Obecní dům

Obecní dům v Praze je nejvýznamnější secesní stavbou na světě. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler.
Dvakrát vstoupil Obecní dům do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání tehdejší komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem.
Obecní dům stojí na náměstí Republiky, v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím (koncerty, výstavy).

Hned se můžete vydat na dvouminutovou video prohlídku Obecního domu.


Foto: Obecní dům

Obecní dům byl vystavěn v letech 1905-1912 podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Ti ho koncipovali podle zadání magistrátu jako polyfunkční objekt, sdružující reprezentační, výstavní, koncertní a obchodní prostory. V přízemí a v suterénu je několik restaurací a kaváren. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.

Průčelí Obecního domu dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara a diváci šachového festivalu budou mít příležitost i zajít na balkón nad hlavním vchodem.


Foto: Smetanova síň

Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro a varhanních koncertů.

Další sály, které si budou moci prohlédnout šachisté i diváci festivalu, jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek.


Foto: Sladkovského sál