4.c3 Jc6 5.Jf3 Db6 6.Sd3 Sd7 7.0-0 cxd4 8.cxd4 Jxd4 9.Jxd4 Dxd4 10.Jc3 Dxe5 11.Ve1 Dd6 12.Jb5 Db8 13.Df3 Jf6? (Až sem je všechno známá teoretická varianta. Zde se však hrává 13. … Sd6 14.Dxd5 Sxh2 15.Kh1 Sc6 16.Dg5 a postavení bílého je značně lepší. Tah v partii rychle prohrává) 14.Sf4 Dd8 15.Jc7+ Ke7 (Teď mi přišel na pomoc velmistr Bronštejn. V této pozici by stačilo dát šach dámou z b4, což je zároveň mat. Ale jak tam tu bílou dámu dostat? Stačí jen trochu popřemýšlet – a vyhrávající idea je tady) 16.Sd6+!! Kxd6 17.Df4+ Ke7 18.Db4 mat. Tato legrační miniaturka byla otištěna v několika světových šachových časopisech.
