Euroskeptici

Donedávna som bol euroskeptikom – nemám rád byrokraciu a nezmyselné dotácie. Udalosti posledných dní ma však z tohto pohľadu vyliečili.

Mal som šťastie, že moji starí rodičia po 2. svetovej vojne žili na Slovensku a nie na Podkarpatskej Rusi. Inak by boli pričlenení do ZSSR a teraz by som som asi žil na Ukrajine. A po mojej krajine by pochodovali osloboditelia tak, ako to bolo v bývalom ČSSR v auguste 1968.

Skupina BUTY to v roku 1997 povedala celkom presne (http://www.hlasite.cz/text-pisne/buty/25609-doruska): „Do Ruska – co víme kam nás osud zavane, do Ruska – to se mi doufám nikdy nestane, do Ruska – to bych si ze všeho nejvíc nepřál. Do Ruska – to jsou ty nekonečné roviny, do Ruska – tam kde se posouvají hodiny, do Ruska – tam já bych se bál. Do Ruska – běžte se podívat do Ruska – to je pro mě jako Německo, z toho já mám strach.“

Dúfam, že v Bratislave nezažijem tanky, na ktoré spomínajú moji rodičia… Žijem si totiž ako v bavlnke – pod pláštikom EÚ a NATO.

PS: Pripájam ešte reakciu od p. Jiřího Slívy na môj blog, s jeho láskavým súhlasom – kreslený obrázok.