Dárky

„ Každá delší jízda  autem je svým způsobem šachová partie, vyvarujme se i tady zbytečných chyb a přehlédnutí“.

 

                Vypadá to, že po mnoha letech bych se mohl desátého listopadu dočkat plného počtu pozitivních  dopravních bodů na svém kontě.

Tehdy před lety jsem si řekl, že  jestli se mi to někdy v budoucnosti podaří, tak potom  budu moci o řízení vozidla napsat blog. Pod dojmem těchto skutečností si dovolím uvést deset rad či spíše doporučení, která považuji za důležitá při řízení. Samozřejmě jde o moje subjektivní postřehy, které považuji za důležité pro sebe. Pro někoho jiného mohou být důležité jiné dopravní souvislosti.

               

… Je to malinko podobné třeba s tím, co by si kdo z nás přál k Novému roku. Nemyslím obecná konvenční přání, ale spíše individuální osobní maličkosti. Mě by třeba potěšilo, že když mi někdo sděluje názor a já zdvořile čekám až myšlenku dokončí, případně krátce přemýšlím o odpovědi, tak on to bere jako výzvu k tomu, aby to celé znovu zopakoval. Úplně z toho vždycky šílím. Možná to je maličkost, ale potěšila  by mě.

                Kdysi jsem slavil půl kulaté narozeniny a z dárků, které jsem dostal mně v hlavě nejvíc zůstaly tkaničky do bot,  které se nemusí zavazovat. Ten dárce musel moji tehdejší povahu dobře znát. Nějak takhle  podobně  volně vnímejte následující postřehy…

 

1)      NÁVYKY  (návyky nepřipouštějící výjimky)

1.1. Když přejedeme odbočení nikdy se nesnažme nějak otáčet, nebo nedej bůh couvat zpátky k odbočení . Prostě jsme udělali chybu a byť by nám spolujezdec; ať už je to nejlepší kamarád či manželka; říkal: „ Otoč se – zezadu dobrý.“ Nikdy to nedělejme. Mějme zafixován tento návyk a v pohodě jeďme rovně dál. Pak se uvidí.

1.2.  Táhneme-li se po nějaké okresce za pomalým traktorem apod. a on začne blikat doprava, nikdy ho nepředjíždějme na základě jeho blikání. Předjeďme ho ve chvíli, kdy bychom ho předjeli i kdyby neblikal. Zdá se to být jednoduché, ale v té setině vteřiny ; kdy spěcháme,  on začne blikat a zároveň je jakž takž vidět; je tak svůdně lehké zařadit trojku a pokusit se předjet… Náš návyk nám toto bohudík nedovolí.

1.3.  Atd. atd.

 

2)      Dříve mi velmi vadilo bezohledné vyjíždění vozidel hromadné dopravy ze zastávek. Rozčilovalo mě agresívní a nebezpečné vynucování si nepřiměřené přednosti v jízdě. Nyní to řeším tak, že jakmile vidím na zastávce autobus či trolejbus, jenž jakž takž dokončil vystupování a nastupování, tak mu principiálně a už zdaleka dávám velmi nadstandardní přednost v jízdě. (samozřejmě nutno citlivě vnímat vozidla za sebou)

 

3)      Nechápu určitou skupinu chodců, vstupující  bez rozhlédnutí a bez změny rytmu chůze na přechod. Tímto nezájmem (samozřejmě hraným) dávají až ostentativně najevo, jak toho mají  moc na starosti a na práci, a že přeci  mají přednost. Vždycky si říkám: „Až jednou ve své blbosti skončíš na vozíku, tak co ti bude platné, že jsi měl přednost. Co si na kom vezmeš?“ Dávejte si na ně pozor. (Když se dostaneme do pozice chodců na přechodu, buďme jiní. Komunikujme s řidičem, poděkováním  úsměvem, či pokynutím ruky,  dáme dárek nejen jemu, ale i sami sobě.

 

4)      Při dojíždění posledních desítek kilometrů u několikasetkilometrových cest buďme zvlášť opatrní. Pozornost  už totiž velmi poklesla a i pod dojmem cíle na dosah se můžeme dopustit závažné chyby. Nebojme se případně se nechat vystřídat partnerem. (U dlouhých cest se mi k udržení čilosti velmi osvědčilo pocucávání lehké koly – musí to být strašný driják).

 

5)      Při řízení moc nejezme. Neutrální pocit mezi sytostí a hladem je asi ideální. Zvláště nejezme čokoládové sušenky, to vždycky dopadne špatně.

 

6)      Když jsem kdysi odjížděl z autocvičiště  kvůli získání bodů, považoval jsem to odpoledne za ztracený čas. Ale nebylo tomu tak, naučili mě tam brzdit. Brzdit agresivně, celou svoji silou a váhou. Brzdit nemilosrdným, bezohledným a trvalým dupnutím na pedál. Účinnost tohoto způsobu brždění mě překvapila  a musím přiznat, že brzdit jsem neuměl. Vyzkoušejte to. (Bezpečně )

 

7)      Jestliže se  někdo dopustí chyby, zazmatkuje, nebo třeba naprosto zbytečně jede v přehledné obci čtyřicítkou – nevychovávejme  ho,  k ničemu si nepomůžeme a ještě ho víc rozrušíme. Snažme se být velkorysí. Jednou nám  to při naší chybě třeba někdo oplatí.

 

8)      Jestliže nás někdo z pozice drzosti, agresivity nebo třeba životní  impotentnosti  bezohledně a nebezpečně předjede, nebo nás jinak ohrozí , tak na něho nikdy neblikejme nebo nehrozme. Řada z nich na to čeká, chce se porvat, chce vybít svoji agresivitu či neúspěšnost. Vždycky si říkám: „Copak jste asi „vy hrdinové“ v životě dokázali, že tady se chcete předvádět. A šťasten z tohoto postoje si jedu dál. (Vždycky to tak nebylo)

 

9)      Někdy se může stát, že hlavní silnice (většinou okreska) se stáčí do zatáčky. Přímý směr, ve kterém jedeme,  ale pokračuje zpevněnou plochou dále. Nemusíme si všechny souvislosti včas uvědomit  jet rovně,  a náhle, naprosto nečekaně, se dostat do protisměru.

 

 

10)   Skoro všechny postřehy mají i jeden poněkud skrytý význam. Jedním z velkých zabijáků našeho štěstí a života vůbec je stress, potažmo zvýšený cholesterol a podobná další svinstva. Na každý den máme určenu dávku, kterou zvládneme  bez následků. Není moc velká, neztrácejme ji zbytečným se rozčilováním za volantem. Vyhýbejme se mezním situacím.

 

          11) Závěrečný graf

 

 

 

X1 – řidič naplňuje požadavky zákona a vyhlášek.

1)      Potkají – li se řidiči s hodnotou x < x1   potom jejich situace je velmi nebezpečná   (např. jedou proti sobě v zatáčce,  oba dva z části v protisměru;  zatím však nevidíce se…

 

2)      Potkají – li se dva řidiči s hodnotou x > x1,  tak potom je předpoklad, že zvládnou i nebezpečné mezní situace  viz  „major“

 

3)      Řidič s x výrazně vyšším než x1 napravuje chyby jiných, eliminuje počet dopravních nehod

Toto by měl být náš cíl.

S přáním co nejvyššího X  J      Vlastík

 

P.S. U Shell skončily body za benzín, (viz blog Game over ) respektive musí se vybrat body získané před rokem 2010 nebo propadnou.  Je mi to docela líto a už jsem začal tankovat u jiných benzínek. K Shell se mi nechce, cosi doopravdy skončilo. Nakonec jsem hru skončil se sto třiceti tisíci body za cca třináct let.

Mám na Vás ale jednu prosbu a cítím, že by bylo fajn, kdyby to celé podle tohoto mého přání doopravdy dopadlo „Jestli se Vám, čtenářům blogu, z katalogu Shell něco líbí, tak prosím napište toto přání Monice na adresu svobodova@dsbrno.cz a ona to jako dárek pro Vás, nebo někoho z Vašeho okolí,  zařídí“.

                Vánoce se blíží a takovýto pozitivní konec by byl skvělým happyendem hry Game Over.

                                                                                                                              Vlastík 

P.P.S Chtěl jsem následující  napsat do hlavního textu, ale nějak  jsem  pozapomněl;

                Zdá se mi, že zbytečně mizí solidární zvyk zablikáním upozornit na přítomnost policistů a policistek. Myslím, že taková zablikání ničemu neuškodí. Mě to vždycky potěší.