Už to nemohu dál skrývat: jsem zamilovaný. Až po uši. Je moc pěkná, krásně tvarovaná, neskutečně zajímavá a navíc velmi bohatá. Má vlastní rodinu, farmu, pole, pastviny, krávy, ovce, čuníky… zasvěcení jistě už vědí, o kom je řeč. Ano, jmenuje se… AGRICOLA!
S deskovou hrou roku 2008 jsem se seznámil na začátku roku 2009 a od té doby je pro mě absolutní jedničkou. Nevynechám jedinou příležitost, kdy si ji můžu zahrát, dokonce jsem jednu dobu hrál i sólovou verzi, ale to přeci jen není úplně to pravé ořechové. Jak jsem se vlastně s mou velikou láskou seznámil? To je velmi pěkný příběh. Na Vánoce 2008 jsem si Ježíškovi napsal o jediný dárek: kompletní sérii knížek o čaroději Harry Potterovi (mimochodem mé další velké lásky, tedy mám na mysli knihu-příběh, ne Harryho jako takového, aby náhodou nedošlo k omylu…). Jednou v Brně jsme měli s tátou asi dvě hodiny čas (jel jsem právě do Paříže na několik dní), tak jsem ho vzal do Vaňkovky a v knihkupectví mu ukázal, jak přesně kompletní sada vypadá. Naprostou shodou okolností hned vedle Harryho kompletu ležela… AGRICOLA! V té době jsem neměl sebemenší ponětí, co to je za hru, pouze jsem si přečetl, že je to hra roku 2008 a po pár vteřinách ji položil zpátky. Naštěstí (bráno ze zpětného pohledu) si toho Ježíšek všiml a pod stromečkem jsem našel nejen kouzelníka s jizvou na čele, ale také svou pozdější milovanou.
Co je vlastně na Agricole tak jedinečné? Za prvé je zde téměř kompletně vyloučen prvek náhody, což není u deskovek až tak běžné. Za druhé ačkoliv jedna hra trvá vždy stejný počet kol a jde pokaždé o to získat co nejvíc bodů, je prakticky nemožné, aby se opakovaly dvě totožné hry, pokaždé totiž záleží na rozdaných kartách. Ty má každý hráč na začátku hry zcela rozdílné (konkrétně 7 profesí a 7 malých vybavení) a právě podle nich se pak řídí hráčova individuální strategie. A za třetí, pro úspěch v této hře je nesmírně důležitý propočet, jinak řečeno uvažování o x kroků dopředu, a také předvídání toho, co bude hrát soupeř, případně soupeři.
Všechny tři body, jak jste si doufám všimli, jsou velmi společné s jinou geniální deskovou hrou: ano, máte pravdu, s tou naší, tedy šachovou. Snad i proto stejně, jak jsem se již jako malé dítě zamiloval do šachových figurek, zasáhlo mé srdce budování vlastní farmy. Uwe Rosenberg dokázal vytvořit fantastickou a nevyčerpatelnou hru a přiznám se, že bude velice těžké, aby moji současnou lásku někdo jiný z pomyslného piedestalu dokázal sesadit.
Na závěr mi nezbývá, než ještě jednou vykřičet do celého světa: AGRICOLO, miluji tě!…
