Domů » Brno – Praděd – Brno

Brno – Praděd – Brno

Sobotní jízda na Praděd 150 km (čas 6 hod 15 min) celkem v pohodě.

Největším problémem byly zcela nečekané bolesti zadku. Oproti terénu přehuštěné pláště horského kola a neustálé otřesy a nárazy z živice do sedla a dále, udělaly své. Poslední stoupání převážně vestoje (ne tedy z přemíry fyzických sil, ale z holé nutnosti) bylo vcelku příjemně vyčerpávajícím zážitkem.

To „nejlepší“ mě, ale čekalo druhý den.

Euforie z dojetí a dojezdy dalších a dalších kamarádů k vysílači a bufetu Praděd vyvolaly příjemnou a pohodovou konzumaci na první pohled nevinných Jägermaisterů. To by nebylo tak strašné, až následná kombinace s poctivými českými masovými topinkami byla smrtelná. Následná noc těžká, probuzení depresivní, skvělá snídaně nepozřitelná  a stopadesát kilometrů směrem k Moravskému Krasu velmi, velmi bolestných.

Po dojezdu k domovu jsem se hned za brankou skácel na babím sluncem prohřátý trávník a během minuty spal.. a spal…. a spal……..

Ve spánku se mi, nevím proč, zdálo o mé dávné partii s Viktorem Korčným, třeba se Vám mé „neobratné převyprávění“ tohoto snu bude líbit.

 
 
VIKTOR KORČNOJ – VLASTIMIL CHLÁDEK
PRAHA 2003
 
 
                        1. d4 Jf6   2. c4 c5   3. d5 d6   4. Jc3 g6
                    5.e4 Sq7   6. f4 0-0   7. Jf3 Ja6   8. Se2 Jc7
                9. 0-0 a6   10. a4 Vb8   11. a5 b5   12. axb6 Vxb6
                        13. e5 Jd7   14. Ja4 Vb7   15. Kh1 Jb6
                                   16. Jc3 Jd7   17. Je4 Vb6
 
            Dosáhl jsem svojí typické pozice černými. Plná šachovnice, stojím stísněně a čeká mě dlouhá obrana. Přesto jsem spokojen. Po bezkrevném výkonu s Kasparovem jsem nechtěl s Korčným prohrát moc rychle, to se mi snad podaří. Navíc mě naprosto uspokojuje pozorovat vlastní postavu simultánky, její mimika je neopakovatelná.
 
                        18. De1 f5   19. exf6 exf6   20. f5 g5
 
            Nyní Korčnoj uchopil střelce g7, přísně se na mě podíval a řekl: „O.K.?“ Ještě víc jsem se shrbil nad nevábnou pozicí a jen potupně zamumlal „No, it isn´t“.
 
                                               21. Da5
 
            A je to tady, rozmotávat chuchvalec černých figur, to nejsou radostné šachy.
 
                        21. – Je8   22. Jfd2 De7   23. Va3 Vb8
                                   24. Sh5 Je5   25. Ve3 Sh6
 
            Při tomto tahu jsem lehce pokýval hlavou. Vnímal jsem, že Korčnoj moji mimiku pochopil. Ano střelec „It´s O.K.“
            Partii jsem později přehrával sám. Nepoužil jsem ani počítač ani konzultaci se silným hráčem. Nechce se mi jakkoliv narušit vzpomínku na mimořádné představení. Nebyly to jen šachy, ale setkání s legendou.
 
                        26. Se2 g4   27. Vg3 Sxd2   28. Jxd2 h5   29. Ve3 Dh7   30. Sd3
 
            V této chvíli simultánka skončila. Několik partií bylo odhadnuto. Zbyla partie Václava Klause ml. a moje. První dohrál Václav Klaus a pak již jsem šel na řadu já. Hrát z očí do očí bleskovou partii s Viktorem Korčným byl mimořádný zážitek v mém životě. Takových chvílí jsem nezažil mnoho.
 
                        30. – Dc7   31. Dc3 Db6   32. Sb1 a5   33. Dc2 Sd7   34. Vc3
 
            Bílý betonoval dámské křídlo. Rozhodl jsem se převést svoji dámu na královské křídlo. Moje dáma mi v této partii připomínala černou kvočnu, jež v případě potřeby pobíhá okolo svého neohrabaného hejna a odhání útoky bílé šelmy.
 
                        34. Dd8   35. Je4 De7   36. Jg3 Dh7   37. Va3 a4   38. Sd2 h4
 
            Nyní jsem cítil, že stojím dobře. Soupeři zbývaly dvě minuty, mně čtyři. Do myšlenek se mi začala vkrádat spousta vjemů a vzpomínek. Vzpomněl jsem si na svoje dětství před třiceti lety, na den, kdy jsme spolu s mým bratrem s obdivem přehrávali partii velmistra Korčného, jenž jako černý stál po deseti tazích na výhru. Z nepochopitelných důvodů jsem vzpomínal, jak šly tahy v té dávné partii. Kdy přišlo e6 a kdy b6?
 
                        39. Je2 Jg7   40. h3 Vb3   41.Vxb3 axb3   42.Dxb3 Sxf5  
43. Vxf5 Jxf5   44. Kh2 Dh5   45. Jf4 Jd4   46. Da4
 
            Mám v hlavě zmatek. Přestávám hrát šachy a jen tahám figurkami. Nyní po [46.Dg5] by partie velmi rychle skončila např. [47. Dd1 gxh3 a následně 48. Jf3 – + +]
 
                        46. Dh6   47. Dd1 Jxc4   48. Sc1 Je5
                                   49. Je6 Jxe6   50. Sxh6
 

            Trpký konec po šesti hodinách hry. Takovou směs euforie a hořkosti jsem dlouho nezažil

Vlastimil Chládek
Jak mě Pachman vydával za PachmanaVe znamení lázní a týmových rapidů
Comments: 3
  1. Výborný
    29 září, 2009 at 11:15 am

    Prozřetelnost radila nepozřít u další štamprdli… Zřel jsem však kamarády na Prozřetelnost nezřící a dal si ještě jednu. Řiť tlačila cestou zpátky ještě víc než cestou tam a šlapat ve stoje nepomáhalo.

    Výborný blog! Líbí se mi, že píšete upřímně i o momentech, které ostatní radši tají.

     

  2. Ctirad K.
    3 října, 2009 at 10:53 am

    Hezký byť krapet neuctivý vtípek se Vám povedl… Dát k partii s velmistrem Korčným titulek Výlet na Praděd.   Na hlavní stránce www.praguechess.cz se píše, že Korčnoj přijede letos na přelomu listopadu a prosince do Mariánských Lázní. Budete tam s ním zase hrát?

     

  3. Vlastimil Chládek
    8 října, 2009 at 7:24 am

    Ještě nevím jestli bude simultánka. A jestli tedy dostanu možnost k odvetě.

Blog Vlastimila Chládka
29 září, 2009