Truemag

  • Novinky
  • Připravujeme
  • Pořádané akce
  • Vydané knihy
  • E-shop
  • Čeština
  • Výuka šachu
  • Šachový turismus
  • O nás

Blog Pavla Matochy

Sex a riziko

„Za sexem dokáže muž jít nepředstavitelně dlouho a riskovat pro něj štěstí, charakter, pověst i život,“ napsal Mark Twain.

 „Když alkoholik zjistí, že jeho pití ruinuje rodinu, zdraví, lidské vztahy, pracovní výkon a všechno hezké v životě, je to náhled? Nikoli, je to důvod k napití!“ napsal Radkin Honzák v recenzi knihy „Craving for ecstasy and natural highs“ autorů Milkmana a Sunderwirtha, která pojednává o nejrůznějších závislostech. A to nejen o závislostech na heroinu, alkoholu či gamblingu, ale také o závislosti na sexu či na vyhledávání rizika. Z Honzákovy recenze z dubnového čísla časopisu Vesmír je ostatně i úvodní Twainova citace.  
Autoři recenzované knihy došli k závěru, že závislost na sexu či vyhledávání rizika vyvolávají v mozku analogické procesy a neurochemické změny jako podání opioidů či halucinogenů. „Největší rozkoš, jakou nám život může nabídnout, je přiměřený přísun dopaminu do nucleus accumbens,“ tvrdí Milkman se Sunderwirthem. Nucleus accumbens je část mozku a dopamin je hormon, který můžeme vybudit jak chemicky (opiáty, například), tak nechemicky (hazardem nebo tzv. adrenalinovými sporty, například). Lidé tedy nejsou de facto závislí na drogách, ale na změnách neurotransmise.  
Otázka tedy nezní, jak odmítat a eliminovat „drogy“ (stejně hloupě se ani neptáme, jak eliminovat sex, hazard a šachy), ale nakolik je kdo schopen mít potřebu pravidelných dávek dopaminu pod kontrolou. Bez nich by bylo smutně.
Čvn 18, 2010Pavel Matocha
Blog Pavla Matochy
18 června, 2010

Velmistrovi jsem obětoval dámu

Kromě družstev a blicek u dobrého vína či u piva po tenise šachových partií za rok moc neodehraju. Pravidelnou výjimkou je jen květnový turnaj v Lichtenštejnsku. Jezdím na něj již sedm let. Poklidné knížectví v údolí Rýna a obklopené vrcholky Alp je krásným místem nejen pro šachy. Až do letoška jsme vždy spávali v kempu pod stanem, pro děti to bylo dobrodružství. Všichni tři synové spali pod stanem už od svého roku, všem se to moc líbilo. Letos ale kombinace zánětu průdušek manželky a velmi špatné předpovědi počasí nakonec vedla k pronájmu chaty. A tak celá česká výprava, kromě mé rodiny ještě mezinárodní mistr Josef Přibyl s velkou rodinou (tedy i s vnuky) a ještě sedm dalších šachistů, přebývala ve třech pronajatých chatách ve vesničce Steg ve výšce 1300 metrů nad mořem.

Začátek turnaje se mi povedl. V prvním kole jsem obětoval dámu maďarskému velmistrovi Horvátovi (a byť jsem prohrál a byť místo oběti dámy jsem měl v pozici pokračování vedoucí k lepší pozici černého, byl jsem s partií spokojen). V druhém kole to byla partie na jednu branku, kdy ratingově slabšího soupeře jsem přehrál a dorazil hezkým knock-outem na konec. Ve třetím kole mě čekal německý fide mistr. Partie se mi povedla, od zahájení jsem stále stál lépe a FM Peschlow se vzdal čtyři tahy před matem.

Zbytek turnaje už odpovídal mému ratingu J a co jsem v prvních třech kolech nahrál, jsem zase ztratil. Ale tak to chodí.

 

GM Horvát – Matocha (Open Triesen – Lichtenštejnsko, 1. kolo)

1.d4 Jf6 2.c4 c6 3.Jc3 d5 4.Jf3 g6 5.Sf4 Sg7 6.e3 0–0 7.Sd3 Jbd7 8.0–0 dxc4 9.Sxc4 Jb6 10.Sb3 Jbd5 11.Se5 Da5 12.Vc1 Sf5 13.De2 Vac8 14.Jd2 Dd8 15.e4 Jxc3 16.bxc3 Sd7 17.h3 c5 18.d5 b5 19.c4 b4 20.Sa1 Sh6 21.f4 Jh5 22.De3 e6 [22…Dc7 23.e5 (23.Se5?? Dxe5 24.fxe5 Sxe3+) 23…Jg7 24.g4+-] 23.e5 Dh4 24.Je4

 

 

24…exd5? Viděl jsem tah 24…f5!, ale zdálo se mi, že bych stejně stál špatně. A kdy se mi zás podaří obětovat velmistrovi dámu? Až s Fritzem jsem viděl, že po 24…f5 by byla černá pozice dobrá. Neboť pokračování 25.Jf6+ Vxf6 26.exf6 Sxf4 27.Vxf4 Dxf4 28.Dxf4 Jxf4 29.Vf1 Jh5 30.Sd1 Jg3 31.Ve1 Je4 32.Sf3 exd5 33.cxd5 c4 je jednoznačně výhodné černému. A i po  25.Jxc5 Vxc5 26.Dxc5 Jxf4 27.De3 Jxg2 28.Df3 Sxc1 29.Kxg2 Dg5+ bych stál lépe.

25.cxd5 Jxf4 26.Jf6+

 

26…Dxf6 Bílá dáma bude černou brzo následovat, ale…
27.exf6 Jxh3+ 28.Dxh3 Sxh3 29.gxh3 Sxc1 30.Vxc1 Vfe8 31.Kf2 Ve4 …ale dva střelci spole s postouplým pěšcem budou proti věži příliš.
32.d6 c4 33.Vxc4 Vexc4 34.Sxc4 Vd8 35.Se5 a5 36.Sb5 a černý se vzdal
 
 
 

Matocha – Döserich (Open Triesen – Lichtenštejnsko, 2. kolo)

 

37.f6! 1-0
 
 
Matocha – FM Peschlow (Open Triesen – Lichtenštejnsko, 3. kolo)

1.d4 d5 2.Jf3 Jc6 3.g3 Sg4 4.Sg2 e6 5.0–0 Jf6 6.c4 Se7 7.Jc3 0–0 8.Je5 Sh5 9.cxd5 Jxd5 10.Jxd5 exd5 11.Jxc6 bxc6 12.Dc2 Dd7 13.Ve1 f5 14.Sd2 Sf6 15.e3 g5 16.Vac1 Se8 17.Sh3 g4 18.Sg2 h5 19.h4 Vf7 20.Db3 Dd8 21.Sb4 Vb8 22.Da3 f4 23.exf4 Sxd4 24.Sc3 Sb6 25.Ve5 d4 26.Sd2 Vf6 27.Vg5+ Kh8 28.Dd3 Sf7 29.Vxc6 Vxc6 30.Sxc6 Df6 31.Sd5 c5 32.Dc4 Sg6 33.f5 Se8 34.Se6 Sc7 35.b3 Sd6 36.Da6 De7 37.Dd3 Df6 38.Vg8+ Kh7 39.Sg5 Sb5 40.Sxf6 Sxd3 41.Vg7+ Kh6 42.Vxa7

a černý matu již nezabrání a FM Peschlow se vzdal.

 

Kvě 30, 2010Pavel Matocha
Blog Pavla Matochy
30 května, 2010

Jaká je ta Judita

„Jaká je ta Judita Polgárová?“ ptal se mě kamarád, který občas v sousední zemi také organizuje šachové festivaly. A hned dodal: „Slyšel jsem, že je pěkně nafoukaná a arogantní.“

Chtěl jsem na to odpověď všem a už mnohem dříve, ale nejdříve jsem musel šachový festival ČEZ CHESS TROPHY 2010 uzavřít a uklidit, pak jsem dva dny sportoval (fotbal a tenis), absolvoval několik nejdůležitějších schůzek, zašel dvakrát s kamarády na víno a pak odjel sám si zahrát šachy. Jsem teď v Lichtenštejnsku na krásném turnaji, ale o něm příště. Nyní pár řádků o Juditě.
 
Přijela do Prahy s manželem Gusztávem Fontem, zvěrolékařem, který se specializuje na tropická zvířata a má v Budapešti svoji kliniku. Oba dva byli od prvního do posledního okamžiku velmi milí a přátelští, ani náznak nafoukanosti či arogance. Usměvavá a vstřícná, ochotně poskytovala rozhovory novinářům i se podepisovala fanouškům. A hrála hezké dravé šachy.

Všechno, co jsme si dohodli dodržela. Dokonce i to, že simultánku sehraje rychle a dobře , abychom pak mohli všichni společně zajít na pivo.

Kvě 12, 2010Pavel Matocha
Blog Pavla Matochy
12 května, 2010

Na večeři s Karpovem a Spasským

Kolik fotbalistů se stalo mistry světa? Více než jedenáct mužů každé čtyři roky, celkem se tedy titulem mistrů světa může pyšnit pár set fotbalistů. A odhadem aspoň stovka z nich bude ještě na živu. Šachy jsou stejně jako fotbal celosvětově rozšířenou zábavou, ale korunu mistra světa získalo jen patnáct vyvolených šachistů. A ty co jsou ještě naživu, spočítáte na prstech jedné ruky: Spasskij, Karpov, Kasparov, Kramnik a Anand. Stovky milionů lidí hrají šachy, stovky z nich jsou velmistry, ale jen pár se jich stalo mistrem světa.

Dva nejstarší z těch pěti králů přijeli před dvěma týdny do Prahy. V předvečer vernisáže výstavy Umění šachu jsme byli na večeři v příjemné pražské restauraci La Finestra. Řeč se točila od vzpomínek na nedávno zesnulého mistra světa Vasilije Smyslova, přes před dvěma roky zemřelého Bobbyho Fischera (mimochodem již tento měsíc vydá Pražská šachová společnost knihu Bobby Fischer proti českým velmistrům) až po kandidaturu Anatolije Karpova na prezidenta FIDE.
Všichni mistři světa byli podle Spasského tvrdí lidé, spíše ne-přátelští k ostatním šachistům a všichni museli mít mimořádně velké ego. „I Smyslov?“ ptám se na nedávno zesnulého. „Samozřejmě, on měl jen takovou laskavou tvář a velmi slušné vystupování, ale uvnitř to byl nesmírně tvrdý člověk, dokonce bych řekl, že byl misantrop, že neměl rád lidi,“ jednoznačně odpovídá Boris Spasskij. Ale pak se zamyslí a dodá: „Vlastně byla jedna výjimka. Míša Tal. Hodný člověk s dobrým srdcem.“
I Vlastimil Hort kdysi říkal, že mezi velmistry světové extratřídy (kam i on v sedmdesátých letech patřil), neexistovalo přátelství. Že si byli navzájem nesmiřitelnými konkurenty, jako gladiátoři. Jeden musí zemřít, aby druhý mohl žít. Bílý nebo černý král musí padnout, remíza je jen oddálením tohoto nevyhnutelného rezultátu.

Dolil jsem všem výborné Brunello di Montalcino. Je zřejmé, proč Tal musel tolik pít. Jak by jinak mezi nimi mohl vydržet?

Dub 13, 2010Pavel Matocha
Blog Pavla Matochy
13 dubna, 2010

Géniové mimo zákon

Dva pozoruhodné texty dvou pozoruhodných autorů popisují zázrak, jehož bychom všichni chtěli být svědky. A většina by k tomu ochotně propůjčila svoje tělo. Mluvím o panu Pollakovi z knihy Ulice zvaná Mamila od Viktora Fischla a o panu Pouchovi z kavárny U Nováků, respektive z eseje Vítězslava Houšky. Oba dva, pan Pollak i pan Poucha, byli zázrační šachisté. Šachovou teorii nikdy nestudovali, dokonce ani nevěděli, co je sicilská, co hra čtyř jezdců, co králův gambit, neměli ani šajnu o výhodě dvou střelců, o tom, že dáma snad lépe spolupracuje s jezdcem, že věž je třeba stavět za pěšce a ty zase na opačné barvy vlastního střelce. Nikdy nepřečetli jedinou šachovou knihu, nikdy neměli žádného šachového trenéra, a přesto poráželi prvotřídní šachisty i kandidáty mistra jak opilé kuželky.

Ukázku z Fischlovy knihy si můžete přečíst ve dvanáctém čísle Šachového týdeníku (pokud ho ještě neodebíráte, tak je zdarma a přihlásit se o něj můžete zde: http://www.praguechess.cz/sachovy_tydenik.php) a Houškův esej v druhém čísle magazínu Šach-Info (http://www.sachinfo.cz/).
Jak je možné, že šachový samorost a analfabet Bedřich Poucha vyhrál turnaj na sjezdu šachistů středočeského kraje a na velmi silně obsazeném turnaji v bleskovém šachu v Praze skončil druhý za mistrem Alstrem a porazil i mistra Opočenského?
Pan Pollak zase drtil šachově vzdělaného Oskara Rappaporta. Ten to nemohl pochopit, vztekal se a zuřil, až mu vysvětlil Max Himmerlfarb: „Réti řekl, že zlatým pravidlem šachu je, že vlastně neexistuje žádné zlaté pravidlo. A proto pan Pollak vyhrává.“
Nechme stranou, jestli mistr šachovnic, hypermodernista Richard Réti něco takového řekl. Beletrista a bývalý izraelský diplomat Viktor Fischl geniálního šachistu jen fabuluje. Ale Vítězslav Houška popisuje skutečnou pražskou figurku, kterou v šedesátých letech minulého století znal každý pravidelnější návštěvník kavárny U Nováků ve Vodičkově ulici.
Tyhle krásné pohádky pro dospělé, pohádky o lidech, Bohem obdařených nesmírným talentem, ale svým dětem nevyprávím. Ne že by ty pohádky byly nepravdivé, čas od času se mimořádná výjimka objeví, a navíc ukazují, že všechno nelze upoceně vydřít, že jsou věci mezi nebem a zemí. Jenže zároveň velikou část reality zamlčují. Pro většinu lidí platí, že nejprve musí pravidla a zákonitosti šachu poznat, porozumět jim, znát je a až potom – při vědomí Rétiho zlatého pravidla – se rozhodovat, jestli v dané konkrétní a mimořádné konstelaci není lepší to pravidlo porušit.

A platí to i pro Pollaka a Pouchu. Kdyby si dali tu práci a šachy studovali, poznali objevené zákonitosti a pravidla, mohli být reálnými mistry, velmistry a jeden z nich možná i mistrem světa. Takhle zůstali jen romantickými hrdiny mimo zákony šedesáti čtyř polí.

Bře 28, 2010Pavel Matocha
Blog Pavla Matochy
28 března, 2010
4. stránka z celkem 4«1234
Další články autora
[custom_widget_pro_zobrazeni_blogu]
Nejnovější příspěvky
  • ČEZ CHESS TROPHY 2025: Šachy na Pražském hradě i v perle secese
  • ČEZ CHESS TROPHY 2025 STREAM
  • ČEZ CHESS TROPHY 2025
    Světová jednička přijíždí do Prahy
  • ČEZ CHESS TROPHY 2024
    Izrael poráží české velmistry
  • Palba ostrými černými
Nejnovější komentáře
    FIDE - Mezinárodní šachová federace sdružující šachysty z celého světa. www.fide.com
    ECU - Evropská šachová unie sdružuje evropské šachové federace. www.europechess.org
    Šachový svaz ČR - sdružuje šachysty v české republice. www.nss.cz
    Pražská šachová společnost, z.s. Email: prazska.sachova@gmail.com IČO: 26669897 Sídlo: Na zájezdu 1940/6
    2025 © Praguechess
    Truemag theme by StrictThemes