Šachový týdeník

Jak se nezbláznit

[14.01.2014 00:00:00] - Jedním z nejznámějších literárních děl inspirovaných šachovou tematikou je Šachová novela Stefana Zweiga. Jeden z hrdinů se dostane do samovazby nacistického Německa. Aby nějak vydržel svůj stav, hraje zde sám se sebou šachy (naslepo, jak jinak). Vyšetřovatelé hrdinu sice nezlomí a dotyčný je nakonec propuštěn, ale celá situace na jeho duševním zdraví zanechá stopy. V dalším příběhu se znovu připlete k hraní šachů a reminiscence v něm vyvolá kolaps.
Šachy bývají v médiích běžně vykreslovány jako zábava bláznů, eventuálně rovnou jako příčina jejich šílenství. Zweigovo dílo je v tomto ohledu poněkud ambivalentní, nicméně primárně ukazuje královskou hru jako způsob, jak může člověk přežít sám se sebou, téměř nezávisle na vnějším světě, zabavit se bez dalších vstupních podnětů (jistě, asi obdobně by šlo si v hlavě něco počítat nebo hrát jiné hry).
Partie naslepo sám se sebou představují zajímavé téma a určitě by stálo za zkoumání, jací literární i reální hrdinové si takto krátili čas - nebo tak činit mohli (Borgesův Jaromír Hladík z povídky Tajný zázrak, Lovecraftův vládce všehomíra, šílení sultán Azatoth apod.). Natan Šaranskij uvádí, že v jeho - skutečném - případě mu šachy opravdu zachránily zdravý rozum. Šaranskij se angažoval v hnutí za právo sovětských Židů emigrovat do Izraele, roku 1977 byl odsouzen (formálně za špionáž pro USA) a strávil 9 let na Sibiři. Zde byl vystaven různým formám zostřeného trestu (samovazba, hlad, zima...), právě hraní naslepo sám se sebou mu však zachránilo duševní integritu. Dokonce si na základě šachů prý vypracoval i systém, jak má reagovat na otázky či výhrůžky vyšetřovatelů.
Životní osud Natana Šaranského popisuje aktuální vydání Šachového týdeníku. Ve 2. letošním vydání ŠT se ale také seznámíte s historií Kasparovova gambitu v Sicilské obraně. Toto zahájení bylo jedním z faktorů, které rozhodly o tom, že se Kasparov v roce 1985 po druhém zápasu s Karpovem stal mistrem světa. Malé pátrání ale ukazuje, že historie varianty je ve skutečnosti starší.
Nový mistr Magnus Carlsen má pověst hráče spíše pozičního, nicméně disponuje pochopitelně i kombinačními schopnostmi. Ukážeme si řadu taktických obratů od počátku jeho kariéry dodnes.
Analýzou ratingu základních sestav zjistíme, že pražský přebor, tedy krajská soutěž, je silnější než všechny druholigové skupiny.
IM Vojtěch Plát komentuje pro ŠT svou partii s GM Alexejem Kislinským.

Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.

| Pavel Houser | zobrazeno(2405x)