Truemag

  • Novinky
  • Připravujeme
  • Pořádané akce
  • Vydané knihy
  • E-shop
  • Čeština
  • Výuka šachu
  • Šachový turismus
  • O nás

Blog Martina Habiny

Pyramida

 Je to pěkná břečka, ta naše politika, viďte? Teď mají průšvih jedni, jindy druzí. Z premiérových překvapených slov před nastoupeným parlamentem, že trafiky jsou přece běžnou odměnou stran zasloužilým členům, hned každý sedmák ví, jak to je. Přítomným, krčíc rameny, vlastně jen připomínal věci, o kterých si jinak povídají v bufetu. Otevřeně mluvil mezi svými o jejich společném světě. Další epizodka, aťsi tentokrát i s manévry policie. Zdali jde o kriminální čin nebo jen o malou levárnu, je vlastně fuk, kdo si má všechny aféry mocných pamatovat? Volič zleva, zprava, uprostřed po právu v hospodě láteří. Po právu?

 

Malý skok stranou, Evička (4) mi dnes ráno přinesla kresbu princezny se zelenými vlasy s komentářem: „jedla hodně salátu“. Katka v mžiku připomněla naši krásnou rusovlasou kamarádku: „ Jí hodně pomerančů“. Já, že lepší jsou vlasy krátké, zelená jim sluší a salát je zdravý. Ukončil to Ondra s tím, že princezna salát nemusí, myslí, že je to známka punku.

Princezna, co jedla moc salátu; autor: Eva Habinová

Princezna, co jedla moc salátu; autor: Eva Habinová

Fabulujeme, jako když bičem práská, pravdičku chceme hlavně tu svou. U voleb ovšem legrace končí. Odpálkovat vinu za průšvihy na názorové protipóly či se vézt na kolektivní vlně pod nějakým lídrem je celkem fajn. Volby ale definují sestavu na vrcholu pyramidy. A vrchol nemůže být z podstaty věci lepší než celá pyramida. I kdybychom se rozkrájeli, nejsme schopni zvolit lepší politiky, než jsme my sami. Nemám problém s buranským chováním, půjdu a budu tedy burana volit. Ukázat prstem na virózu umím samozřejmě i pak. Pokleslá atmosféra ve společnosti je pak teplou líhní korupce. Klidně nadávejme, politika se zlepší až s námi.

Pyramida roste homogenně ze základny.

Čvn 15, 2013Martin Habina
Blog Martina Habiny
15 června, 2013

Jiné světy starých gentlemanů

Jedno letní sobotní odpoledne jsme s Katkou šli brněnskou Masarykovou třídou rozverně směrem dolů k nádraží. Pohazoval jsem si ledabyle svazkem klíčů a vyloženě užíval dne. Dole, u paláce Padowetz mi najednou vypadl a docela zákonitě vklouzl přes litinovou mříž do dešťové kanalizace. Slova, která mě napadla, jsem snad do té doby ani neznal…

Po velkém úsilí se mi mříž podařilo zvednout a odsunout. Na podušce většinou rostlinných nečistot, plovoucí tak metr a půl až dva pod úrovní chodníku, byla lehce patrná stopa po průniku klíčů. Po krátkém shánění vhodného nástroje v okolních obchůdcích a kavárnách jsem se pokusil o výlov hráběmi. Jen zlehka, abych cíl mého snažení z obláčku neposlal dál, někam ke dnu hluboko pod ním. Nic. A tak jsem se začal do šachty nořit sám. Katka chytla kotníky, já v předklonu, do půl pasu v kanále, komíhal pod sebou bezradně rukama v marné snaze dosáhnout. Nejrušnější místo Brna v sobotu odpoledne.

 Zarudlý jsem vylezl a jen tak nešťastně supěl. V tu chvíli mě měkkým přátelským hlasem oslovil starší bělovlasý muž ve světlé letní košili a šortkách, jen jakoby náhodou kolem procházející. „Zkuste tohle,“ vytáhl z náprsní kapsy propisku. Nechápavě jsem ji uchopil dvěma prsty. „Je to magnet,“ řekl pán a hbitě věcičku převzal, zatáhl za konec a teleskopicky roztáhl do délky paže. „ Poslal mi to syn z Austrálie,“ dodal. Prázdné zamrkání a najednou se rozsvítilo i mně. Znovu jsem poklekl a vpravil se zpět do té nedůstojné pozice. Natáhl jsem ruku s nástrojem a …„KLIK!!“ Svazek vyskočil ze zelené kaše a přilepil se na magnet.

Mé šokované „díky!“ už asi neslyšel. S úklonou a jemným úsměvem zmizel v davu, zpět do jiných světů.

 

JINÝ SVĚT je i název aktuální výstavy STANISLAVA KOLÍBALA v Jízdárně Pražského hradu.

Klíčová česká umělecká osobnost, velký guru abstrakce nám připravil ve svých čilých 86 letech (*1925) lukulské výtvarné hody.

Jak tvoří? Všichni známe osvěžující účinek každého pregnantního vyjádření. Jak dokáže jasně vyslovená myšlenka zjednodušit život! Přímočarost bez zbytečností rozhoduje o životaschopnosti řešení. Kolik procent šachových šarvátek rozhodne jedno tempo!

Tato zpráva o výstavě je proto určena zejména Vám, milovníkům stručnosti. Potenciálním stoupencům abstraktního minimalistického umění a jeho kouzelné poezie.

Neboť u Kolíbala Vás uhrane jeho schopnost zkratky. Přitom to jeho neuvěřitelné kompoziční mistrovství slouží ambicím filozofa. Nevzdá se jediné významové nuance či podtónu v atmosféře. Je tam vše bez jediného zbytečného detailu.

Uměleckou řečí, postavenou na geometrii jakoby běžel po Velké čínské zdi mezi světem racionálním a světem pocitů. Nesnaží se vysvětlovat, že mohou existovat i věci, které se nedají vypočítat, pro které nemá věda jméno. Prostě je zjevuje.

Abstrakce v jeho rukou vypadá jako jednoduchý trik. Geometrickým formováním bere materiálu tíhu a teprve pak ho dále komponuje k výslednému výrazu.

A ještě jedna věc je zajímavá a poučná. Často vtiskne dílu geometrický řád, aby ho lokálně porušil. Díky takovému konfliktu pak celek působí harmonicky a to i v případech, kdy ten konflikt je hlavním tématem.

 

Na paměť přítele Z., 2010

Obdivuji  rovnováhu té kompozice. Je pro mne popisem ideálního světa. Typickým kolíbalovským způsobem proti sobě staví geometrický řád a nepravidelnost.

 

Model fontány z roku 1994, 2012, foto: Martin Habina

Model fontány z roku 1994, 2012

Neskutečně hravá, šťavnatá přitom elegantní hromádka střepů. Chvála disciplinované kreativity. Letošní hot new.

 

Světlo a tma (tři části), 1986, foto: Martin Habina

Světlo a tma (tři části), 1986

Pro mě je tato kompozice obrazem nějaké fascinující abstraktní situace, tedy nedokončeného příběhu.

 

 

Průsvitná tíha, 1997

Velmi dynamická struktura, lehounká jak vánek. Přesto je ve způsobu vyvažování kompozice něco hrozivého.

  

 Rámečky (Pět a půl), 1969, foto: Martin Habina

Rámečky (Pět a půl), 1969

Přímočará výtvarná věta. Abstrakce otevírá prostor pro představy.

 

  

Labil, 1964

Experiment s dynamikou polohy věcí. Název je tak trochu hříčkou, po stabilech a mobilech se ve výtvarném umění objevuje labil.

 

  

Černý reliéf č. XXII, 2011

Z prvotní nepřehledné změti se najednou divákovi vynoří hutná kompozice.

  

 

V určitém okamžiku II, 1969

Perfektní vystižení tématu, formulovaného názvem díla.

  

 

Saché I, 1992/2012

Velkorysý výsledek soustředěného komponování. Nádherně propracovaný detail. Můj favorit.

 

  

Začátek nebo konec, 1968

Odvážná experimentální věc, přitom výsledek je mimořádně estetický. Po výtvarné stránce suverénní skloubení pravoúhlého a organického světa. Výsledkem je zneklidňující otázka.

  

Výstava je prvořadou kulturní událostí. Vzhledem k  mimořádné působivosti ji doporučuji i těm, pro které bude tou první. Je k vidění do 6.ledna.

 

Lis 14, 2012Martin Habina
Blog Martina Habiny
14 listopadu, 2012

Žralok v galerii

 

Jsou šachy hra? Asi ano, to podmanivé napětí přitahuje mnohého z nás. Nebo věda? Nevím, ale hlavně v koncovkách matematická pravda často na povrch vyplave.
Někteří ukazují i na jejich uměleckou stránku. Tento pohled je mi velmi sympatický. A i když odpověď možná není k nalezení a názory budou oscilovat mezi zmíněnými póly, když vidím slavné kousky Aljechina či Kasparova, anebo třeba Pavlem přinesené ukázky prací pana Afeka, okouzluje mne krása brilantních šachových nápadů v podstatě stejně, jako třeba špičkové obrazy či filmy.
 
S mou paní jsme podnikli několikadenní výlet do Londýna. Znovu nasát jeho opojnou atmosféru, podívat se na nové kousky moderní architektury, do Olympijského parku těsně před hrami 2012 a zlákalo nás také několik zajímavých výstav. Uznejte, těžko vymyslet lepší cestu v době jarních londýnských plískanic.
Majestátná cihelná architektura galerie Tate Modern je sama o sobě nesmírně atraktivní cíl vycházky.
Bývalá elektrárna na pravém nábřeží Temže, mistrně rekonstruovaná architekty Herzogem a de Meuronem, však navíc nabízí až do září retrospektivní výstavu DAMIEN HIRST.
 
Mentální únik, foto: http://www.artificialgallery.co.ukNejprominentnější umělec své generace (*1965, Bristol), v kladném i záporném slova smyslu superikona, opředená rovnovážně úspěchy i drtivou kritikou, dokázal bezesporu výjimečnou věc. Jako možná jediný světový výtvarník se stal opravdu všeobecně známý. Geniální umělec či geniální obchodník? Psychotický vír čísel kolem něj odpověď nenabídne.
Jeho práce „Pro Boží lásku“- platinová kopie lebky z 18. století, posázená 8600 brilianty byla vydražena za 50 milionů liber– historicky nejvyšší cena díla žijícího umělce. Ovšem bestsellerem na anglickém knižním trhu se stala kniha „Prodejte své Hirsty, dokud je čas“. Výstava v Los Angeles, naplánovaná po konci londýnské výstavy pak byla zrušena, neboť jen převoz, pojištění a instalace by stály 3 miliony dolarů atd., atd.
Jen pro připomenutí, nás šachisty potěšil krásnou soupravou, kterou v rámci výstavy „Umění šachu“ vystavil před dvěma lety v Centru současného umění DOX. Vypadala jako ordinace chirurgického oddělení…
 
 
 
 
A tak, i když zvyklý na překvapení v galeriích i na občasnou milou excentricitu umělců, jsem šel na výstavu tak trochu s předsudkem: to je ten, co si tendenčně hraje s nedopalky cigaret, zalévá do formaldehydu skot či jeho půlky a pak jen sklízí úrodu způsobeného „šoku“. Jednoduše jsem se díky pohodlné slepotě a nedostatečně podrobné znalosti nechal zmást několika dryjáčnickými články.
 
A hlavní vystavený kousek hned první ze čtrnácti místností, vyhrazených výstavě, můj předsudek věru nerozehnal.
Návštěvy šestnáctiletého Hirsta v anatomickém muzeu v Leedsu, kde cvičil kresbu, zde připomíná jeho fotografie s děsivě výstižným názvem „With Dead Head“ (S hlavou mrtvého) – smějící se autor s jedním z exponátů…
Jak jsem však postupoval dále, Hirstova kouzla, postavená většinou na nečekaných protikladech, někdy řízné ironii, mě pohlcovala více a více, přiložené komentáře jsem pročítal čím dál důsledněji (myslím tím četnost opakovaného pročítání vzhledem k limitům mé angličtiny :-)) a uvnitř se nejdříve pomalu ale pak o to jasněji rozprostřela atmosféra labužnického nadšení a skoro dojetí.
 
Z opravdu rozsáhlé výstavy, komponované po jednotlivých místnostech jen malá ochutnávka:
 
„The Physical Imposibility of Death in the Mind of Someone Living“ (Fyzická nemožnost smrti v myslí žijícího) – asi nejznámější věc, několikametrový žralok ve formaldehydovém akváriu si mě jako magnet přitáhl na vzdálenost 10 centimetrů, aby mi okamžitě asocioval představu, jak jsem s ním sám, tváří v tvář na širém moři…
 
„In and Out of Love“ (Uvnitř a vně lásky) – komponovaná konfrontace místností č. 5 a 6 – v jedné různá jednobarevná plátna s mrtvými motýly přichycovanými ještě mokrou barvou, v druhé procházka mezi desítkami volně poletujících živých krasavců.
 
“The Incomplete Truth“ (Neúplná pravda) – téměř na konec překvapí nádherná holubice ve výši očí  jakoby uprostřed vzletu, avšak ve skutečnosti vznášející se ve formaldehydu uvnitř obrovského skleněného hranolového sloupu. Při blízkém vnímání až vyděsí mikrobublinky v peří. Autorův komentář říká „… pouze umění dokáže ztělesnit tuto hrůznou rozpolcenost, na rozdíl od náboženství…“.
 
Vše je, přes veškerou temnou překvapivost velmi krásné, dokonalé, opravdu estetické.
 
Předsudek jsem rozehnal zážitkem.
 
Galerie Tate Modern z Temže, foto: Martin Habina

 Vstup do Tate Modern s instalací D. Hirsta Chvalozpěv, foto: Martin Habina

Fyzická nemožnost smrti v myslí žijícího, foto: Martin Habina

Fyzická nemožnost smrti v myslí žijícího, foto: Martin Habina

Rozdělená matka s dítětem, foto: Martin Habina

Neúplná pravda, foto: http://artelierlondon.blogspot.com

Sympathy in White Major - Absolution II, foto: Martin Habina

Anatomie anděla, foto: Martin Habina

 

Kvě 20, 2012Martin Habina
Blog Martina Habiny
20 května, 2012
Další články autora
[custom_widget_pro_zobrazeni_blogu]
Nejnovější příspěvky
  • ČEZ CHESS TROPHY 2025
    Světová jednička přijíždí do Prahy
  • ČEZ CHESS TROPHY 2024
    Izrael poráží české velmistry
  • Palba ostrými černými
  • První číslo roku
  • Duše hry a klíč k vítězství
Nejnovější komentáře
    FIDE - Mezinárodní šachová federace sdružující šachysty z celého světa. www.fide.com
    ECU - Evropská šachová unie sdružuje evropské šachové federace. www.europechess.org
    Šachový svaz ČR - sdružuje šachysty v české republice. www.nss.cz
    Pražská šachová společnost, z.s. Email: prazska.sachova@gmail.com IČO: 26669897 Sídlo: Na zájezdu 1940/6
    2025 © Praguechess
    Truemag theme by StrictThemes