Šachy měly na ostrůvku Grímsey posvátný význam. „Selhání v šachové partii se rovnalo selhání v životě a bylo bráno tak vážně, že po mizerném výkonu za šachovnicí často následoval sebevražedný skok z útesu,“ píší o malém ostrůvku Grímsey v průvodci Island z renomovaného nakladatelství Lonely Planet.
Grímsey, Grímsey a šachy… O tom jsem již cosi zvláštního kdysi četl… Listuju mnohými starými knihami a svými poznámkami z četby, až na to narážím:
„Daleko, daleko na sever od Islandu je ostrůvek Grímsey, kde žije něco kolem stovky obyvatel, živících se vývozem peří divokých ptáků a těšících se šachovou hrou. Šachista D. W. Fiske, Morphyho časopisecký spolupracovník, se dověděl o podivném ostrůvku a vypravil se tam. Sehrál pak s ostrovním přeborníkem zápas na 52 partií, v němž podlehl 5 : 47. Dojat skrovným živobytím ostrovanů a jejich šachovou zdatností, odkázal jim 12 000 dolarů.“
Napsal Vítězslav Houška v půvabné knížce Šachy s úsměvem. Bohužel loni zesnulý gentleman a spisovatel už nám neřekne, odkud tu krásnou historku o Fiskem čerpal.
Daniel Willard Fiske byl profesorem severských evropských jazyků na americké univerzitě a velkým šachovým nadšencem druhé poloviny 19. století.
Začal jsem hledat informace o ostrůvku Grímsey, o šachistovi a mecenáši Fiskem. Googlil jsem a propadal se hlouběji a hlouběji do světa předminulého století, do světa vědce a šachisty Willarda Fiskeho. Zejména Cornellova univerzita z USA má na svém webu mnoho zajímavých a hodnověrných informací.
Ostrůvek Grímsey protíná severní polární kruh. Leží čtyřicet kilometrů na sever od Islandu, podle Wikipedie má rozlohu pouhých 5,3 kilometrů čtverečních a k lednu 2011 na něm žilo pouhých 86 obyvatel. Osídlen ale byl již kolem roku 1200, jak dokládají hroby prvních osadníků. Podle legendy připlul jako první na ostrůvek norský rybář Grimur, který se zde zamiloval do dcery místního trola.Kde se ale vzaly informace o až mytické důležitosti šachové hry na ostrově Grímsey, jsem nenašel. Víte někdo?
Na Island se Fiske vydal v roce 1879. Připlul do Husavíku (na obrázku je jeho lodní lístek), na koni přejel do Reykjavíku, a když se zase vrátil do Ameriky, jeho duše už zůstala na Islandu.
Sám přidám pár odstavců o pozoruhodném učenci a dobrodruhovi Danieli Willardu Fiskem. Tento mimořádně nadaný knihovník Cornellovy univerzity, mimo jiné uměl anglicky, francouzsky, německy, islandsky, dánsky, norsky, švédsky…, natrefil na šachy, když studoval perštinu. Začal šachy hrávat, stal se přeborníkem New Yorkského šachovému klubu, začal sbírat šachové knihy a v roce 1857 založil šachový časopis The American Chess Monthly, který s ním editoval legendární Paul Morphy. Fiske také organizoval první americký šachový kongres, o němž napsal i hezkou a obsáhlou knihu.Později spojil svoji lásku k šachům s láskou k Islandu, který navštívil v roce 1879. Fiske založil a podporoval Šachový klub v Reykjavíku, začal vydávat islandský šachový časopis Í Uppnámi a poskytl šachovnice a knihy obyvatelům ostrůvku Grímsey. Poslední vůlí odkázal Islandské národní knihovně svoji sbírku 1200 šachových knih a posmrtně vyšlo ještě jeho dílo Šachy na Islandu a v islandské literatuře.
Po Islandu Willar Fiske (zcela vlevo) cestoval společně s Arthurem M. Reevesem a Williamem H. Carpenterem. Překladatele jim při jejich cestě dělal islandský básník Matthías Jochumsson, autor slov islanské hymny (sedí zcela vpravo).
Daniel Willard Fiske se narodil v roce 1831 v New Yorku. Studoval na několika univerzitách v USA, Anglii a Dánsku a vědecky se věnoval severským jazykům a jejich ságám. V roce 1859 byl zvolen generálním sekretářem Americké geografické společnosti. V letech 1857 až 1861 vydával první americký šachový časopis The American Chess Monthly, s čímž skončil, když byl jmenován atašém na americké ambasádě ve Vídni. V roce 1863 byl jmenován profesorem severských evropských jazyků a knihovníkem na Cornellově univerzitě. V roce 1880 se oženil s dcerou milionáře Jennie McGraw, která ale o rok později zemřela na tuberkulózu a většinu svého majetku odkázala právě Cornellově univerzitě. Fiske o toto dědictví bojoval u soudu a uspěl.
Stal se z něj milionář, s Cornellovou univerzitou se rozešel a přestěhoval se do Florencie, kde se věnoval sbírání knih a podpoře šachového života na Islandu. Například již zmíněný islandský šachový časopis Í Uppnámi nechával tisknout v Benátkách. Zemřel 17. září 1904 ve Frankurtu nad Mohanem, ale pohřben je spolu se svou ženou v kapli Cornellovy univerzity, které odkázal fantastické sbírky severské literatury, jejichž hodnota je dnes odhadována na třicet milionů dolarů.
Když Fiske u soudu vyhrál při o dědictví po své ženě proti Cornellově univeritě, koupil si krásnou vilu ve Florencii, kde se věnoval sbírání knih, vydávání islandského šachového časopisu a hraní šachů.
Napsat komentář