Truemag

  • Novinky
  • Připravujeme
  • Pořádané akce
  • Vydané knihy
  • E-shop
  • Čeština
  • Výuka šachu
  • Šachový turismus
  • O nás

Blog Jana Hofírka

Postřehy z Koutů…

Tak jsem zase – po roce a půl – v Koutech nad Desnou. Hotel Dlouhé stráně, horní budova, třetí patro, pokoj č. 335… Krásný výhled na podzimní les hýřící nejrůznějšími barvami zvolna opadávajícího listí. Zvláštní melancholická atmosféra tohoto místa, nacházejícího se jakoby mimo civilizaci, které se však na několik dní stává centrem neúprosných šachových bitev, bezděčně v člověku vyvolává jakési kafkovsky neurčité a nedefinovatelné asociace a reminiscence…. Ano – právě zde se v celé své mrazivé kráse ukazuje pravdivost definice, čím nebo co vlastně šachy jsou – skutečně, šachy jsou způsob života…

Výborná kuchyně, skvělý personál, setkání se stejně „postiženými“ rodiči, jejichž ratolesti „se dali“ na šachy… Jaksi nás to vnitřně sbližuje, prožíváme vzestupy a pády nejen těch svých dětí, ale radujeme se a trpíme spolu s rodiči jejich soupeřů…

Aleš Krčil – vždyť s ním Benedikt před mnoha lety začínal svou „kariéru“ na turnaji „O velikonočního beránka“ v Náměšti nad Oslavou a potom se s ním ještě tolikrát střetl! Aleš je bojovník k pohledání, právě touto houževnatostí a bojovností se mu daří eliminovat zdravotní indispozice. Bohužel to tentokrát nevychází, z posledních dvou partií se mu přes veškerou snahu podaří vydolovat jen půlbod… Člověk by málem brečel, ale šachy mají i tuto odvrácenou tvář, včerejší úspěch může být vystřídán dnešním nezdarem – ovšem zítřek může opět přinést stupně vítězů…

Terezka Kocí se po prvních kolech a přemýšlivé hře dostává až na on-line – tady však její vítězná vlna opadává. Smůla, tragédie, neštěstí?! Ani jedno, ani druhé a ani třetí – spíše však výzva k dalšímu úsilí o zdolání toho šachového schůdku, který je právě přede mnou, protože jen on mne posune o trošičku výš, k tomu dalšímu…

Eliška Vavřinková jednoduchou, ale na její věk velmi hezkou kombinací na téma odtažného šachu a současného překrytí dráhy soupeřčiny dámy dává mat na h2 a dostává se na dohled medailovým pozicím. Nakonec je skutečně třetí, takže velký a hlavně zasloužený úspěch!

Adam Dvořák hraje poslední partii – podaří se mu ji vyhrát a získat zlato? Ne, je to remíza, ale i ta nakonec ke zlatu stačí…

Jirka Navrátil začíná šesti výhrami a pak už mu „jen“ stačí kontrolovat startovní pole a s přehledem dospět k 1. místu…

A co Van? Střídá skvělou hru se slabšími chvilkami, ale nakonec je hodně vysoko – a to hraje H-16!

Dan Daněk předstihuje o půl bodu celou šestici svých pronásledovatelů a vyhrává kategorii H-12. Překvapení? Pro mnohé asi ano, pro mne však nikoli, protože jsem měl možnost sledovat jeho výbornou hru před časem na turnaji v Řečkovicích…

Výborně si vede i Ondra Stuchlý, vidím ho jednu chvíli na on-line, před 2 roky ve Zlíně jej Benedikt v poslední partii připravil o postup – tentokrát mu ale účast na jarním MČR neunikne…

A co Benedikt? Hraje Open, v první partii „povinná“ výhra, ve druhé „povinná“ prohra s velmistrem Kislinským. Ve čtvrtém kole ve vyhrané pozici jediná hrubá chyba v turnaji – a strmý pád z elových a tabulkových výšin… Pak napínavý a vítězný čtyřhodinový boj s Jiřím Majerem a další skvělá výhra nad Martinem Konvičkou. V předposledním kole však Martin Dvořák Benediktův rozjezd ke 2. místu zastavuje – houževnatou obranou se postupně dostává ze stísněné pozice a odráží všechny snahy o matový útok. I poslední partie s Robertem Pavlíčkem je mimořádně bojovná – soupeř vsadil na útočnou kartu a podařilo se mu Benediktovu pozici zcela rozvrátit. Takže – nakonec 4. místo a odměna 400 Kč. Přesně tolik stojí kniha Marka Dvoreckého, kterou si syn z turnaje odváží, protože je třeba se důkladně připravit na další turnaj – Open-Brno… Ten jsme si spolu stanovili jako jakýsi pomyslný vrchol letošního roku, k němuž směřujeme tréninkové úsilí už někdy od jara… Takže – uvidíme!

A tady je ta partie s Jiřím Majerem:

Benedikt Hofírek – Jiří Majer

1. c4 Jf6 2. g3 c6 3. Sg2 d5 4. Jf3 g6 5. O-O Sg7 6. d4 O-O 7. b3 Sf5 8. Sb2 Dc8 9. Jc3 Sh3 10. c5 S:g2 11. K:g2 Df5 12. Db1 D:b1 13. Vf:b1 Jbd7 14. b4 Je4 15. e3 f5 16. Je2 g5 17. h4 h6 18. a4 b6 19. Sc1 b:c5 20. b:c5 Vab8 21. h:g5 h:g5 22. Jd2 e5 23. f3 Jef6 24. Jb3 Vfc8 25. Ja5 V:b1 26. V:b1 Vc7 27. Sb2 e4 28. f4 Jg4 29. Sc1 Sf6 30. Sd2 Se7 31. Jc3 Kf7 32. Ja2 Ke6 33. Jb4 Jb8 34. J:d5 K:d5 35. V:b8 g:f4 36. g:f4 Sf6 37. Kf1 Vh7 38. Vb7 Vh2 39. Ke1 Jf2 40. Vd7 Ke6 41. Vd6 Kf7 42. J:c6 Jd3 43. Kd1 Jb2 44. Kc2 Jc4 45. Jd8 S:d8 46. V:d8 J:d2 47. c6 Jc4 48. Kc3 J:e3 49. d5 Vc2 50. Kd4 Jg2 51. Vd7 Ke8 52. Vc7 e3 53. d6 Vd2 54. Kc5 e2 55. Ve7 Kf8 56. c7 Vc2 57. Kb5 V:c7 58. V:d2 Vg7 59. Kc6 J:f4 60. Ve5 Jg6 61. V:f5 Ke8 62. Vb5 Vd7 63. a5 a6 64. Vg5 Jf8 65. Ve5 Kd8 66. Vg5 Kc8 67. Ve5 Kd8 68. Ve1 Jg6 69. Ve6 Jf8 70. Vf6 Jh7 71. Vh6 Ke8 72. Kb6 Jg5 73. Vh8 Kf7 74. Kc6 Va7 75. d7 Je6 76. Kd6 Kg7 77. K:e6 V:d7 78. K:d7 K:h8 79. Kc6 – 1-0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Říj 31, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
31 října, 2011

Šachy a politika…

Bylo to někdy koncem května či začátkem června 2010. V Ústí nad Labem se konal šachový turnaj mládeže, syn tam skončil druhý, remizoval s Janem Macháněm a pamatuji si ještě, že se hrálo v krásném a prostorném sále, kde nebylo horko. Bydleli jsme v asi 3 km vzdáleném domečku u řeky, ranní cesta do hrací místnosti byla tedy dobrou fyzickou přípravou a byla by i hezkou procházkou, kdyby… kdyby se za pár dnů neměly konat volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Zdá se to být neuvěřitelné, ale během této tříkilometrové trasy se na nás asi ze 30 bilboardů díval Jiří Paroubek, tu usměvavý a hlásající šťastnou budoucnost, tam zase varující před vládou pravice… Sliboval všechno všem: Důchodcům vyšší důchody ze zisků ČEZU, rodinám s dětmi levnou elektřinu a nájmy, lenochům štědré sociální dávky… Zkrátka – v té zeleni probouzející se přírody, mlžného oparu nad řekou a vycházejícího slunce ta oranžová socdemácká barva působila příšerně. Vzpomínám si, že na jednom osaměle stojícím domě byly Paroubkovy bilboardy na obou štítech… Jyrka na nich měl tlustý svetr, ještě zvýrazňující jeho obézní medvídkovskou postavu, vedle něj stála nějaká naopak velmi hubená paní s kojencem v náručí a slogan zněl: „Myslete na budoucnost svých dětí.“ Jednou se mezi mnou a synem rozvinul tento dialog:

– „Tatínku, jsou ty plakáty drahé?“

– „Myslím, že jsou hodně drahé. Jeden stojí snad 4 000 Kč.“

– „A proč je sem tedy dávají?“

– „Víš, oni si myslí, že čím více těch bilboardů budou mít, tím více lidí je bude volit.“

– „A nemůže to být v konečném důsledku kontraproduktivní? Vždyť lidé si přece řeknou, že tolik slibů není možné splnit a spíše je to odradí.“

– „Víš, celá ta kampaň je založena právě na tom, že lidé jsou hloupí a nechají se nachytat. Jinak by sem ty bilboardy přece nedávali. Když takový hlupák vidí každý den na každém rohu Paroubka, nakonec se mu v mozku vytvoří krátké spojení „volby = Paroubek“ a dá mu hlas.“

– „Ale přece takových hlupáků nemůže být tolik?“

– „To by ses divil. Podle průzkumů veřejného mínění prý dostane Paroubek 40% hlasů.“

No – nedostal. Sice volby vyhrál, ale hlasů dostal jen něco přes 20%. Že by snad tedy voliči přece jen nebyli takoví blbci? Jak se to vezme. Paroubka sice nevolili, ale skočili (HOP 09!) na špek Kalouskovi a straně s poetickým názvem Kecy Veřejné. Takže jsme zase tam, kde jsme byli… tedy spadli jsme z deště pod okap… vlastně z kaluže do bláta… zkrátka, vyměnili jsme čerta za ďábla… prostě – máme, co jsme chtěli!

Z těchto ranních procházek kolem Paroubkových bilboardů vznikla následující báseň:

                                                            Kluk z plakátu

                                         Všichni, jimž věřil jsem, bídně mne podvedli

                                         – Havel a Kalvoda, Čalfa i Zeman…

                                         Lumpové mocí a penězi posedlí!

                                         Iluze, co jsem měl, dávno už nemám…

 

                                         Ještě že ty tu jsi, můj kluku z plakátu

                                         co pořád bojuješ za chudé lidi!

                                         Ti všichni měli nás totálně na háku

                                         Ty pro nás máš krásné, lákavé sliby.

 

                                         Jiříku z Poděbrad, s tváří tak poctivou

                                         vůbec mi nevadí, že jsi dost mimo…

                                         Ti lumpi vedli nás do zkázy oklikou

                                         – ty nás tam alespoň zavedeš přímo!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Říj 12, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
12 října, 2011

Jak to bylo ve skutečnosti…

V poslední době jsem na svou adresu opětovně zaznamenal některé invektivy ze strany šachových funkcionářů, kteří se na mne snaží shodit vinu za synovu neúčast na ME a navíc ještě tvrdí, že nemohla být ŠSČR obsazena kategorie H12 kvůli mému pozdnímu odřeknutí účasti. Pravda je samozřejmě opět někde úplně jinde, což se v následujících řádcích pokusím dokázat.

Dne 8. 6. 2011 jsem obdržel email od p. Vokáče, kde mi sděluje, že syn byl zařazen na Listinu talentů a vybízí mne, abych mu vyhledal trenéra, kterého bude částečně platit svaz a částečně (částkou 14 400 Kč) rodiče. Dost mne to udivilo, protože jsem p. Vokáčovi již dříve sdělil, že o trenéra nemám zájem, přičemž jsem se ho zeptal, zda finanční částka, určená pro trenéra, nepatří spíše mně. Bylo mi řečeno, že rozhodne Komise mládeže… a nic. Ještě týž den, tj. 8. 6. 2011, jsem mu proto odepsal:

„Vážený pane, syna trénuji sám, takže trenéra nepotřebujeme. Jestliže komise rozhodne, že mám právo na finanční částku jako trenér dvojnásobného mistra ČR, použiji ji na synovu účast na ME. Pokud komise rozhodne záporně, můžete možnost tréninku nabídnout těm rodičům, kteří na rozdíl ode mne trenéra hledají.“

Odpověď p. Vokáče (8. 6. 2011) : „Vážený příteli, jak si přejete. Posílám předsedovi Komise mládeže k rozhodnutí.“

Tento email byl poslán panu Fialovi a panu Kaňovskému. Pan Kaňovský mně 9. 6. 2011 odpověděl:

„Hezký den všem, já osobně jsem určitě pro, ale tohle musí samozřejmě odsouhlasit Zdeněk, resp. Komise mládeže.“

„Zdeněk“ se mi ovšem již neozval, takže jsem byl 28. 6. 2011 nucen sdělit p. Kaňovskému, že z finančních důvodů rezignuji na synovu účast na Mistrovství Evropy.

Taková je tedy pravda. Nevím, co si proti těmto mým jasným argumentům „ti nahoře“ zase vymyslí, ať už to ale bude cokoli, domnívám se, že s jistými lidmi ve vedení ŠSČR je každá diskuze (mírně řečeno) předem odsouzena k nezdaru. Jestliže jsem syna odhlásil na poslední chvíli, jak je mi předhazováno, bylo tomu tak proto, že jsem čekal na vyjádření Komise mládeže, resp. p. Fialy, jak mi bylo slibováno. Ovšem pan Fiala mi neodpověděl dodnes…

Naskýtá se samozřejmě otázka, jde-li vůbec p. Fialovi a těm ostatním o rozvoj mládežnického šachu, o dobré výsledky našich reprezentantů – a ne jen těch od H 16 výše… Odpověď nechávám na čtenářích.

Říj 1, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
1 října, 2011

Z trenérova deníku -2-

13.3.2011

Takže – kostky jsou vrženy… Včera ráno odejel Benedikt do Koutů nad Desnou, kde se od 12. do 19. března bude hrát o tituly mistrů České republiky ve všech věkových kategoriích, tedy H10, H12, H14, H16, D10, D12, D14 , D16 a rovněž turnaj H18 a H20. Navíc ještě nějaký Open dospělých a rapid turnaj. Je to prý „megapodnik“, šachistů přijelo skoro 350, dalších 200 lidí tvoří doprovod, takže hotel Dlouhé stráně asi praská ve švech. Moje žena ochotně převzala roli „trenérky“ a „manažerky“, dokonce se na ten „prázdninový“ týden celkem těší, já zůstávám doma a budu to celé ve volných chvílích sledovat na internetu. Benedikt je nasazen jako č.1 a pokud se mu bude dařit, měly by být jeho partie „živě“ přenášeny pomocí on-line šachovnic. V posledních dnech se syn připravoval především studiem zahájení, resp. jejich opakováním.

1.3. vydala Mezinárodní šachová federace novou ELO-listinu, Benedikt má 1980 bodů a je v naší zemi nejen stále v čele kategorie H 12, ale svůj „náskok“ ještě zvýšil. Co se týká jeho postavení ve světovém žebříčku, tak mezi 69 026 dvanáctiletými šachisty je na 60. místě.

Včera odpoledne se hrálo 1. kolo, Benedikt v něm po výborném výkonu přehrál Vojtěcha Wagnera z Hradce Králové, dnes ve 2. kole pak v pouhých 16 tazích rozdrtil Tomáše Lišku z 1. Novoborského ŠK. Zítra se hraje dvojkolo, Benedikt mi volal, že se na něj moc těší a chtěl by obě partie vyhrát. Jeho nejvážnější soupeři neodstartovali nejlépe, ale po dvou partiích je ještě příliš brzo na jakékoliv prognózy. Po zítřku budeme mnohem chytřejší…

 

Benedikt Hofírek – Vojtěch Wagner

Anglická hra

 

1. c4 e5 2. Jc3 Jf6 3. g3 c6 4. Jf3 d6 5. Sg2 Se7 6. d4 Dc7 7. O-O O-O 8. e4 Sg4 9. d5 c5 10. h3 Sd7 11. Jh4 Dc8 12. Kh2 Je8 13. f4 S:h4 14. g:h4 f6 15. f5 Kh8 16. h5 Vg8 17. Vg1 Jc7 18. a4 Ja6 19. Se3 Df8 20. Sf3 Df7 21. De2 Jb4 22. Vg2 a6 23. a5 Vab8 24. Vag1 Ja8 25. Jd1 b5 26. b3 b:c4 27. b:c4 Sa4 28. Jf2 Dc7 29. Jg4 Jc2 30. h6 De7 31. V:g7 V:g7 32. Sh6 Vgg8 33. J:f6 D:f6 34. Sg7 V:g7 35. V:g7 D:g7 36. V:g7 K:g7 37. Dg2 Kf6 38. h4 h6 39. Dg6 Ke7 40. De6 Kd8 41. D:d6 Ke8 42. D:c5 Jc7 43. d6 Vb7 44. f6 – černý se vzdal

 

Jiří Liška – Benedikt Hofírek

Pirc-Ufimcevova obrana

 

1. e4 d6 2. d4 Jf6 3. Jc3 g6 4. Jf3 Sg7 5. Se2 O-O 6- O-O Jc6 7. h3 e5 8. Se3 e:d4 9. J:d4 Ve8 10. J:c6 b:c6 11. f3 Jh5 12. Ve1 Se5 13. Sf2 Dg5 14. h4 Df4 15. Kf1 Dh2 16. Sd3 Jf4 – bílý se vzdal

 

15.3.2011

Takže chytřejší o mnoho nejsme, ovšem takové už jsou prostě šachy… Ale začnu po pořádku:

Včera v první partii Benedikt vyhrál, nebylo to ale nijak snadné – ze zahájení vyšel s dost podezřelou pozicí, bránil se však výborně a soupeř začal chybovat, čehož syn v koncovce s přehledem využil.

Ve druhé partii obětoval Benedikt hned v zahájení figuru za dva pěšce a útok. Nevím, proč to udělal – příčinou asi byla určitá eufórie z dosavadních vítězství a pocit, že mu „všechno projde“. Soupeř ho ale vyvedl z omylu – po čtyřhodinové bitvě musel Benedikt kapitulovat a cestu k titulu mistra republiky si pěkně zkomplikoval. Je na druhém místě spolu s dalšími třemi „tříbodovými“ hráči. Jeho včerejší přemožitel Jan Vykouk vede s plným počtem 4 bodů, domnívám se však, že toto „tempo“ nevydrží a odpadne, protože – při vší úctě k jeho dosavadnímu výsledku – jeho hra je značně nevyrovnaná.

 

Jan Vykouk – Benedikt Hofírek

Pirc-Ufimcevova obrana

 

1. e4 d6 2. d4 Jf6 3. Jc3 g6 4. Jf3 Sg7 5. Se2 O-O 6. O-O Jc6 7. h3 e5 8. d5 Je7 9. Sd3 Jh5 10. g4 Jf6 11. Jh2 c6 12. Se2 J:e4 13. J:e4 c:d5 14. Jg3 f5 15. g:f5 g:f5 16. Sg5 f4 17. Jh5 S:h3 18. J:g7 K:g7 19. Ve1 Vg8 20. Kh1 Sg2 21. K:g2 Kf8 22. Kh1 V:g5 23. Vg1 V:g1 24. D:g1 Jg6 25. Vd1 d4 26. Sd3 De8 27. Se4 Vc8 28. Dg4 Vc7 29. Vg1 Vg7 20. Jf3 Dd7 32. Sf5 De7 33. Jg5 Vg8 33. Dh5 Ke8 34. J:h7 Kd8 35. S:g6 e4 36. Dg5 e3 37. D:e7 K:e7 38. f:e3 d:e3 39. Sh5 Vh8 40. Vg7 Ke6 41. Kg2 Kd5 42. Kf3 Vc8 43. c3 b5 44. Sf7 Kc6 45. Sh5 a5 46. K:f4 b4 47. K:e3 b:c3 48. b:c3 Kb5 49. Kc3 Ka4 50. Sf7 Ka3 51. Sd5 Vc5 52. Jf6 a4 53. Va7 V:c3 54. Kc4 Vc1 55. Sb3 Vf1 56. V:a4 Kb2 57. Je4 Vf4 58. Sd5 Vf1 59. Sc4 Vc1 60. Sd3 d5 61. Jc3 – černý se vzdal

 

Za malou chvíli začne páté kolo, Benedikt se utká s Arsenijem Anaškinem a já budu napjatě sledovat, jak si povede. Je jasné, že „musí“ vyhrát.

 

16.3.2011

Benedikt včera dosáhl skvělého vítězství – hrál „svou“ pozičně-technickou hru a soupeři nedal šanci. Velký dojem na mne ovšem udělala i Anaškinova houževnatá obrana a jeho snaha o aktivní hru ve stísněné pozici. Byla to oboustraně výborně hraná partie a jsem rád, že ji Benedikt v „karpovském“ stylu rozhodl ve svůj prospěch.

 

Benedikt Hofírek – Arsenij Anaškin

Anglická hra

 

1. c4 Jf6 2. Jc3 e5 3. g3 Sb4 4. Sg2 O-O 5. e4 Jc6 6. Jd5 J:d5 7. c:d5 Jd4 8. Je2 J:e2 9. D:e2 d6 10. O-O Sc5 11. d3 f5 12. Se3 Sb6 13. S:b6 a:b6 14. f4 De8 15. a3 Sd7 16. Vf2 f:e4 17. d:e4 Sb5 18. De3 De7 19. f5 Vab8 20. Sf1 Sd7 21. g4 h6 22. Vg2 Dg5 23. Df2 Df6 24. h4 g5 25. h:g5 D:g5 26. Ve1 Kg7 27. Ve3 Vf6 28. Vh3 Se8 29. Vh5 S:h5 30. g:h5 D:g2 31. S:g2 c5 32. De2 Va8 33. Db5 Vf7 34. D:b6 Va6 35. Db3 Kf6 36. Dg3 Vg7 37. Db3 Va8 38. Db6 Vag8 39. D:d6 Kf7 40. De6 Kf8 41. Df6 Ke8 42. D:e5 Kf7 43. Dh2 Vg4 44. Kf2 – černý se vzdal

 

Dnes bude hrát Benedikt na druhé šachovnici s Alešem Krčilem, který se po slabším začátku prodral do vedoucí skupiny. Mimořádně důležitý bude i výsledek na třetím on-linu, kde se střetnou Arsenij Anaškin a Marek Matyáš.

Včera odpoledne jsem byl něco vyřizovat v Brně, když mně volal Benedikt s tím, zda bych se mu „nepodíval“ na jistou variantu Pirc-Ufimcevovy obrany, o níž si myslí, že ji dnes Aleš bude hrát. Všeho jsem tedy nechal a jel hned domů, abych to proanalyzoval a večer mu poslal. Benedikt má bojovnou náladu a chystá se udělat s Alešem „krátký proces“. Nic jiného mu také nezbývá – na cestě k titulu musí odvalit dva „balvany“ – tedy Aleše Krčila a Marka Matyáše.

 

17.3. 2011

V partie s Alešem Krčilem se v zahájení a vlastně i ve střední odehrával principiální Pirc-Ufimcevův „spor“. Benedikt získal hned zkraje převahu, kterou se mu dařilo nadále stupňovat a zdálo se, že výbornou poziční hrou soupeře postupně přehraje. Aleš ovšem v horší pozici skvěle vzdoroval, nacházel ty nejlepší obranné tahy a koncovka těžkých figur, do níž hra posléze přešla, se zdála být výhodnější spíš pro něho. Pak se však stalo něco, co Kasparov označuje termínem „zatmění mysli“. Benedikt v domnění, že může partii zakončit přímým útokem na krále obětoval dámu s tím, že po jejím vynuceném vzetí následuje mat. Chyba lávky – bílému králi zůstávalo jedno ústupové pole! Ovšem ono „zatmění mysli“ bylo tentokrát oboustranné – Aleše ta oběť dámy s následným „nekrytelným“ matem tak překvapila, že se okamžitě vzdal. Šachy jsou krásné, ale i kruté…

Benedikt je po 6. kole s 5 body v čele tabulky a směřuje k vítězství v turnaji. Nyní by ho již nemělo nic zastavit. Poslední tři partie s největší pravděpodobností vyhraje a stane se mistrem České republiky. Vůbec o tom nepochybuji, věřím mu, že svou šanci již nepustí.

…Benedikt před chvílí vyhrál divokou partii s Josefem Havelkou – měl v ní od začátku jasnou poziční převahu, kterou posléze vystupňoval k zisku kvality, ovšem závěr byl dost dramatický, protože soupeř v časové tísni vrhl všechno do útoku a zle Benediktovi „zatápěl“. Nakonec se ale synovi podařilo vyhnout se jak matu, tak i věčnému šachu a uplatnit velkou materiální převahu…

 

Benedikt Hofírek – Josef Havelka

Holandská obrana

 

1. c4 f5 2. Jc3 e6 3. d4 d5 4.Sf4 Jf6 5. Jf3 Se7 6. h4 c6 7. c5 Jbd7 8. e3 b6 9. Jg5 Jf8 10. b4 Jg6 11. Sg3 h5 12. Se2 Jg4 13. b5 S:g5 14. h:g5 D:g5 15. S:g4 h:g4 16. b:c6 O-O 17. Jb5 h4 18. Sd6 Vf7 19. Jc7 V:c7 20. S:c7 b:c5 21. d:c5 Sa6 22. Sd6 h3 23. g3 Df6 24. Vc1 Df5 25. c7 De4 26. Vh2 Vf8 27. S:f8 Je5 28. Db3 Jd3 29. Kd2 J:c1 30. K:c1 Dg2 31. V:g2 h:g2 32. Dd1 Sf1 33. c8D g1D 34. Sd6 Kh7 35. Da6 D:f2 36. Da:f1 D:e3 37. Dd2 Da3 38. Kb1 Kg8 39. Df8 Kh7 40. Dc2 – černý se vzdal

 

19.3.2011

Benedikt je mistrem České republiky! Rozhodlo o tom jeho včerejší vítězství nad Markem Matyášem. Markovi šlo o hodně – jedině výhra by mu zachovala naději na medailové umístnění a proto bojoval ze všech sil. V Pirc-Ufimcevově obraně hrál ostrou variantu útoku tří pěšců – tu však Benedikt dobře zná a nenechal se tudíž zaskočit. Rozhořel se boj na ostří nože, vznikla neobyčejně komplikovaná pozice, která dávala oběma hráčům pořádně „zabrat“. Jednu chvíli se zdálo, že převaha se definitivně kloní na Benediktovu stranu, ovšem soupeř si několika jemnými tahy vytvořil nebezpečné hrozby. Závěr partie probíhal v oboustranné silné časové tísni, kde se oba hráči dopouštěli hrubých chyb – rozuzlení celého dramatu nakonec vyznělo v Benediktův prospěch, ovšem klobouk dolů před Markovým výkonem!

V dnešní partii se Benedikt střetne se svým „starým známým“ Františkem Mrkusem ze Starého Města. Ten se výborným finišem dostal na dohled medailovým pozicím a bude jistě hrát nekompromisně na výhru, stejně tak jako Benedikt, který na výhru hraje vždy.

… Je dobojováno! Benedikt vítězí i v poslední partii, a to po perfektním a odpovědném pozičním výkonu. Byla to opět jedna z těch partií, o nichž se domnívám, že právě takto se mají šachy hrát. Mám radost, že si Benedikt mé rady bere k srdci a hraje stylem, který jsem mu vždycky doporučoval a k němuž jsem ho od začátku vedl.

 

Benedikt Hofírek – František Mrkus

Anglická hra

 

1. c4 e5 2. Jc3 Jf6 3. g3 Jc6 4. Sg2 Sc5 5. e3 d5 6. J:d5 J:d5 7. c:d5 Jb4 8. Db3 c6 9. Jge2 J:d5 10. O-O O-O 11. Jc3 Jb4 12. Je4 Se6 13. Dc3 Sd6 14. a3 Jd5 15. De2 Sf5 16. d3 Se7 17. Sc3 f6 18. Vfd1 Sg4 19. Vdc1 Vad8 20. d4 e:d4 21. S:d4 a6 22. Jc5 S:c5 23. S:c5 Vfe8 24. e4 Jc7 25. Sb6 Va8 26. f3 Sh5 27. Vd1 De6 28. Sf1 Sf7 29. Vd4 Db3 30. D:b3 S:b3 31. Vd7 Kf7 32. V:b7 Vab8 33. V:b8 V:b8 34. Se3 Se6 35. b4 Va8 36. Vc1 Sb3 37. Vc3 Se6 38. Vc5 Sc8 39. Va5 Sb7 40. Sc4 Ke8 41. Kf2 Kd7 42. f4 Jg6 43. e5 f:d5 44. f:e5 Jf8 45. Sc5 Je6 47. Sd6 Jd8 47. Sd3 g6 48. Vc5 Jf7 49. Vc4 J:d6 50. Vd4 Vf8 51. Ke3 Ve8 52. V:d6 Kc7 53. Kd4 Vd8 54. V:d8 K:d8 55. Kc5 Kc7 56. e6 Sc8 57. Sc4 g5 58. h4 g:h4 59. g:h4 Sb7 60. e7 Kd7 61. Kb6 Sc8 62. Se6 – černý se vzdal

 

Jak tento turnaj zhodnotit?

Role favorita není jistě lehká a tím více si cením toho, že se jí Benedikt nezalekl a prostě hrál „svoje“ šachy bez toho, aby se „nervoval“ tím, že „musí“ turnaj vyhrát. Po porážce ve čtvrtém kole nijak nezakolísal, naopak zbylých pět partií vyhrál a nakonec obsadil první místo s obrovským, 1,5 bodovým náskokem. Tu prohranou partii rozhodně nepovažuji za špatně sehranou – po intuitivní oběti figury hrál velmi dobře a stále usiloval o výhru, jeho soupeř se ale dokázal přesnou hrou ubránit a zvítězit. V partiích s Wagnerem, Liškou, Anaškinem a Mrkusem se Benedikt představil v tom nejlepším světle a přesvědčivě ukázal svou šachovou sílu. Dvakrát měl sice „namále“, ale hrubou chybu, jakou udělal v partii s Krčilem, „spáchá“ občas i sebelepší hráč a časová tíseň v souboji s Matyášem je jistě dostatečnou omluvou za těch několik „blundrů“. Benedikt přijel na republikový přebor s novým a ještě ne zcela „zažitým“ repertoárem zahájení a tato skutečnost byla do jisté míry znát – do střední hry někdy přecházel s horší pozicí, ale pak většinou dokázal přesnou poziční hrou strhnout převahu na svou stranu. Má ještě hodně „rezerv“ a slabých míst, ale to je vlastně dobře, protože tím pádem je zde prostor pro další zlepšování.

Možná, že přišla chvíle na určité bilancování. Jsou to totiž skoro na den 3 roky, co jsme se synem začali jezdit na šachové turnaje a trénovat. Ze šachového začátečníka, kterým Benedikt byl na jaře 2008 , se během těchto 3 let stal mistr republiky. Je to úspěch? Podle „normálních“ měřítek určitě ano, ovšem já si zpětně uvědomuji i řadu chyb, jichž jsem se jako trenér dopustil a je možné, že kdybych jisté věci dělal jinak, syn by byl dnes ještě dál. Během těchto roků jsem se vlastně učil i já sám – a to umění být dobrým trenérem. Stal jsem se jím? Asi ano, alespoň pokud lze soudit podle synových výsledků. Ale stejně tak, jako usiluji o Benediktův šachový růst, chci se v budoucnu snažit i o své trenérské zdokonalování. Je to vzájemná symbióza – otec a syn, trenér a „žák“. Jeden potřebujeme druhého, protože – jak říká jedno přísloví – „jsme na jedné lodi“.

Takže – napnout plachty a vzhůru za novými dobrodružstvími!

 

Zář 19, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
19 září, 2011

Z trenérova deníku

12.2.2011

Po zhruba třítýdenní přestávce dnes začíná další turnaj, kterého se Benedikt účastní – Czech Open Nový Bor. Po příjezdu a ubytování šel syn na chvíli spát, po cestě ho totiž „tradičně“ rozbolela hlava a do 16 hodin, kdy začíná 1. kolo, se chce dát do pořádku. Podle předběžných startovních listin by měl na začátek dostat relativně slabšího soupeře, takže doufám, že se partie příliš neprotáhne a půjdeme brzy spát.

Jestliže jsem se zmínil o třítýdenní šachové přestávce, nemyslel jsem to pochopitelně doslova. Naopak – Benedikt velice usilovně trénoval. Prostudoval např. Averbachovu učebnici věžových koncovek a také sehrál řadu partií s počítačem, a to s velmi dobrým výsledkem – myslím, že v posledních dnech třikrát vyhrál, pouze jednou prohrál a dvakrát remizoval. Otázkou samozřejmě je, nakolik se tato výborná hra se šachovým strojem odrazí na jeho soupeření se „živými“ lidmi, ale je evidentní, že v poslední době udělal Benedikt obrovský výkonnostní skok a že nejen dobře hraje, ale šachům i čím dál víc „rozumí“, tj. že dokáže správně posoudit pozici, propočítat varianty i stanovit plán hry. Ovšem slabin v jeho hře je pořád dost a dost.

Na turnaji v Praze jsem Benediktovi na burze šachové literatury koupil zajímavou a velmi kvalitní učebnici od ukrajinského velmistra Andreje Volokitina s poněkud kuriózním názvem „Samostudium pro zázračné dítě“. Kniha obsahuje několik stovek diagramů, které jsou rozděleny do tří oddílů s následujícími zadáními: Udělej tah! Najdi výhru! a Odpověz na otázku! Jde o cvičení intuice, propočtu variant a pozičního citu. Dělám to se synem tak, že mu nadiktuji určitou pozici, on si ji postaví na šachovnici, následně se s ní „seznámí“ a začne hledat řešení. Varianty si zapisuje do sešitku a nakonec posoudíme jejich správnost. Za zmínku stojí ještě to, že všechny diagramy jsou z partií, hraných po r. 2000. Benedikta to baví a já se často až divím, co všechno dokáže v pozici objevit.

…V první partii hraje Benedikt se soupeřem cca o 300 ELO bodů slabším, ale to samozřejmě vůbec nic neznamená, navíc vidím, že bojuje spíše sám se sebou – očividně mu není dobře, před partií se nestačil „aklimatizovat“, ale dává do hry všechno, snaží se ze všech sil o vítězství, bude to ale dnes asi moc těžké…

S jakými očekáváními jsme do Nového Boru přijeli? Hlavním cílem samozřejmě je dobře se připravit na nadcházející Mistrovství České republiky. Jsem přesvědčen o tom, že když hraje Benedikt velmi dobře v těžkých turnajích s dospělými, pak určitě nebude mít větší problémy se svými vrstevníky. Pevně věřím tomu, že MČR vyhraje a tím si otevře cestu do šachového „světa“. Benedikt sám vnímá MČR jako „odpočinkový“ turnaj, pochopitelně nikoli proto, že by se přeceňoval – je v tom spíše zdravá sebedůvěra a vědomí vlastní síly. Pro svůj úspěch dělá v každém případě maximum možného, jako trenér mu v současné době nemám co vytknout.

…Takže partie nakonec skončila po 3 hodinách hry a 30 tazích remízou, kterou nabídl soupeř a Benedikt přijal. Tento výsledek lze do jisté míry považovat za neúspěch, na druhou stranu však ve stavu, v jakém se syn nacházel  se o neúspěchu zřejmě mluvit nedá…

13.2.2011

… Před několika minutami začalo druhé kolo, Benedikt hraje bílými na 24. šachovnici s Františkem Laškem (Slavia Liberec – ELO 1860), je rozhodnut „napravit“ včerejší „výpadek“ a vyhrát…

14.2.2011

Včerejší partie skončila po velkém boji a takřka čtyřech hodinách hry remízou. S Benediktovým výkonem jsem byl spokojen, on sám si naopak vyčítal chyby, kterých se dopustil, takže jsem ho musel utěšovat, neboť byl dost skleslý… Je pravda, že nějaké nepřesnosti tam byly, na druhou stranu si však cením toho, že hrál tvrdě na výhru, dvakrát odmítl nabízenou remízu, o kterou sice nakonec musel sám bojovat, ale s přehledem ji uhájil. Jeho soupeřem byl navíc šachista, který v prvním kole dokázal remizovat se 4. nasazeným Polákem Mieczkiewiczem s ELEM 2344.

… K dnešní partii zasedl Benedikt s odhodláním prolomit remízovou „smůlu“ a konečně zabodovat „naplno“ – má k tomu „vhodného“ soupeře, Tomáše Suchomela z Liberce. Uvidíme… Jakýkoliv jiný výsledek než výhra by však byl velkým zklamáním…

… První vítězství je na světě. Benedikt v této partii s přehledem zvládl roli favorita…

 

15.2.2011

Dnes má Benedikt za soupeře poprvé hráče s ELEM nad 2000 – přesně 2160. Bude to teď dost náročné, protože po dnešní odpolední partii se zítra hraje dvojkolo.

Jinak – Nový Bor na mne působí tísnivým dojmem smutného, bezútěšného města. Jako by se tu zastavil čas, všechno je tady zanedbané, neupravené, rozbité. Celé to navíc umocňují „předlistopadové“ názvy ulic, na jednom činžáku čtu ceduli s nápisem „Dům v socialistické péči nájemníků“… Hlavní náměstí je tvořeno velikým parkovištěm, z něhož šílenou rychlostí startují auta, doprava ve středu města se dvěma kruhovými objezdy je totálně chaotická a především pro chodce velmi nebezpečná – dostat se přes náměstí do hotelu Pražák, kde se turnaj koná, je skutečně „o život“.

Žijeme tady s Benediktem jak dva jezevci v noře – bydlíme v domečku u nějaké výpadovky na úplném konci města. Podmínky k životu tu jsou dost „spartánské“, ale zatím to zvládáme dobře. Žádná dovolená to ovšem pro mne není. Jako vždy, když jsem se synem delší dobu sám, žiju i tady v jakémsi zvláštním napětí – je to něco jako vědomí odpovědnosti spojené s obavou, abych se o něho po všech stránkách dobře postaral. Tyto „mateřské“ starosti, které jindy tak skvěle a bezproblémově zvládá moje žena, mně dávají opravdu „zabrat“. Úzkostlivě kontroluji synovo oblečení (aby mu nebylo venku zima a v hracím sále naopak teplo), dohlížím na to, aby dostatečně pil (a aby voda nebyla studená, ale vlažná), v noci se budím, jestli dobře spí a jestli se neodkopal… Ne, my muži jsme bez žen úplně nemožní.. Tedy – já bez té své určitě.

Benedikt si teď celé hodiny přehrává Aljechinovy partie, žadoní, abych mu dal na řešení nějaký diagram, což já rezolutně odmítám, protože nechci, aby se unavil, v poledne pak chodíme do jedné obstojné restaurace na oběd. Nachází se tak daleko od našeho bydliště, že cesta tam a zpátky je zároveň součástí fyzické přípravy, zkrátka – normální turnajový život.

…Synovým soupeřem je dnes Vladimír Šenkýř z klubu Gordic Jihlava. S podobně silnými hráči už syn dokáže občas sehrát vyrovnanou partii, takže by to mohlo být zajímavé…

 

16.2.2011

Benedikt včera prohrál, přesto jeho výkon hodnotím kladně – v zahájení sice udělal chybu, která ho stála kvalitu, pak ale za sebou „spálil všechny mosty“ a pustil se do útoku, v němž si vedl vskutku výborně. Soupeř se ale skvěle bránil a nakonec i ubránil a díky své materiální převaze zvítězil.

…Dnes se tedy hraje dvojkolo, Benedikt má teď „nůž na krku“, v první partii „musí“ vyhrát, ovšem, jak jsem se před chvílí díval, ze zahájení vyšel se stísněnou pozicí, bude to těžké, ale věřím, že svého soupeře nakonec přehraje…

…Synova pozice je velmi špatná, bílý útočí na všech frontách, naštěstí se Benediktovi s velkým úsilím daří odrážet bezprostřední hrozby a postupně se vymaňovat ze sevření, ovšem, jak partie skončí, je ve hvězdách…

…Benediktův soupeř hraje výtečně, neustále se snaží zvyšovat tlak, partie zřejmě kulminuje, v několika následujících tazích se asi pozice vyjasní, zdá se mi, že případná koncovka by pro syna mohla být výhodná…

…Partie skončila po čtyřech hodinách hry remízou. Soupeřův tlak pokračoval i v koncovce a nakonec se Benedikt přes všechnu snahu dostal do jasně prohrané pozice. Pokračoval (možná spíše ze setrvačnosti) ještě chvíli dál a vtom se přihodil jeden ze šachových „zázraků“, které se stanou snad jen párkrát za život. Dosud perfektně a mimořádně přesně hrající soupeř udělal naprosto nečekanou hrubou chybu, po níž ztratil figuru a zcela zdrcen nabídl remízu. Při následné analýze jsem zjistil, že Benedikt udělal v zahájení vážnou chybu, která měla za následek trvalé strategické defekty jeho pozice. Je to dost mrzuté – podobné přehlédnutí mu včera prohrálo partii. Zbývají čtyři kola, za chvíli začne šesté, Benediktovým protivníkem bude Tomáš Ptáček ze Sokola Hradec Králové (ELO 1655), takže očekávám „povinné“ vítězství, hlavně však přesnější hru než dosud…

…Svým průběhem se tato partie řadí do kategorie „odpočinkových“ – Benediktův soupeř hraje značně pasivně a již nyní, po zhruba 20 tazích, stojí na prohru…

…Benedikt tedy vyhrál, má 3,5 bodu ze 6, bohužel v důsledku remíz s „papírově“ slabšími soupeři mu asi o hodně kleslo ELO. Poslední tři partie rozhodnou, zda si bude moci tento turnaj připsat k těm úspěšným…

 

17.2.2011

Dopoledne jsme se se synem toulali kolem města, koulovali se (napadlo asi 5 cm sněhu) a nakonec jsme se nějakým nedopatřením ocitli v areálu místní školy, na jejíž tartanové dráze si Benedikt trochu zaběhal.

…Těsně před partií mi kdosi řekl, že synův dnešní soupeř je šachovým trenérem 1. třídy a navíc prý napsal nějakou knihu o věžových koncovkách. Je to starší pán profesorského vzezření, bude to tedy „souboj generací“. Stejně jako včera (naštěstí lépe) rozehrál Benedikt „svou“ královskou indickou obranu. Před chvílí jsem se byl na partii podívat, zatím to vypadá velmi nadějně…

…Asi jsem to zakřikl. Benedikt udělal (do třetice všeho zlého!) zase chybu v zahájení a dostal se po celý zbytek partie pod silný tlak, velice vynalézavě se ale bránil, soupeř – zřejmě v domnění, že se už partie vyhraje sama nebo zaskočen houževnatou obranou – polevil v útoku a Benedikt vymyslel nádhernou kombinaci, která sice prohru neodvrátila, ale boj ještě hodně prodloužila. Myslím, že se v přípravě musíme zaměřit ještě na jednu důležitou věc, a to předvídání a eliminaci soupeřových taktických obratů.To je Benediktova značná slabina…

 

18.2.2011

Benedikt dvakrát prohrál, když černými použil královskou indickou… Tento turnaj sice bereme jako tréninkový, ovšem syna přesto dost deptá, že se mu nedaří tak, jak si představoval. Dnes má relativně slabšího soupeře a měl by tedy vyhrát – no, a pokud by zvítězil i v zítřejší poslední partii, snad by mohl být vítězem kategorie do 16 roků. Ale dost spekulací – je čtvrt na čtyři, takže pomalu půjdeme „na to“.

 

19.2.2011

Včera Benedikt po výborném výkonu zvítězil. Byla to asi jeho nejpodařenější partie v turnaji – soupeř udělal v zahájení několik nepřesných tahů, potom se ale houževnatě a vytrvale bránil, pozičnímu tlaku ale nedokázal odolat.

…Za chvíli začne poslední kolo, Benediktovým protivníkem je vynikající Zdeněk Cakl z Liberce, hodně bude asi záležet na tom, jak si syn poradí v případné královské indické, třeba se ale bude hrát 1. e4 a Pirc-Ufimcev…

…Soupeř zahrál 1. Jf3 a dále pokračoval dost nestandartně, Benedikt reagoval dobře, aby ve střední hře ve vyrovnané pozici „vyrobil“ hrubku! Naštěstí se ukázalo, že bude mít nakonec tři pěšce za figuru a v důsledku obnažení bílého krále dokonce určité vyhlídky na útok. Po výměně dam následovala napínavá koncovka, kdy soupeř musel bojovat o remízu. kterou ale přesnou hrou zachránil…

Benedikt tedy získal 5 bodů z 9, což je velice slušný výsledek, v kategorii H 16 skončil asi čtvrtý, a to ve velmi silné konkurenci. Turnaj splnil svůj účel, ukázal synovy silné i slabé stránky, je toho hodně, co spolu musíme zlepšovat, ale šachy ho pořád baví.

Teď sedíme ve vlaku do Brna, Benedikt řeší diagramy, takže nekonečná cesta šachového sebezdokonalování pokračuje…

 

Benedikt Hofírek – Stanislav Lešek

Anglická hra

 

1. c4 Jf6 2. Jc3 e6 3. e4 d5 4. c:d5 e:d5 5. e5 Jg8 6. d4 Se6 7. Se3 c6 8. Jf3 Jbd7 9. Sd3 Sb4 10. Jg5 g6 11. J:e6 f:e6 12. Dg4 De7 13. a3 Sa5 14. b4 Sb6 15. O-O Df7 16. b5 Jge7 17. b:c6 b:c6 18. Ja4 Jf5 19. Vac1 Vac8 20. Sb5 O-O 21. Sa6 Vc7 22. Dd1 De7 23. Vc3 c5 24. J:c5 J:c5 25. d:c5 J:e3 26. V:e3 S:c5 27. Vg3 S:a3 28. Sd3 Vc1 29. Dg4 V:f1 30. S:f1 Sc5 31. Vf3 V:f3 32. D:f3 a5 33. Sb5 Df7 34. De2 Df4 35. g3 De4 36. D:e4 d:e4 37. Kf1 e3 38. f4 Kf7 39. Ke2 h6 40. h4 g5 41. h:g5 h:g5 42. f:g5 Kg6 43. Sd7 K:g5 44. S:c6 a4 45. Sc4 Kg4 46. e6 K:g3 47. e7 S:e7 48. K:e3 – remíza

 

Benedikt Hofírek – Petr Šimon

Královská indická obrana

 

1. c4 Jf6 2. Jc3 g6 3. e4 d6 4. d4 Sg7 5. Jf3 O-O 6. g3

Přehozením tahů přešla partie do královské indické, bílý volí variantu s vývinem střelce na g2. Následující tah černého je vážná strategická chyba.

6. … Jc6

Správné bylo 6. … e5, aby po následujícím tahu bílého mohl jezdec ustoupit na e7.

7. d5 Je5

Další chyba, ještě vážnější než předchozí. Lepší bylo vrátit se jezdcem na b8.

8. J:e5 d:e5

Černý střelec na g7 bude prakticky do konce partie vyřazen ze hry.

9. Sg2 Sd7 10. O-O Dc8

Usilovat o výměnu bělopolného střelce je rovněž chybné. Černý ztrácí důležitá tempa a převaha bílého začne hrozivě narůstat.

11. b4 Sh3 11. a4 S:g2 12. K:g2 e6 14. Se3 e:d5 15. c:d5 Je8

Po této další chybě získá bílý pěšce spolu s velkou poziční převahou.

16. Sc5 Jd6 17. Jb5 Vd8 18. S:d6!

Nejtěžší tah bílého v partii. Je silnější než braní pěšce a7.

18. … c:d6 19. Vc1

Paradoxní pozice! Černá dáma má pouze jedno ústupové pole.

19. … Dd7 20. Vc7

A znovu může černá dáma jenom na e8!

20. De8 21. V:b7

Pozice bílého je technicky vyhraná, je ale nutno odrazit pokusy černého o protihru.

21. … Vd7 22. V:d7 D:d7 23. Dd2

Bílý brání černému střelci dostat se do hry a uvolňuje cestu věži.

23. … a6 24. Jc3 f5 25. f3 f4

Černý musí nechat pozici na královském křídle zablokovanou, neboť otevření sloupce „f“ by bylo výhodné pouze pro bílého.

26. b5 a:b5 27. a:b5 h5 28. b6 Va6 29. Vb1 Db7 30. Db2 f:g3 31. h:g3 Sh6

Až teď se černý střelec dostává konečně do hry, je to však již příliš pozdě.

32. Kf2

Brání střelci dostat se na e3. Černý se tedy snaží o jeho převod přes g5 na d8, ale bílý mu to neumožní.

32. … Sg5 33. Db5

Nyní vázne 33. … Sd8 na 34. De8.

33. … Kf7 34. Dc6 Da8 35. Dd7

Samozřejmě ne 35. b7 pro 36. … Da7. Následujícím manévrem převádí bílý svou dámu do „bezpečí“ a připravuje vítězný pochod pěšce „b“.

35. … Se7 36. De6 Kf8 37. b7 Da7 38. Kg2 Va2 39. Kh3 Vh2 40. K:h2 Df2 41. Kh3 – žádný další šach není a černý se vzdal.

 

Zdeněk Cakl – Benedikt Hofírek

Nepravidelné zahájení

 

1. Jf3 Jf6 2. b3 g6 3. Sb2 Sg7 4. g3 O-O 5. Sg2 c5 6. c4 d6 7. O-O e5 8. e3 Sg4 9. h3 S:f3 10. D:f3 e4 11. De2 Jc6 12. Jc3 Ve8 13. d3 e:d3 14. D:d3 De7 15. Vad1 Vad8 16. a3 a6 17. Dc2 h5 18. Jd5 J:d5 19. V:d5 Je5 20. Vfd1 Vd7 21. Sc3 Df6 22. V:e5 V:e5 23. f4 Df5 24. e4 V:e4 25. S:e4 D:h3 26. Vd3 h4 27. S:g7 K:g7 28. Dg2 Dg4 29. g:h3 D:f4 30. Vf3 D:h4 31. Sd5 De1 32. Df1 D:f1 33. K:f1 f5 34. Ve3 b5 35. c:b5 a:b5 36. Sc6 Va7 37. S:b5 V:a3 38. Sc4 Va2 39. Vd3 f4 40. V:d6 Vh2 41. Vd5 Kf6 42. V:c5 g5 43. b4 g4 44. Sd3 f3 45. Vf5 Ke6 46. Vg5 Vg2 47. Se4 g3 48. S:f3 Vf2 49. Kg1 V:f3 50. Kg2 Vb3 – remíza 

Zář 7, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
7 září, 2011

Tento článek raději nečtěte aneb jen pro silné nervy…

Kdosi z mých milých diskutujících kdysi napsal, že po tzv. „kontroverzním“ a „radikálním“ článku napíšu vždy článek tak říkajíc normální a nekontroverzní, a že v tom musí být nějaký můj skrytý úmysl nebo rafinovaný záměr, zkrátka, že to není samo sebou. Asi měl pravdu a i když po těchto svých skrytých úmyslech pátrám marně, může se stát, že je časem objevím. Je dokonce možné, že i v následujících aforismech, které někdy vymýšlím, když jedu s dětmi na kole krásnou krajinou okolí Brna a které považuji za neškodné a snad občas i vtipné slovní hříčky, mohou jistí jedinci nalézt něco mnohem hlubšího a závažnějšího, třeba i moji snahu někoho pomluvit, upoutat na sebe pozornost a pak roznášet drby o známých osobnostech nebo zamaskovaně, ale o to zákeřněji zaútočit na funkcionáře nějakého svazu. Kdo ví…

 

Nejtěžší je vyhrát vyhranou partii – ale ani prohraná partie se nevyhrává nijak snadno.

Šachová partie je časové období, na jehož začátku hráč hodiny pouští a na konci zastavuje.

Názor, že většina šachistů jsou podivíni, je nesmyslný už z toho prostého důvodu, že nepřímo tvrdí, že někteří jimi nejsou.

Každý hráč by měl vědět, že prohrát není žádná tragédie – vždyť zítra se dá prohrát zas…

Žena za šachovnicí může být stejně nebezpečná jako ženská za volantem.

Pokud hráč u partie usne, jedná se vždy o těžký společenský prohřešek. Pokud zkolabuje, jde většinou jen lehkou mozkovou příhodu.

Při hře si soupeři nemají nadávat, protože na to budou mít dost času po partii.

Jak krásné je těšit se na příští partii – tu jsme totiž ještě neprohráli…

Radovat se z výhry by měl hráč způsobem hodným člověka s jeho klady i zápory.

Nejlepší motivací k výhře bývá strach z prohry.

Z prohry se šachista může mnoho naučit – ale je to jen slabá útěcha…

Mezi šachisty se občas vyskytnou i jedinci, kteří při partii způsobně sedí, přemýšlejí a nijak nevyrušují – ostatní hráči jim říkají tiší blázni.

Velmistrovská remíza je zločinné spolčení dvou hráčů, jejichž ELO je již tak vysoké, že se pomalu začínají bát, aby jim nekleslo.

Hrací sál je speciální přetopená místnost, v níž nejdou otevřít okna.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zář 1, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
1 září, 2011

Otevřený dopis Tereze Olšarové

Milá slečno Terezo, v poslední době mně od Vás přišly 3 emaily, přičemž na ten poslední odpovídám formou tohoto otevřeného dopisu. Napsala jste mi:

„Pane Hofírku,

nevím, co jsem vám já, nebo moje sestra, udělala, že se na vašem blogu jako jediní šachisté těšíme takové pozornosti. S vámi, ani s vaším synem, nemáme krom záliby k šachové hře, nic společného a nevidím důvod, proč bychom se opět měly objevovat ve vašich článcích…

Karolína má za sebou několik úspěchů na reprezentačních akcích: 3. místo na ME mládeže do 10-ti let, 5. místo na MS do 14-ti let a 5. místo na ME do 16-ti let. Svými výsledky se, mimo jiné, zasloužila taky o to, že svaz dostal větší příspěvky na svou činnost. Myslím si, že je nehorázné jí vyčítat snad jediný velký neúspěch (nevzpomínám si na žádný jiný), nehledě na to, že Karolína měla v Indii horečky. Můžu vás ujistit, že na MS v Indii svaz přispěl tolik, kolik by přispěl komumoli jinému – 7 500 Kč, zbývajících cca 30 000 Kč přispěl Karolíně vlastní oddíl jako poděkování za reprezentaci. Je pravdou, že se svaz rozhodl Karolíně zaplatit ME v Bulharsku. Z našich aktuálních mládežníků má nejlepší výsledky a tudíž největší šanci na dobré umístění.

Co se týče mě, asi vám nevyvrátím, že šachu nerozumím a jsem infantilní. Ale něco jiného je mě pomlouvat na blogu, který, jak říkáte, čte několik tisíc lidí, to beru jako urážku na cti a poškození svého jména. Naprosto odmítám jakoukoliv protekci ze strany svazu a stejně tak popírám jakýkoliv „nadstandardní“ mimošachový vztah s vaším IM. Nemám tušení, o čem mluvíte, a proto prosím o vaši veřejnou omluvu.

S pozdravem Tereza Olšarová.“

Milá slečno Terezo, chtěl bych především zdůraznit, že si nejsem vědom ničeho, co by se z mé strany vůči Vám dalo interpretovat jako „urážka na cti“ a „poškození jména“. Vaši žádost o omluvu si nedovedu nijak racionálně vysvětlit, resp. jediné možné vysvětlení, které mne napadá, je to, že jste si zřejmě v našem šachovém prostředí zvykla na jisté výsadní postavení spojené s nekritizovatelností svých názorů, a že tedy již pouhý odlišný názor či kritiku vnímáte jako osobní urážku. Všimněme si jedné Vaší věty: „… asi vám nevyvrátím, že šachu nerozumím a jsem infantilní.“ Já jsem ovšem nenapsal, že jste infantilní, ale že Váš rozhovor pro časopis Šachinfo byl infantilní, což je přece rozdíl. Proč mne tedy necitujete přesně? Ostatně – slovo infantilní nemá negativní, tím méně pejorativní nádech, ve slovníku cizích slov je překládáno jako „dětinský“, „nevyzrálý“ A tak na mne ten Váš rozhovor opravdu působil. Skutečně se tím cítíte uražena?

Já si opravdu myslím, že jste šachově podprůměrná a bezperspektivní. Domnívám se totiž, že pokud se šachu věnujete tak málo, jak říkáte v onom rozhovoru, těžko se můžete zlepšovat. Je to jen a pouze můj osobní názor a nevím, co Vám na něm může vadit.

Co se týká peněz, které dostáváte od svazu, můj názor je tento: Ty peníze Vám přece nedává svaz, ale určití lidé ve svazu, kteří o tom rozhodují. A Vy si ty peníze od nich berete, čímž vlastně dosvědčujete, že jste přesvědčena o tom, že si je svými výkony zasloužíte. Samozřejmě, po formální stránce je všechno v pořádku, já mám ale spíše na mysli rovinu morální. Domnívám se, že pokud byste byla jen trochu sebekritická, tak byste žádné peníze nepřijala.

Pokud jde o Váš vztah s „mým“ IM, za co se Vám mám omlouvat, kdyš sama říkáte, že nevíte, o čem mluvím?!

Chtěl bych Vám navrhnout, abychom tuto diskuzi již ukončili – pokud jsem se Vás, byť nechtěně, nějak dotkl, samozřejmě se omlouvám a věřím, že tuto omluvu přijmete.

Srdečně Vás zdraví a vše nejlepší přeje Jan Hofírek

 

 

 

 

 

 

Srp 23, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
23 srpna, 2011

Moje šachové aforismy

 

No, aforismy… spíše pokusy o ně. Ostatně posuďte sami:

Šachy dovedou rozvíjet intelekt, a to dokonce i u lidí s vysokoškolským vzděláním.

Muži hrají šachy o něco lépe než ženy. A někdy ani to ne.

Šachová partie je soubojem dvou individualit. A často i individuí…

Jeho velkou předností bylo umění vzdát se v pravý čas. Proto někdy k partii ani nepřišel…

Tomu, kdo bere šachy příliš vážně, se může velice snadno stát, že skončí jako šachový profesionál.

Vážit si soupeře by měla být pro každého hráče samozřejmost, neboť je to jediný člověk, který vám názorně a beze slov dokáže, že jste vůl…

Rozdíl mezi mužským a ženským šachem je tak velký proto, že ženy při hře více přemýšlejí.

Šachová slepota je zvláštní jev, kdy hráč udělá úplně blbý tah jen proto, že nemohl najít ještě blbější…

Přemýšlet u šachů se obvykle nevyplácí, protože ten, kdo přemýšlí, může občas bohužel i něco vymyslet.

Přímá úměra mezi velikostí mozku a kvalitou hry neexistuje, i když se o to některé ženy snaží.

Hlavní rozdíl mezi šachovým divákem a čumilem je v tom, že čumil šachům rozumí…

Šachový trenér je člověk, který se před svým svěřencem snaží zamaskovat skutečnost, že šachům se nelze naučit tréninkem.

Šachistova špatná hra může být často zapříčiněna faktory zcela mimošachovými – např. kvalitní domácí přípravou.

Novinka v zahájení je tah, po němž ten, kdo ho provedl, prohraje zcela originálním způsobem.

Vzdát se příliš brzy je naprosto nepochopitelná slušnost. Vzdát se příliš pozdě naopak zcela pochopitelná zhovadilost.

Některé ženy hrají šachy skoro tak dobře jako mužatky.

Vyhnout se časové tísni je pro mnoho hráčů velmi obtížné, neboť se jí chtějí vyhnout již od začátku partie.

Diváci jsou u šachové partie velmi důležití, neboť jinak by hráče znervózňovali jen jejich soupeři.

Plán hry je schopnost co nejdéle odvracet nevyhnutelnou porážku.

V zahájení se hráči oťukávají, ve střední hře proklepávají, v časovce rozklepávají a po prohře oklepávají.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Srp 22, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
22 srpna, 2011

Pokus o nadčasovou (nadšachovou?!) úvahu…

Jak se zdá (alespoň všechny indície tomu nasvědčují), stal jsem se úspěšným blogerem Pražské šachové společnosti. Moje články čtou tisíce lidí, jsou široce diskutovány a navíc (a toho si cením nejvíc) dokonce množství pochybných anonymních existencí neváhá usednout k počítači a napsat mi, že jsem vůl a kretén. Podobná označení ze strany těchto křiklounů samozřejmě považuji za velkou pochvalu a jsou pro mne bezpečným indikátorem toho, že zřejmě nepíšu špatně…

Ale opravdu nemám v úmyslu se nějak vychloubat, ba co víc, jsem ochoten připustit, že jsem skutečně vůl. A tou největší volovinou, co jsem v poslední době spáchal, byla určitě ona mediálně tolik přetřásaná prosba o finanční pomoc pro synovu účast na ME. Zapomenout na to, že primárními vlastnostmi malých českých lidí jsou závist a škodolibost, že úspěch se u nás neodpouští a že schopnost vypracovat se na vrchol bez pomoci tzv. „šachových odborníků“ a „trenérů“ je takřka zločin – tedy zapomenout na toto všechno může opravdu jen vůl. No – a já na to zapomněl…

Přitom je pozoruhodné, že jsem nabídek na finanční pomoc měl nemalé množství. Ovšem – a to je pro dnešní dobu „tržního hospodářství“ signifikantní – vždycky to bylo podmíněno určitou protislužbou. Samozřejmě takovou, která byla pro mne z principiálních důvodů neakceptovatelná. Tak např. jakási organizace gayů mně chtěla dát určitou finanční částku za to, že se distancuji od svého názoru, který jsem někde napsal – byl to navíc citát jednoho holandského odborníka -, že totiž podle většiny psychiatrů je homosexualita duševní nemoc, resp. neurotická porucha osobnosti. Jiný spolek (jeho přesný název si nepamatuji, ale bylo to něco jako „Práva otců na výchovu dětí“) po mně za finanční úplatu žádal, abych nepsal články proti tzv. „střídavé péči“ o děti po rozvodu rodičů. Protože tzv. „střídavku“ považuji za sociologický nesmysl, který bere dětem stabilní domov a dělá z nich kočovníky a navíc vyslovil názor, že děti by měly být svěřovány výlučně matkám, nabídku jsem odmítl. A vůbec jsem se setkával s reakcemi, jejichž leitmotivem byla neustále se opakující mantra „Vašemu synovi bychom přispěli, ale kvůli Vašim názorům to neuděláme“. Je to zvláštní, ale zdá se, že se dějiny opakují – stejně jako před r. 1989 jsou děti trestány za „hříchy“ rodičů. Zažil jsem to taky – „Ano, Váš syn by se dostal na školu, ale to byste se nejdříve museli vypořádat s náboženskou otázkou“ – tak nějak to soudruzi říkali mým rodičům. Ale to jsem zase poněkud odbočil…

Jsou mně vytýkány nejrůznější věci, např. to, že mám vyhraněné názory. Vůbec nechápu, proč by to mělo být něčím negativním či dokonce špatným – já si naopak myslím, že každý člověk by měl mít vyhraněné názory, jinak je pouhým blbcem ve stádu amorfních plazmat, jejichž názory se vyhraňují (tedy „jsou vyhraňovány“) sdělovacími prostředky. To jsou ty milióny našich milých spoluobčanů, jejichž duchovní obzor končí u Novy, fotbalu a piva. A taky prý píšu konfrontačním stylem. Opět – proč je slovo konfrontace používáno v pejorativním smyslu? Každý by přece měl (a hlavně měl mít možnost) své názory, o nichž je přesvědčen, „konfrontovat“ s jinými – bohužel, takovéto smysluplné konfrontace nejsou mnozí schopni a právě z nich se rekrutují nejrůznější kreatury, neštítící se volat po cenzuře a zrušení mého blogu. Ale to jsem zase poněkud odbočil…

Chci především říci, že po zhruba tříletých zkušenostech s tím, jak to v českém šachu chodí, jsem přišel k následujícím poznatkům: Existují jakési tři formálně sice neexistující, reálně však zcela evidentní skupiny „řádně organizovaných“ šachistů. Tu první tvoří děti a jejich rodiče, snažící se podporovat u svých potomků lásku ke královské hře a zdravou ctižádost něčeho v ní dosáhnout. Druhou skupinou jsou různí nižší funkcionáři, svého druhu nadšenci, kterým jde o udržení a případný rozvoj slavných tradic českého šachu a jsou ochotni i schopni v tomto směru obětovat svůj volný čas, předávat své zkušenosti, zkrátka vykonávat takovou tu – eufemisticky řečeno – černou práci. Na vrcholu této pomyslné pyramidy pak trůní šachová „elita“, tj. úzká skupina „vyvolených“, kteří žárlivě střeží své výsady a pokud někoho mezi sebe pustí, tak vždy až po pečlivé prověrce poslušnosti a loajálnosti dotyčného. To je příčinou toho, že se v našem šachu nic nemění, i když se občas obmění „vrcholní“ funkcionáři, vždy slibující, že od teď už to bude jiné, že se zlepší komunikace, bude se podporovat mládež… zkrátka takové ty předvolební „gulášové“ řeči. „Obecný lid šachový“ je těmito „stranickými kádry“ chápán jako obtížný hmyz, kterému je ale nutno mazat med kolem pusy, protože platí členské příspěvky, bez nichž by se celá stavba důmyslně uspořádaných koryt zřítila.

V této souvislosti mne napadá, zda vůbec má Šachový svaz České republiky nějaké opodstatnění, tj. zda ho „normální“ šachisté vůbec potřebují a zda by nebylo lépe, kdyby neexistoval. Když nebyla FIDE, ničemu a nikomu to nevadilo. Šachy se hrávaly stejně, pořádaly se turnaje i zápasy o mistra světa. A věřím, že i bez ŠSČR bychom se klidně obešli. Šachy by se hrály dál a věřím, že by se – možná že ne v takovém množství, ale přece – konaly i nejrůznější turnaje a jistě i přebory republiky. Nic by se vlastně nezměnilo, resp. změnilo k lepšímu – ti „vyvolení“ a „nenahraditelní“ by odešli od koryt, odstranil by se protekcionismus a nejrůznější výsady pro určité „vybrané skupiny“ hráčů a hráček, prostě – pročistil by se vzduch a bylo by možno začít znovu s čistým stolem. Mám ale obavu, že kapři si rybník nevypustí a že tedy „šachová revoluce“ musí vzejít zdola. Ale to jsem zase poněkud odbočil…

 

 

 

 

Srp 19, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
19 srpna, 2011

Funkcionáři nebo mafiáni?!

 

I když prvotním účelem mého blogu měla být metodika šachové přípravy, resp. určitý nástin toho, jak jsem šachově „vychovával“ svého syna, nějak se k této ryze odborné problematice nemohu stále dostat. Vždycky mně do toho „vleze“ něco, na co je vhodné či nutné reagovat, a i když si stále říkám, že nesmyslným (protože předem k nezdaru odsouzeným) „diskuzím“ s různými šachovými činovníky se budu nadále vyhýbat, i tentokrát (snad už naposledy?!) se cítím povinen reagovat na jisté skutečnosti (a zkušenosti), které by možná mohly být poučné i pro ostatní rodiče šachových ratolestí, třeba jen proto, aby ze sebe nenechali udělat takové hlupáky, jako se to „podařilo“ mně… Ale konkrétně:

V dobré víře jsem před 2 měsíci ŠSČR zaplatil částku (už tehdy mne mělo „trknout“, že byla výslovně označena slovem „nevratná“) 3 000 Kč jako tzv. zálohu pro účast syna na ME v Bulharsku. Bylo mi řečeno, že zbylou sumu – která mně připadala s jistými výhradami akceptovatelná – zaplatím později. Když mi nakonec přišla žádost o zaplacení oné „s jistými výhradami akceptovatelné“ částky, byl jsem nemile překvapen, neboť se výrazně lišila – samozřejmě v můj neprospěch – od částky původně avizované. Protože jsem tolik peněz neměl, musel jsem synovu účast na ME odříci.

Napsal jsem p. Vokáčovi, že bych považoval za slušné, kdyby mně ony 3 000 Kč byly vráceny, protože jsem byl jeho dřívější informací uveden v omyl, resp. byl ode mne žádán doplatek vyšší, než bylo ujednáno. S odvoláním na „nevratnost“ byla má žádost odmítnuta. Mám prý celou věc řešit s p. Kaňovským, kterému byla předána agenda týkající se reprezentace mládeže. Pan Kaňovský mne odkázal na p. Fialu – zkrátka takové to klasické přehazování horkého bramboru. Nakonec jsem si řekl, že ty 3 000 Kč oželím, ostatně mně ani nic jiného nezbývá… Věřím, že tato má zkušenost může být určitým varováním pro ostatní rodiče, aby byli při jednání s vedením ŠSČR obezřetní a hlavně aby neplatili žádné tzv. nevratné částky.

Možná, že tuto svou úvahu bych mohl rozšířit i o některé své subjektivní (nebo snad objektivní?!) dojmy a postřehy poněkud globálnějšího charakteru. Za situace, kdy jsem já svou hloupostí a naivní důvěrou v platnost jednou daného slova přišel o ty 3 000 Kč, platí svaz řádově vyšší částky hráčkám, jejichž šachová výkonnost je – mírně řečeno – problematická, které však patrně patří k oblíbenkyním těch „nahoře“. Jestliže tedy sl. K. Olšarová letí do Indie, aby tam svým „výkonem“ totálně znemožnila český šach, možná by si mohla uvědomit, že tam byla mimo jiné i za těch mých 3 000 Kč, o něž mne svaz připravil. A pokud druhá z „Olšarek“, šachově podprůměrná a zcela bezperspektivní Tereza dostává rovněž štědré „dotace“, naprosto neodpovídající jejímu šachovému významu, pak se musím chtě nechtě ptát, zda není pravdou to, o čem si štěbetají vrabci na střeše – totiž že hlavním důvodem tohoto jejího protěžování jsou „nadstandardní“ mimošachové vztahy s jistým IM…

No, raději skončím – i tak asi budou potrefené husy kejhat hodně nahlas…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Srp 16, 2011Jan Hofírek
Blog Jana Hofírka
16 srpna, 2011
2. stránka z celkem 4«1234»
Další články autora
[custom_widget_pro_zobrazeni_blogu]
Nejnovější příspěvky
  • ČEZ CHESS TROPHY 2025: Šachy na Pražském hradě i v perle secese
  • ČEZ CHESS TROPHY 2025 STREAM
  • ČEZ CHESS TROPHY 2025
    Světová jednička přijíždí do Prahy
  • ČEZ CHESS TROPHY 2024
    Izrael poráží české velmistry
  • Palba ostrými černými
Nejnovější komentáře
    FIDE - Mezinárodní šachová federace sdružující šachysty z celého světa. www.fide.com
    ECU - Evropská šachová unie sdružuje evropské šachové federace. www.europechess.org
    Šachový svaz ČR - sdružuje šachysty v české republice. www.nss.cz
    Pražská šachová společnost, z.s. Email: prazska.sachova@gmail.com IČO: 26669897 Sídlo: Na zájezdu 1940/6
    2025 © Praguechess
    Truemag theme by StrictThemes